Odpískáno

Britská sociální (tragi)komedie má dlouhou a bohatou tradici a tohle je jeden z jejích podařených zástupců. Jak už je nepsaným zvykem, nejedná se o žádné ryze vážně míněné sugestivní popisování existenčních problémů britských dělníků (i když místy smích skutečně hořkl na rtech), ale o rozverně a s nadhledem podávaný příběh na pozadí tíživé sociální situace nezaměstnaných horníků. Režisér Mark Herman, který v současnosti boduje s originálním pohledem na holocaust v Chlapci v pruhovaném pyžamu, exponuje svůj příběh do periferní dělnické čtvrtě v Yorkshiru, kterou společně obývají horníci (a jejich dechová kapela) dlouhodobě stávkující proti uzavření dolu coby dopadu konzervativní vlády Margaret Thatcherová a jejích restrukturalizačních snah. Léta jejího vládnutí jsou dodnes nejenom v Anglii reflektovány zvláště kontroverzně - pro jedny je ztělesněním síly britského impéria (personifikované její osobou a třeba i válkou o Falklandy), pro jiné sociálně necitlivou a příliš pragmatickou političkou, za jejíž vlády razantně přibylo nezaměstnaných... 80. léta byla v Anglii jistě složitým obdobím, o čemž vypovídá i tenhle zajímavý nízkorozpočtový film. (O tom, že daná tématika je univerzální, nás Čechy stylově přesvědčil i Martin Šulík ve svém ,,ostravském" Slunečním státě...) Podobné filmy: Do naha!, Billy Elliot, Klikaři (27.01.2009)

Je to takový milý, citlivě podaný příběh o nelehké situaci z let, kdy se hromadně propouštěli dělníci pracující v dolech. I když mě ke zhlédnutí tohoto snímku přiměla postava Ewana, který tady hrál roztomile Andyho s náušničkou v uchu, tak mně byla sympatická celá ta ústřední muzikantská parta. Prim ovšem vedl jejich dirigent Danny, který získal mou pozornost a soucit od samého začátku a jeho syn Phil, který to neměl doma rozhodně jednoduché. Celkově se tam proplétaly osudy těch pár lidiček v tom správném poměru, takže jsem nakonec bez problémů zapadla mezi ně a žila v té atmosféře radosti, ale i smutku s nimi. Glorii, kterou hrála Tara, znám už z jiných filmů a tady byla mezi nimi jen dalším sympatickým činitelem, která při své první zkoušce v kapele zapříčinila, že ostatním muzikantům spadla brada. Nicméně třeba Markův Tichý hlas a Chlapec v pruhovaném pyžamu mě chytnul za srdce o něco víc. Komediálními prvky film sice moc nehýřil, ale jako relaxační, jemně prodchnutý romantikou film bude zcela jistě fungovat. Doporučím ho velmi ráda. (30.06.2014)

Anglicko, nižšia spoločenská - robotnícka trieda. Filmy, ktoré sú zamerané na túto časť anglickej spoločnosti, v rukách schopného režiséra, disponujú obyčajnými, no morálne silnými a ľudskými príbehmi s drsným a tragickým ladením. Film však ladí aj hudobne, úžasná je symfonická zložka s krásnym prevedením a precítením v každom zábere kamery. Nepatrný romantický záchvev filmu absolútne neuškodí, prakticky s ním ani nepohne, pretože jeho sila je inde. A každému odporúčam zistiť kde. 80%. (28.01.2009)

Jedinou světlou stránku tohoto snímku vidím v tom, že se zde netlačí na pilu a divák tak není bombardován nějakými lacinými emočními scénami. Bohužel to je tak vše co tady funguje; Komedie v popisu žánru tady na csfd musí být nejspíš překlep. Jako drama -snad s nádechem tragikomedie- to působí dost klišovitě (ikdyž prej podle skutečných událostí), a i scény, které jsme viděli v jiných filmech už stokrát, dopředu víme jak dopadnou a přesto jinde fungují, se tady prostě míjejí účinkem.. A romantická linka příběhu? -no něco tak mdlého jsem už dlouho neviděl. Téma filmu je fajn, zbytek se nepoved. (27.01.2009)

Komedie to moc nebyla, místy spíš taková teatrální tragedie. Nicméně muzika šlapala a Pete Postlethwaite byl jako kapelmajstr výborný. Jinak škoda, že tam nevysvětlili, proč zlé vládě a hamižnému vedení připadalo rozumné zavřít údajně ziskový důl a vyplatit zaměstnancům tučné odstupné místo toho, aby se na dolu nadále vydělávalo.... (12.01.2010)