Dnes v jednom domě

Československý normalizační seriál, v němž účinkuje skutečně spousta hereckých legend, jež hrají obyvatele jednoho panelového domu. Seriál se vyznačuje neobvykle dlouhými díly a také zbytečně nataženými dialogy, jež jsou však často banální či dokonce hloupé. V každém dílu se vyskytuje hlavní postava, jejímž starostem je věnováno nejvíce prostoru, avšak na obrazovce získávají dostatek příležitost i ostatní obyvatelé domu. Za nejpovedenější seriálovou postavu bych označil zřejmě cholerického pedanta a šachistu pana Klimta v podání J. Somra. Naopak tentokrát nepřirozenou dvojici nepříliš bystrý frajírek Hanzlík a komisní upjatá Kolářová a také manžele Krejzovy Postránecký/Maciuchová řadím na opačný konec žebříčku. Výraznou roli dostal E. Cupák coby spisovatel v podnájmu u přátel, přičemž Silvestrovský díl a jeho opileckou hádku s A. Vránovou hodnotím jako velmi působivou. Poučné bylo sledovat znalce divadelních her metaře Pilicha (V. Menšíka) v televizním soutěžním pořadu. Co se týče normalizační agitace, byla omezena na nejnižší míru, bohužel však seriál postrádá lepší scénář. (12.08.2013)

Asi nejhorší reklama na modní trend osidlování příšerných panelákových sídlišť. Bohužel obsazeno zajímavými herci. Ale co, taková už byla doba, že i v té největší sračce jste viděli plovat dobrého člověka. Tato sračka měla v lidech vyvolat pocit, že panelák je vlastně fajn, ať už jste kdokoliv a pocházíte odkudkoliv. Nic není lepší, než unifikované umakartové jádro z černou hadicí od sprchy, nepraktickou kuchyňskou linkou z plechu a bezútěšným pohledem na rozestavěné sídliště a kulervoucím sociálním vztahem s pestrobarevným spektrem obyvatel jednoho vchodu. Ať už opustíte roubenku patřící vašemu rodu stovky let, nebo pavlačový dům, kde jste vyrůstali, nebo malebnou chaloupku u rybníka v Jižních Čechách, kde je opravdu krásně, vždy máte možnost dožít svůj malý život ve svém patře nové panelové zástavby v Praze. I v devadesátí třech letech máte nárok okusit výdobytky moderní doby. Vždyť v tom vchodě se dá prožít ještě tolik dobrodružství, lásek a kolektivní legrace. (09.06.2013)

Segrestor přesně vystihl mé pocity. Škoda dobrých herců co museli hrát v takových odporných agitkách. Odpad nezaslouží jejich výkony, ale ten podprahový účel téhle manipulativní rádoby "pohodovky". (celá, v poslední době nasládlá atmosféra přívětívého retra a omílání normalizačních seriálů, mi začíná lézt krkem...) (03.03.2014)

Chvílemi skutečně dost nudné, ale plejáda vynikajících českých herců to prostě nějak utáhne. A o to mi jde především u starých československých seriálů. O předvídatelný děj ani tak ne. Dávám vysoké hodnocení,k čemuž mě přiměl fakt,že ač patřím mezi ty dříve narozené a Luďka Munzara jsem nikdy neměla ráda, ba přímo se mi protivil, tady jsem najednou zjistila opak. Jeho celkem zanedbatelná role sochaře byla nesmírně přesvědčivá.Pro mě nejpřesvědčivější. Já jsem si poprvé uvědomila, že je to skutečně Pan herec, což jsem v minulosti popírala. No, asi jsem dozrála. Pozdě,ale přeci :)) (03.09.2015)

Franta Filip se po seriálu s venkovskou tématikou (Chalupáři)pokusil s některými stejnými herci natočit oslavu panelákového sídlištního bydlení. Vzhledem k tomu, že bydlím v rod.domě a nikdy jsem v paneláku nebydlel, jeho "poselství" v mém případě nemohlo nikdy padnout na úrodnou půdu. Úsudek o urovni bydlení a estetického vjemu "králíkáren" na ráz města si udělá každý sám, nicméně, co se týče tohoto seriálu, musím konstatovat, že kvalita tohoto díla je velmi podobná kvalitě výše zmiňovaných paneláků. Zkrátka, je to na h...o. Naprosto konsternován jsem byl ze scénáře, z některých zcestných prázdných dialogů, ani hvězdná kohorta, v čele s Růžkem, Lukavským, Sovákem aj., se nepředvedla. Zobrazení reality života obyčejných lidí na sídlišti si nepředstavuji tak, že dva herci hodinu kecaji o pianinu, které se už nevejde do pokoje a nevědí co s tím. ** jen za první dva díly. (29.08.2004)