Obsahy(1)
Akt je nejstarší hrou Divadla Járy Cimrmana, vznikla v roce 1967 a televizní záznam představení byl pořízen o třicet let později. Poprvé se diváci mohli seznámit s osobností, která se vepsala do našich kulturních dějin, aniž by o tom měl kdokoli ponětí – s Járou Cimrmanem. Úvodní vědecká přednáška tradičně poskytne mistrova životopisná data, dostane se nám i přehledu jeho díla a dozvíme se, jak vůbec k objevení Cimrmanova odkazu došlo. Na "autobustě" můžeme sledovat dokonce mistrovy strhané rysy. Poté následuje samotná Cimrmanova hra se zpěvy a tanci, při jejíž rekonstrukci autoři použili střípky dochovaného díla v podobě veršů. Z děje naznačíme pouze toto: malíř Žíla a jeho žena si pozvali na návštěvu tři muže, aby jim vyprávěli svůj životní příběh, a především si položili základní otázku: proč nebylo nikdy dokončeno převratné malířovo dílo Akt? (Česká televize)
(více)Recenze (229)
"Co v Tanvaldu zavrhováno, bude v Praze aplaudováno." Ač už je to víc zásluha "starého mrtvého klasika" (😃) nebo "nejlepšího žijícího českého spisovatele" (😃), tahle prvotina DJC se zpěvy a tanci je vskutku víc než povedená a v mých očích po opětovném zhlednutí uzrála na plný počet hvězdiček. Jednak se díky ní člověk dozví ono jakési minimum o "největším Čechovi", současně si pak může užít typicky absurdní cimrmanovský kus, v němž možná víc než humor hrají prim písničky, rýmovačky a tanečky. A hlavně si může užít Miloně Čepelku, jehož "děvče jako květ" je vskutku k popukání. Slovy klasika se tak musím ptát: "Erotika, erotika. Proč se nás tak mocně týká?" ()
Ukecaná nicota o nesmyslu typu stokrát umoření osla, což není má parketa. Nedokážu tuto velesnahu o vtipný humorný postoj k české kultuře a jazyku ocenit, až na tu jadrnou češtinu, tu oceňuji a za to dávám jednu *. Jinak jsem to slovní mučení vydržela sice dostatečnou dobu pro hodnocení, ale po pár hříčkách se slovy rádoby k pobavení i poučení (tupci nereagovali nijak) jsem musela přejít do standby režimu, jinak bych patrně zkolabovala nebo chytla rapl, jak mi ty kecy lezly na nervy. V jednom se utvrzuji, nejsem artový divák, nikdy mě cimrmanovská sága nebude zajímat a co hůř naši současní komedianti nikdy nebudou furianti, i kdyby mě kon(z)verz(v)ovali 30 hodin denně. ()
1.) Seminár o objavení pozostalostí génia Járu Cimrmana na chate v Liptákove, posúdenie jeho literárnej, dramatickej a poetickej tvorby, predvedenie technických vynálezov - elektrické kreslo, divadlo bez hercov, príspevok Járu Cimrmana k svetovým filozofickým smerom. 2.) Hra Akt - Nádejný umelec Žíla (Jaroslav Weigel) sa snaží nakresliť akt, avšak vášeň mu to nedovolí. Spolu s modelkou a neskôr svojou ženou Žílovou (Miloň Čepelka) majú postupne piatich synov, ktorých opustia a po rokoch si ich pozvú im vyjavia pravdu o pravých rodičoch. Na troch z nich - učiteľ Láďa Pýcha (Ladislav Smoljak), Bedřich Síra (Jan Hraběta) a doktora Turnovského (Zdeněk Svěrák) čaká nejedno prekvapenie. Hra je dopĺňaná spevmi, tancom a občasnými básnickými vsuvkami. ()
Velmi příjemné ironicky vtipné dílko. V přednášce se nám představuje Jára Cimrman v celku. Dovídáme se, že vynalezl elektrické křeslo a první automatickou valchu. Více se zaobírá jeho filozofií externismu, který tvrdí, že filozof neexistuje, ale existuje vše kolem něj. Samotná hra pak ukazuje jak malíř Žíla (dobrý Jaroslav Weigel) ae svoji ženou (skvělý Miloň Čepelka) navazují vztah se svými dětmi: učitelem Láďou Pýchou (skvělý Ladislav Smoljak), bohémským kšeftařem Bedřichem Sírou (dobrý Jan Hraběta) a sexuologem Turnovským (skvělý Zdeněk Svěrák). A i přes krutou pravdu, že se malíř zbavil dětí, protože mu chyběl prostor pro jeho uměleckou tvorbu a múzu a následně zbavil svoji ženu paměti, tak se všichni postupně smiřují se skutečností. Je to ironické až cynické, ale je to uděláno s půvabným nadhledem a inteligentním vtipem. Bylo to pro mne příjemné zpestření ve své zábavnosti. A trochu toho tance a zpěvu, co více si od nich přát. ()
Kultovní a vzhledem k roku vzniku opravdu skvělé. Humor na pomezí Izera a Monty Pajtnů baví. Ano čekal jsme víc, chápu, že je to přechválené, čím víckrát si to pustíte tím víc se nasmějete. Některé gagy jsou dneska spíš k pousmání na hraně trapnosti. Ale samozřejmě velký díky za koncepční veledílo divadla Járy Cimrmana. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (20)
- Premiéra této první hry proběhla na Malostranské besedě 4. října 1967 a režii ještě neměl jako u všech ostatních Ladislav Smoljak, ale rozhlasová režisérka Helena Filipová, která pronesla památnou větu, když pánové na scéně vyváděli: „Přestaňte blbnout, jednou se tím budete živit.“ V té době ji ale nikdo nebral vážně. (sator)
- Jaroslav Weigel hrál roli Žíly od roku 1973 (v tom roce měl Akt obnovenou premiéru) do roku 2017. Nejdříve alternoval v této roli s Janem Klusákem, ale po jeho odchodu z divadla v roce 1976 hrál tuto roli pouze Jaroslav Weigel. Až 1. února 2017 ho začal v této roli alternovat Zdeněk Svěrák a do Svěrákovi role sexuologa naskočil Genadij Rumlena. Poslední představení Aktu odehrál Jaroslav Weigel 18. června 2017 v Malostranské Besedě na vzpomínkovém představení. (mnaucz)
- Do roku 1986 se uskutečnilo celkem 425 repríz této divadelní hry. (Lokitre)
Související novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (více)
Reklama