Světla velkoměsta

Kouzelně naivní příběh o nezištné lásce rámuje sled několika groteskních scének (Chaplin počišťovačem města, Chaplin na mejdanu, Chaplin v nóbl restaruaci a Chaplin boxerem, kdy rozloží rohovnické utkání totální anarchií). Něžný cit tuláka ke slepé květinářce je čistou poezií, do které vpadává brutalita okolního světa, bída, nejistota a zpovykanectví bohatých a mocných. ____ Přestože éra grotesky už byla za zenitem, Chaplin ji dokázal vzkřísit a obhájit (fantastický momen, kdy se rozdováděný hudbou se zuřivým nadšením vrhne na překvapenou tanečnici). Vyprávění nedrží pohromadě a pár scén je natahovaných. Takže to rozhodně není dokonalý film, ale když se na něj díváte, nevadí to. ________Jako měl Chaplin pochopení nejenom pro lidskou velikost (sebeobětování se bez naděje nejenom na odměnu, ale i na prostou vděčnost), ale i pro lidskou malost (šplouch špinavé vody přímo do tváře zamilovaného muže), tak já jako divák beru tenhle film se vším všudy. S veškerým sentimentem, naivitou, ale hlavně citem pro krásu, třebaže ji člověk najde v bídě na ulici. ______ I když byl Chaplin nejspíš hodně racionální člověk, tak tenhle film jakoby natočil přímo srdcem. /2. 9. 13./ P. S. Jen čirou náhodou se stalo, že tohle je právě můj 1111 komentář. Nebo se u takového filmu o náhodě mluvit nedá? (02.09.2013)

Začína zvuková éra ve filmu a Chaplin přichází s tímto filmem,který je možná trochu opomíjený.Ano,za nejlepšími Chaplinovými skvosty ("Cirkus","Moderní doba","Kid","Diktátor","Světla ramp"))možná malinko zaostává,ale pořád je to Charles ve svém příjemném hávu a balení.Je to vlastně romantické komedie s prvky dramatu,kde je poslepováno několik opravdu vtipných scén a zasazeno do mírně kritického pohledu na život té doby.Několik scén je opravdu nádherných(večírek,boxerské představení)a budeme si je pamatovat navždy,stejně jako velmi jímavou a také velmi silnou rovinu filmu se slepou květinářkou(Virginia Cherrill je opravdu úžasně přirozená).Chaplin byl sociální a společenský kritik své doby,ale uměl při tom zamyšlení pobavit a rozesmát,jako málokdo jiný a jeho filmařství bylo příchodem zvukového filmu podrobeno opravdu těžké zkoušce,protože on byl především komik a příběh vyprávěl pomocí mimiky,gest a ztvárněním scén.Ano tenhle film je černobílý a němý,ale je velmi lidský,nápaditý a příjemný.Možná není tolik známý,protože není tolik zábavný,jako Chaplinovy slavnější kousky.Ano,chvílemi je to opravdu groteska trhající bránici a chvílemi drama,jak vyšité,takže ta mírná nevyváženost může někomu vadit,ale co chtěl Chaplin říct,je myslím jasné naprosté většině.Vzhledem k ostatním Chaplinovým kouskům dávám 85% a je to další příklad toho,jak i po takových letech nemusí film ztratit nic se svého filmařského kouzla. (18.10.2011)

Chaplinův standart, který za snímky Kid, Gold Rush, Circus, Modern Times značně zaostává svojí menší porcí zábavy. [6,5/10] (Charles Chaplin) (Němý, čb. /// Produkce: Charles Chaplin /// Scénář: Charles Chaplin /// Kamera: Gordon Pollock, Roland Totheroh, Mark Marklatt /// Hudba: Charles Chaplin, José Padilla) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (15.05.2010)

Skoro to vypadá, že Chaplin ve Světlech velkoměsta především oprášil některé prozkoušené situace a gagy, neboť mi byla řada situací velmi povědomá z jeho krátkých grotesek. Přidaná hodnota tkví v tom, že jim dal čistější a propracovanější tvar (co si budeme nalhávat, v roce 1915 měl do filmaře Chaplin ještě daleko) a provázal dojemným příběhem, nad nímž pokaždé žasnu. Takto se strefit do mého emočního ustrojení a přitom nebudit zdání kalkulu je s ohledem na chatrnost té historky (zápletkou bych to nenazýval) obdivuhodné. Vidět toto v roce 1931, tak asi brečím jako želva, že němý film definitivně odchází. Přitom u Chaplina je to z velké části otázka určité nostalgie, které jeho filmy (a tento spolu se Světly ramp zvláště) obklopují – díky tomu se k nim vracím zas a znovu. (02.10.2005)

Geniální... Chaplin prostě uměl stejně dobře podat vtip/gag zaobalený do mistrovské choreografie (rovnající se hongkongským kungfu filmům ze sedmdesátých let), jako zabrnkat na hlubší humanistickou strunu. Finální scéna ve které dívka pozná svého hrdinu je tak přirozeně silná, že se vedle toho drtivá většina dnešních romantických dramat a komedií vůbec nechytá... Tohle nezestárne! (18.10.2015)