Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jsme ve 12. století. Francouzský hrabě Thibault (Jean Reno) má před svatbou s princeznou Rosalind ale pod vlivem zákeřného kouzla ji omylem zabije. V zoufalství se obrátí na mocného čaroděje (Malcolm McDowell) a požádá ho, aby ho i s jeho sluhou Andrém (Christian Clavier) odčaroval zpět před tragickou událost. Popletený mág ale udělá chybu a... Thibault s Andrém se místo o pár minut nazpět přesunou o tisíc let dopředu a o pár tisíc kilometrů jinam - do současného Chicaga. Tam je čeká spousta zmatků, trapasů a setkání s Thibaultovou praprapra... vnučkou Julii (Christina Applegate), která jako by princezně Rosalind z oka vypadla... (Magic Box)

(více)

Recenze (261)

MM11 

všechny recenze uživatele

Tihle Návštěvníci vaří z vody, nepřináší nic nového a zmohou se jen na opakování otřepaných vtipů. Americká mánie pro předělávky opět zrodila špatné dítko, herecky příjemné, ale neskonale otravné. Z toho filmu jednoduše čpí ta hořká snaha vidět aspoň letmý pohyb vašich úst. Někteří připisují tragický punc, tak to mi zase nepřišlo, jen zbytečné a špatné setkání starých známých. A na špatném místě, a ve špatný čas... ()

Bernhardiner 

všechny recenze uživatele

Nemůžu říct, že bych se během filmu ani jednou nezasmál, nicméně někdy to nebyl moc upřímný smích. Jediní, kteří za něco v tomhle filmu stojí, jsou Jean Reno a Christian Clavier. Ti ostatní herci nejsou nic moc a ta milenka Huntera je vážně nechutná. Logika také slušně dostala na frak. Už to přemístění v prostoru bylo celkem dost divné, ale budiž. Ale nejzajímavější na tom celém bylo, jak rychle se ten kouzelník v Chicagu sám dokázal zorientovat - dokonce se dokázal ubytovat v nějakém hotelu. A když se tam rozsekal, tak se nakonec dal sám od sebe dohromady. Pak ta spousta zbytečných amerických řečiček, které tamní obyvatelstvo žere i s navijákem, mě také iritovala. Hudba je relativně slušná, ale na originál Erica Léviho to opravdu nemá. Ne, prostě ne... nedivím se zas tak moc, že se Poiré za tento film stydí a že od té doby odmítá s Clavierem spolupracovat na scénářích. Doufejme, že třetí Návštěvníci najedou na solidní dvojku a ne na tohle dílko. 50% ()

Reklama

Jozka7 

všechny recenze uživatele

Americká verze skvostné francouzské komedie. Slabší po všech stránkách kromě hlavní ženské postavy. Méně uvěřitelná a propracovaná zápletka, méně vtipu, méně osvěžující nekorektnosti (ale také méně ztřeštěnosti), vše úhledně a tak trochu sterilně zabaleno pro publikum "born in the USA". Přesto je vzdálený třpyt originálu stále patrný. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Nelibě to zavání na sto honů co lejno prasečí... Recyklovaná zápletka původních Návštěvníků je naředěná tak, aby se dala zasadit do komerčním potenciálem oplývající Ameriky a výsledkem je beztvarý kravinec, který má s předchozí dvojicí filmů společného jen velmi málo. Jean Reno v roli rytíře Thibaulta je jen stínem ctihodného hraběte de Montmirail a to už vůbec nemluvím o nlulovém Clavierovi, před jehož Ondřejem by si famózní Jacquouille ani opovržlivě neuprdl. Jejich vzájemné jiskření nepřichází, dialogy jsou mdlé, bez vtipu, bez jadrnosti. Pokud jsem se smál, bylo to jen při nepovedeně okopírovaných scénách z předchozích dílů a to ještě jen v první části filmu. Ta druhá je poameričtělým paskvilem bez hlavy a paty a s Návštěvníky má společné jen mizerně hrající hlavní představitele. Duch předchozích dílů je nenávratně ztracen, nefunguje střih, dynamika dialogů, herecké výkony, prostě nic. Před odpadem tuhle komedii zachraňuje jen kapka nostalgie, která se mě při spatření Renovy tváře v přilbě zmocňuje... ()

Brtniik 

všechny recenze uživatele

Moje nejmilejší zachytila konec tohoto dílka a jelikož jsme nadšenými fanoušky francouzských dílů, byli jsme rádi, že to běželo příští den. Americká verze opravdu nemá na původní dva díly, ale vykoukali jsme to se zájmem, jistou pietou a snahou zjistit, jak je film potřeba pozměnit, aby byl stravitelný pro amíky. Moc jsem se bavil, že vypustili „saracény“ a že jich tam bylo! Amíci nejspíš potřebují zesílené emoce – vřískání školní mládeže i vyvinuté hlídačky v museu. Pani Žinet, natož potomek z budoucna, neměly téměř žádné charisma. Vůz americké, svobodomyslné „pani Žinet“ byla odporná plečka, ale ta francouzská si pořídila pořádnou „ameriku“, co jednoznačně odkazuje na hnutí hippies a bezesporu poněkud snáze navozuje „svobodu“, rozhodně lépe než narudlé proklamace Liberté, égalité, fraternité. Zarazilo mne, že nebylo nutné vrátit ukradený klenot, aby se vše zcela vrátilo do normálu i když jsem měl pocit, že našlápnuto k tomu bylo (mrazivé chodby). Že by byly, na zásah producenta, vypuštěné některé scény? Francouzská verze byla mnohem víc propracovaná. Působí to na mne, že frantíci zapůjčili herce a námět výměnou za... nějaké technologie, jinak mi to nedává smysl. Dalo se to vidět (hlavně ze studijních důvodů), ale nikomu bych to nedoporučil. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (5)

  • V závěru filmu je zřícenina hradu Corfe, která se nachází v anglickém kraji Dorset. (pavel11)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno