Obsahy(1)
Akt je nejstarší hrou Divadla Járy Cimrmana, vznikla v roce 1967 a televizní záznam představení byl pořízen o třicet let později. Poprvé se diváci mohli seznámit s osobností, která se vepsala do našich kulturních dějin, aniž by o tom měl kdokoli ponětí – s Járou Cimrmanem. Úvodní vědecká přednáška tradičně poskytne mistrova životopisná data, dostane se nám i přehledu jeho díla a dozvíme se, jak vůbec k objevení Cimrmanova odkazu došlo. Na "autobustě" můžeme sledovat dokonce mistrovy strhané rysy. Poté následuje samotná Cimrmanova hra se zpěvy a tanci, při jejíž rekonstrukci autoři použili střípky dochovaného díla v podobě veršů. Z děje naznačíme pouze toto: malíř Žíla a jeho žena si pozvali na návštěvu tři muže, aby jim vyprávěli svůj životní příběh, a především si položili základní otázku: proč nebylo nikdy dokončeno převratné malířovo dílo Akt? (Česká televize)
(více)Recenze (229)
Akt - rodinné drama se zpěvy a tanci - první hra divadla Járy Cimrmana a už první hra ukazuje, jak vysoko pánové Smoljak a Svěrák mířili. Samotný seminář je výborný a seznamuje nás s Járou Cimrmanem, především filozofie externismu je špičková. Samotná hra je sice o chloupek slabší, ale taneček Miloně Čepelky - k nezaplacení. ()
„Chcete cement, bude cement. Chcete krytinu, bude krytina.“ Pro mě jeden z nejdokonalejších kousků, ačkoli není tak akční a výpravný jako některé jiné. Nebudu nic vykládat o odvážnosti společenské kritiky této hry se zpěvy vzhledem k době jejího vzniku, ale vykreslení postav je prostě okouzlující. Odkazy na klasickou českou poezii. ()
'Akt' mám opravdu rád. Jednak jde o jednu z nejzábavnějších her DJC a jednak je to i první hra, kterou jsem od nich viděl a do dneška jsem neměl tušení, že je i úplně první, kterou vlastně napsali (1967), ve své hlavě jsem se podvědomě řídil daty zaznamenaných divadelních představení. Čili tleskám dámě, která mi hru možná náhodou, možná prozíravě pustila po necelých dvou měsících naší známosti jako první a tím to pro mě vlastně celé začalo (11.6.2010). A zase mě nepřekvapuje, že to pro mě začalo v momentě, kdy to vlastně spíš pro všechny končilo, jak jinak. ____ "...pane inženýre, je to možné?" "Ano, to je možné." "Víte o čem hovořím?" "Ne." (...) "...ale, já vám ho radši ukážu..." (Stojan Jakotyč). (...) "...divadlo je zde především proto, aby se v něm člověk divil. Posílám vám dalších pět her." (...) "... prostě, nechtěla to žrát." (...) "Bylo to v Kralupech nad Vltavou." "Ano, bylo to v Brandýse nad Labem." (...) "Poručil mi, Hanžlová, chlapče..." (...) Uzel "...a bez namáčení." (...) "Autor vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací." (...) "...zatímco vulgární materialisté křičeli: Do hajzlu co s tím?" (...) "...Fraank Malina." (...) "Dřevo, doktor inženýr Hraběta." A Čepelka (nejen) zde dokazuje, že co do komediálního talentu je z celého seskupení definitivně nejlepší herec a jediný u koho se dá vlastně o nějakém hraní mluvit (se vší úctou ke všem ostatním, každý zná ten neherecký koncept). "Ale to je na tom právě to pěkné, pane Draslík." "Síra." (...) "Vás tady ale je." (...) "Já bych to nazval Chumelenice." (...) "Mamko, rozčil se taky a nenechávej to všechno jen na mě." (...) "Tos mě tenkrát nasral, kamaráde." (...) "Škr-ti-la." "Ale byli roztomilá." "Dvojčata byli ještě tuze malé. (...) "To je ovšem jasná brachiální agresivita." "Cože? To je normální palička na maso." (...) "...a možná, že by to ani Pepa nebyl." ____ 86% (1967) ()
Výborný divadelní záznam Akt těží hlavně z toho, že se jedná o vůbec nejstarší hru z repertoáru Divadla Járy Cimrmana a tím je zaručena exkluzivita řady informací. Ve scénáři úvodního semináře se objevuje spousta informací o smyšlené postavě Jára Cimrman a tak představitelé velmi umně rozvíjejí myšlenku o fiktivním géniovi. Dozvídáme se, jak to vlastně celé vzniklo a vše jde do základů. I na výkonech (ne)herců lze pozorovat, že se v podstatě jedná o jevištní genezi Jára Cimrmana a proto si tento fakt náležitě užívají. Stěžejní část Akt předčí očekávání v mnohém. Mluvené slovo v podání všech představitelů je perfektní, protože dokáže zabavit a rozesmát svou rozmanitostí faktů o rodině malíře Žíly. ()
Uvodni prednaska sice neni nak obzvlast narvana vtipama, ale je spis informativni, takovej nejdulezitejsi zaklad o Cimrmanovi, takze je hodne zajimava. Nasledujici hra ma dobrej pribeh, je skvele promyslena, ma perfektni postavy a hlavne tu jsou drsny pisnicky, basnicky a tance. Sverak je v roli sexuologa perfektni, ale mym favoritem je tady Milon Cepelka v roli manzelky, ten byl neskutecne vostrej. Jasnejch 5*. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (20)
- Když se synové ve hře dozvídají, že je Žílová jejich matka, řekne Ladislav Pýcha (Ladislav Smoljak): „I tady tohodle,“ a ukáže na Bedřicha (Jan Hraběta). V původní verzi z roku 1967 pak Ladislav Smoljak ukázal na Pepu, který byl v té době příslušník VB a řekl: „I tady soudruha?“ Později od roku 1973 ukázal v této části také na Pepu a řekl: „I tady primáře?“ Někdy mezi 80. a 90. lety se to změnilo do současné podoby. (mnaucz)
- Hra měla být poprvé uvedena společně s hrou Veřejná zabíjačka Jiřího Šebánka, jenže ten s ní nebyl hotov, a tak byla v první půli představení série přednášek - pověstný seminář. Seminář tehdy sklidil větší úspěch než samotná hra. (Kulmon)
- Akt, který byl v 80. letech zakázán, byl po roce a půl znovu povolen. Václav Kotek vzpomíná, že na tom měl svou zásluhu Darek Vostřel. „Tam je ještě jedna taková pikantnost, ještě s tím Darkem Vostřelem, že jo, kterej… jsem za ním jednou byl a říkal jsem: ‚Hele, prosim tě, proč je zakázanej ten Akt, nedalo by se s tím něco dělat?‘ A on řekl: ‚Tak já to zkusím.‘ A šel, prošel tím barákem, a v každý kanceláři se zastavil a říkal: ,Hele ten Akt je zakázanej? Já myslím, že už je povolenej, ne?‘ A tak dlouho to říkal, až to povolili. To takhle rozhlásil na chodbu jako jo… Krásný.“ (mnaucz)
Související novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (více)
Reklama