Světla velkoměsta

Romantická komédia ako sa patrí, Chaplin to vedel, navyše jeho diela so sociálnym podtónom, nesebeckosťou, pomáhaním druhým, pritom tou bláznivosťou sú mi blízke, no a tu to krásne rozvil. Myslím, že tunajšie boxeristické predstavenie je jeho najlepšie z tých, ktoré natočil. Tiež ma udivujú tie jeho nápady, to sú proste veci, ktoré chýbajú vtedajším filmom, akými boli Metropolis a podobne. (18.02.2014)

║Rozpočet $1,5milióna║Tržby USA $19,181║Tržby Celosvetovo $19,181║ Fenomenálny Charlie Chaplin!!! On bol jednoducho génius svojej doby, to čo už vtedy dokázal to nemá obdobu! Ja som mal to šťastie vidieť to v kine na filmovom festivale a veselo to môžem zaradiť medzi najväčšie zážitky odohrávajúce sa pred mojim zrakom na striebornom plátne. Po prvých 20minútach filmu som mal už zachrípnuté hrdlo a rázne som lapal po dychu, keby to v tej zábavnosti tak pokračovalo ďalej, tak neviem, neviem, našťastie sa dej mierne prehodil na romantickú notu a tak som si mohol trocha vydýchnuť. Chaplin zvláda tento nemý film po celý čas majstrovsky, koľko emócii dokáže ždýmať z tých obrázkov to je fakt neuveriteľné, dokonalý humor, dokonalý dej, dokonale silný záver, ktorý je jeden z vrcholov kinematografie!!! /videl v kine: 100%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) __Pre mňa úplný filmový vrchol festivalu!!!__ (19.04.2009)

První setkání s klasickým Chaplinovým humorem. Z dnešního hlediska je vesměs překonán, hlavně proto, že tehdy humor rovnal se jakémusi grotesknímu pitvoření. Ale i přesto (nebo právě proto) v tomhle tkví to kouzlo komedií němé éry. Bavil jsem se po celou dobu snímku, i když ta komika může být dnešnímu člověku cizí (záchvaty smíchu až na jeden případ nevyvolává, ale vzhledem k mým obavám velké překvapení) - ale nacházím zde i přes ono trdélkování pár opravdu chytrých vtipů. Nejlepší jsou dle mě krom té profláknuté při zápase v boxu scény se sochou v úvodu a pak ta po pracovní šichtě - umývání máslem a k jídlu chleba s mýdlem. Překvapilo mě, že na němý film je tu poměrně málo přehrávání - s výjimkou Chaplina prakticky žádné. (18.05.2009)

Básník sociálního bolu, zhruba tak lze vymezit chaplinovskou syntézu smíchu a sentimentu prolínajícího se skutečnou bolestí a utrpením. Tak jako dnes čas od času volí tvůrci pro realizaci svého záměru černobílý kontrast a opovrhují přitom možnostmi současných filmových technologií, tak i Chaplin prokázal, že němý film v éře zdrcujícího nástupu převratného zvukového filmu může zůstat divácky úspěšným kasovním trhákem, aniž by rezignoval na svou uměleckou hodnotu. Vlastní příběh je banální méně, než bychom si dnes dokázali představit. V USA vrcholí krize, vyvolaná černým pátkem na newyorské burze o dva roky dříve, a existenční nejistota se vztahuje i na většinu středních vrstev. Tragikomedie příběhu je i odrazem tragikomedie mámivých světel velkoměsta, která jsou stejně krutá a neúprosná jako krajina nezávisle na tom, zda a jak se k ní člověk vztahuje. Poselství filmu je i poselstvím doby jeho vzniku: hrůzu a nejistotu, která tehdy prostupovala společnost, si dnes nejsme s to představit. Ponížení a zranění jsou jako lupa nastavená slunečním paprskům: bídu světa tato čočka sociální reflexe zrcadlí a odráží lépe než cokoli jiného. I po dlouhých desetiletích. (01.03.2008)

Geniální... Chaplin prostě uměl stejně dobře podat vtip/gag zaobalený do mistrovské choreografie (rovnající se hongkongským kungfu filmům ze sedmdesátých let), jako zabrnkat na hlubší humanistickou strunu. Finální scéna ve které dívka pozná svého hrdinu je tak přirozeně silná, že se vedle toho drtivá většina dnešních romantických dramat a komedií vůbec nechytá... Tohle nezestárne! (18.10.2015)