Akt

Upřímně, vůbec poprvé se mi u Cimrmanů stalo, že mi přišel seminář daleko zajímavější než samotná hra. Samozřejmě, také "Akt" má pár svých skvělých momentů, ale celkově... celkový dojem zkrátka nedopadl až zas tak na výbornou. Možná, kdyby se po roce 1989 vrátila původní verze s příslušníkem Vole Bokem místo sexuologa, třeba by to pomohlo. Mé hodnocení se tak odvíjí hlavně od kvality semináře, který bych samostatný ohodnotil na pět hvězdiček, popřestávkovou hru pak za tři. (21.07.2011)

Vím, že Cimrman má lepší hry, proto nedám plnej počet. Stejně to na něj podle mě nedosáhlo. Humoru je tady dost a dobrého a je to takové to klasické hraní s češtinou a inteligentními hláškami, ale často mi to přijde dost suché, někdy až trapné (např. proklamované zpěvy a tance nejsou z mého pohledu nic moc). Myslel jsem si, že seminář se nevyrovná tomu, až přijde na řadu hra, ale nakonec je to tak na stejné úrovni. Přesto je celé to divadelní představení legendární. Nejvíc mě dostává hláška, kterou sám často použivám: "Tos mě tenkrát nasral, kamaráde." (20.01.2020)

Seminář - První seminář z cimrmanovské série na opravdu vtipných momentech poněkud šetří. Obsahuje nezapomenutelný fór, který si později vypůjčila Samota u lesa. 3/5 Hra - Miloň Čepelka v roli mamky se dnes již pohybuje na rozhraní zábavy a trapnosti, stejně jako některé další okamžiky, kterým čas ubral na síle. Snad rovnocenná druhá polovina k té první. 3/5 (25.09.2009)

'Akt' mám opravdu rád. Jednak jde o jednu z nejzábavnějších her DJC a jednak je to i první hra, kterou jsem od nich viděl a do dneška jsem neměl tušení, že je i úplně první, kterou vlastně napsali (1967), ve své hlavě jsem se podvědomě řídil daty zaznamenaných divadelních představení. Čili tleskám dámě, která mi hru možná náhodou, možná prozíravě pustila po necelých dvou měsících naší známosti jako první a tím to pro mě vlastně celé začalo (11.6.2010). A zase mě nepřekvapuje, že to pro mě začalo v momentě, kdy to vlastně spíš pro všechny končilo, jak jinak. ____ "...pane inženýre, je to možné?" "Ano, to je možné." "Víte o čem hovořím?" "Ne." (...) "...ale, já vám ho radši ukážu..." (Stojan Jakotyč). (...) "...divadlo je zde především proto, aby se v něm člověk divil. Posílám vám dalších pět her." (...) "... prostě, nechtěla to žrát." (...) "Bylo to v Kralupech nad Vltavou." "Ano, bylo to v Brandýse nad Labem." (...) "Poručil mi, Hanžlová, chlapče..." (...) Uzel "...a bez namáčení." (...) "Autor vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací." (...) "...zatímco vulgární materialisté křičeli: Do hajzlu co s tím?" (...) "...Fraank Malina." (...) "Dřevo, doktor inženýr Hraběta." A Čepelka (nejen) zde dokazuje, že co do komediálního talentu je z celého seskupení definitivně nejlepší herec a jediný u koho se dá vlastně o nějakém hraní mluvit (se vší úctou ke všem ostatním, každý zná ten neherecký koncept). "Ale to je na tom právě to pěkné, pane Draslík." "Síra." (...) "Vás tady ale je." (...) "Já bych to nazval Chumelenice." (...) "Mamko, rozčil se taky a nenechávej to všechno jen na mě." (...) "Tos mě tenkrát nasral, kamaráde." (...) "Škr-ti-la." "Ale byli roztomilá." "Dvojčata byli ještě tuze malé. (...) "To je ovšem jasná brachiální agresivita." "Cože? To je normální palička na maso." (...) "...a možná, že by to ani Pepa nebyl." ____ 86% (1967) (02.03.2015)

„Chcete cement, bude cement. Chcete krytinu, bude krytina.“ Pro mě jeden z nejdokonalejších kousků, ačkoli není tak akční a výpravný jako některé jiné. Nebudu nic vykládat o odvážnosti společenské kritiky této hry se zpěvy vzhledem k době jejího vzniku, ale vykreslení postav je prostě okouzlující. Odkazy na klasickou českou poezii. (06.08.2011)