Akt

Vím, že Cimrman má lepší hry, proto nedám plnej počet. Stejně to na něj podle mě nedosáhlo. Humoru je tady dost a dobrého a je to takové to klasické hraní s češtinou a inteligentními hláškami, ale často mi to přijde dost suché, někdy až trapné (např. proklamované zpěvy a tance nejsou z mého pohledu nic moc). Myslel jsem si, že seminář se nevyrovná tomu, až přijde na řadu hra, ale nakonec je to tak na stejné úrovni. Přesto je celé to divadelní představení legendární. Nejvíc mě dostává hláška, kterou sám často použivám: "Tos mě tenkrát nasral, kamaráde." (20.01.2020)

Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru nesaháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji hru Akt, bavíme li se pořád v rovině fenomenálního potenciálu autorů, za pouhý lepší průměr v jejich kolekci her o proslulém českém Vídeňákovi.. (07.08.2006)

DJC-1. Na první Mistrově hře nedokážu definovat nic vysloveně nepodařeného, ale něco mi na ní prostě zavání. Snad že absence Smoljakova korektivu dala plný průchod jisté svěrákovské zemitosti - ano, i v dalších hrách Cimrmani těží nějaký humor ze sexu nebo vyměšování, ale není to leitmotiv jako zde. (Mimochodem si nemyslím, že je náhoda, že si Svěrák, v civilu morální etalon, tak často píše role různých proutníků a záletníků.) "Láďo!!" (07.10.2007)

,,Pravím-li, řekl Jára Cimrman, že existuje toliko okolní svět a neexistuji já, neznamená to, že nejsem ve vnějším světě vůbec patrný, neboť patrnost a existence jsou dvě naprosto odlišné věci. A dále Jára Cimrman přirovnal svět k jakési veliké ploše, uprostřed níž je místo, kde chybí Jára Cimrman. PANE REIDINGER, KAM JSTE MI DAL TU RULIČKU, S MOTOUZKEM???“ Následuje názorná ukázka………. ,,Na tomto místě, sám Cimrman upozornil, na velice zajímavý důsledek své filozofie. Jestliže totiž Cimrman tvrdí, že existuje pouze okolní svět a neexistuje on pak ale, jak jsme si teď ukázali, v okolním světě musí v důsledku toho, platit myšlenka zrcadlově obrácená. Totiž, že existuje jen on a neexistuje okolní svět, čili zpátky filozofie solipsismu. Autor tak vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací.“ Trpíte? Trpte, též jsem na hodinách filozofie trpěla. Chtěla jsem vlastně jen říci, že Miloň Čepelka, jako paní Žílová, je dokonalá baba!!! POZOR NA MNOHOZNAČNOST POJMU JE. :oD Moje třetí nejoblíbenější hra. (12.03.2012)

Seminář - První seminář z cimrmanovské série na opravdu vtipných momentech poněkud šetří. Obsahuje nezapomenutelný fór, který si později vypůjčila Samota u lesa. 3/5 Hra - Miloň Čepelka v roli mamky se dnes již pohybuje na rozhraní zábavy a trapnosti, stejně jako některé další okamžiky, kterým čas ubral na síle. Snad rovnocenná druhá polovina k té první. 3/5 (25.09.2009)