Dnes v jednom domě

Československý normalizační seriál, v němž účinkuje skutečně spousta hereckých legend, jež hrají obyvatele jednoho panelového domu. Seriál se vyznačuje neobvykle dlouhými díly a také zbytečně nataženými dialogy, jež jsou však často banální či dokonce hloupé. V každém dílu se vyskytuje hlavní postava, jejímž starostem je věnováno nejvíce prostoru, avšak na obrazovce získávají dostatek příležitost i ostatní obyvatelé domu. Za nejpovedenější seriálovou postavu bych označil zřejmě cholerického pedanta a šachistu pana Klimta v podání J. Somra. Naopak tentokrát nepřirozenou dvojici nepříliš bystrý frajírek Hanzlík a komisní upjatá Kolářová a také manžele Krejzovy Postránecký/Maciuchová řadím na opačný konec žebříčku. Výraznou roli dostal E. Cupák coby spisovatel v podnájmu u přátel, přičemž Silvestrovský díl a jeho opileckou hádku s A. Vránovou hodnotím jako velmi působivou. Poučné bylo sledovat znalce divadelních her metaře Pilicha (V. Menšíka) v televizním soutěžním pořadu. Co se týče normalizační agitace, byla omezena na nejnižší míru, bohužel však seriál postrádá lepší scénář. (12.08.2013)

Franta Filip se po seriálu s venkovskou tématikou (Chalupáři)pokusil s některými stejnými herci natočit oslavu panelákového sídlištního bydlení. Vzhledem k tomu, že bydlím v rod.domě a nikdy jsem v paneláku nebydlel, jeho "poselství" v mém případě nemohlo nikdy padnout na úrodnou půdu. Úsudek o urovni bydlení a estetického vjemu "králíkáren" na ráz města si udělá každý sám, nicméně, co se týče tohoto seriálu, musím konstatovat, že kvalita tohoto díla je velmi podobná kvalitě výše zmiňovaných paneláků. Zkrátka, je to na h...o. Naprosto konsternován jsem byl ze scénáře, z některých zcestných prázdných dialogů, ani hvězdná kohorta, v čele s Růžkem, Lukavským, Sovákem aj., se nepředvedla. Zobrazení reality života obyčejných lidí na sídlišti si nepředstavuji tak, že dva herci hodinu kecaji o pianinu, které se už nevejde do pokoje a nevědí co s tím. ** jen za první dva díly. (29.08.2004)

moje zaujímavosti: Luděk Munzar stvárnil v seriáli sochára a expriateľa Jany Šulcovej, pričom vytvoril bustu podľa jej hlavy, ktorú si herečka mohla po skončení ponechať ako pamiatku na filmovanie. (dyfur) Jediná úloha herca Václava Postráneckého, kde sa objavil v posteľnej scéne. (dyfur) Herec Jan Pixa mal v čase natáčania seriálu už zakázané filmovať, napriek tomu sa ho režisérovi Filipovi podarilo dostať na obrazovky. Objavil sa v časti, kde je televízna súťaž Desať stupňov ku zlatej - bol v zábere za riadiacim pultom. (dyfur) (29.09.2014)

Znovu platí, že staří čeští herci dávali maximum svého umění i do sebevětších blbostí, takže i tady můžeme zaznamenat krásné etudy v podání Dany Medřické nebo Vlastimila Brodského. V některých momentech i celkem vtipné hlášky (Josef Somr: „No podívejte, já vim, že moje dcera není žádná Afrodita, konečně je po matce, že… ale figuru… ne?... figuru má pěknou, ne?“). V sedmém díle ovšem s totálně úchylnou účastí Vladimíra Menšíka v jakési socialistické televizní soutěži. Jako celek bezzubá sídlištní nuda, v níž ani oblíbené spojení Kolářová-Hanzlík nefunguje. Zbytečný seriál a z dnešního pohledu zapomenutíhodný. (10.08.2012)

Segrestor přesně vystihl mé pocity. Škoda dobrých herců co museli hrát v takových odporných agitkách. Odpad nezaslouží jejich výkony, ale ten podprahový účel téhle manipulativní rádoby "pohodovky". (celá, v poslední době nasládlá atmosféra přívětívého retra a omílání normalizačních seriálů, mi začíná lézt krkem...) (03.03.2014)