Obsahy(2)
Ve hře z roku 1977 Posel z Liptákova autorů L. Smoljaka a Z. Svěráka se tradičně uplatňuje osobitý model všech představení Divadla Járy Cimrmana – v první části seminář badatelů, v druhé dvě jednoaktové hry "Posel světla" a "Vizionář"... Dvěma osobními automobily se vydal tým pražských cimrmanologů do Liptákova v Jizerských horách, aby prozkoumal drsný kraj Cimrmanova stáří. Již sama cesta byla dobrodružstvím, ale její výsledek stál za to. V restauraci U Sirotka restaurovali badatelé Cimrmanovy vlastnoruční nástěnné malby, v násadě starého krumpáče objevili jeho protihabsburský pamflet "Svou pravdu nebudeme skrývat". A co hlavně – do Prahy odváželo každé auto po jedné z historických, dosud neznámých her. To pro případ, kdyby jedno z vozidel havarovalo a shořelo, aby se alespoň jeden rukopis zachránil. Zachránily se oba – Posel světla, který prozíravě varuje před rozvojem vědy a techniky, a Vizionář, jenž pak předjímá nejen vznik 1. světové války, ale i proces kolektivizace zemědělství a znárodnění průmyslu... Jedno z nejoblíbenějších představení DJC se proslavilo mnoha úslovími a obohatilo naši kulturu v mnoha oblastech. Slavný je například Cimrmanův Univerzální ptakopysk a jeho užití, nebo jeho šachová hra a první out v dějinách šachu. A zvolání Smrti ve hře "Vizionář": "Přijde novej, ten se nezakecá" nebo uhlobaronova proklamace: "Piš barde, střádej, až budeš mít dvě stě milionů, zúčtujem spolu" patří ke klasice sběratelů "hlášek"... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (170)
Předně - opět hodnotím jen v rámci cimrmanovských her (jinak by to byl plný počet v porovnání se vším ostatním :) Dva semináře a dvě hry v jednom mi ani tak nevadily, lepší než natáhnout každou část na celé představení na úkor zbytečných trapností, takhle je to hezky vyvážené. Semináře jsou super, ale samotným hrám občas něco sem tam chybí. Možná za to může zase absence pana Svěráka, který prostě "cimrmanům" dodává tu správnou šťávu.. I přes to je ale rozhodně na co se koukat a (opravdu) vtipných hlášek je zase kupa :-) ()
Hodně nevyvážená podívaná. První seminář zábavný, ale slabší. Hra Posel světla bída. Druhá část je ale to nejlepší z Cimrmanů. Seminář o ptakopyskovi masakr a hra se smrtkou taky parádní. V tomhle záznamu se objevuje Smoljak, mám však raději alternaci pana Svěráka, kterou jsem měl možnost vidět i živě [19.2.2024 v Blatné]. ()
Když si v sedmasedmdesátém roce na pódiu někdo utahoval z Vítězného února, musel mít nějaké eso v rukávu (v tomto případě to byla popularita a ona to byla spíš legrace, než satira), aby se tam udržel do dalšího představení. Tolik k „Vizionáři“. Co se „Posla světla“ týče, je to asi nejmilejší sci-fi, co jsem kdy viděl. Pravda, celkový dojem je spíš ke čtyřce, ale za to „Petr, něco červenýho, Bezruč!“ zaokrouhluji nahoru. ()
"Přijde novej, mladej, ale to bude sekáč pánové, ne jako Já, ten se nezakecá.." Spolu se Záskokem jde v tomto případě o dvě mé nejoblíbenější cimrmanovské představení. Možná i proto, že velkou část hry zná člověk už z filmu Nejistá sezóna. Platí to zvláště o aktovce Vizionář, která je ve filmu uvedena téměř celá. Jediným rozdílem zde je obsazení smrtky, ovšem těžko říct, zda je v této roli lepší Zděněk Svěrák (viz Nejistá sezona) nebo Ladislav Smoljak (viz TV záznam samotné hry). Pokud jde o první seminář, pobaví jistě valná většina z restaurovaných nápisů Járy Cimrmana z liptákovské restaurace. V tom druhém je pak k popukání zejména přednáška o úspěších Járy Cimrmana na poli zemědělství. Toho universálního ptakopyska bych fakt rád viděl. To by panečku musely být "výjevy"...😃 A nemuselo by ty výjevy být v "troubě".😃 ()
Protože se na digtálních nosičích dá sehnad více verzí Posla z Liptákova tady je úryvek z té jednoznačně lepší verze (se Svěrákem): ...Pokud jde o Cimrmanovu podobu, nevíme takřka nic. Fotografie se nedochovaly, máme k dispozici jen mistrovu autobystu, ovšem všechny rysy jsou ztrhané. Co je ale na té bustě dobře patrno, je takový markantní hrbol na temeni lebky. V překreslení vypadá takto. Je to takzvaný pahrbek geniality. Já osobně jsem dlouho marně hledal... dlouho jsem hledal způsob, jak najít mezi obyvatelstvem liptákovské lokality člověka s podobnými povahovými rysy. Nakonec jsem se uchýlil k metodě doktora Hedvábného. Je to metoda 'přítlačné tabulové kontury'. Pracuje se následujícím způsobem: Zkoumaná osoba dá hlavu uchem na stůl, kde už je připravena čtvrtka papíru, vědec ji levou rukou přitlačí, proto přítlačná, a pravou obtáhne. No, na první pohled to vypadá jednoduše, ale neřekli byste, jak je obtížné přimět některé lidi, aby dali hlavu na stůl. Většinou se ptají proč(?) a tak podobně. Takový výzkum může v terénu provádět jen skutečně silná, vědecká osobnost. Optimálním místem k získávání tabulových kontur je restaurace U Sirotků a nejlepší je to těsně před zavírací hodinou, kdy je řada osob u svých stolů k obtažení ideálně připravena.... ()
Galerie (11)
Photo © Česká televize / Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (21)
- Hra „Vizionář“ je ze všech her nejkratší. Trvá cca 20 minut. (mnaucz)
- Dědova mísa má být místem, kam ve hře „Posel světla“ odesílá své rodiče syn, aby se jich zbavil. Ve skutečnosti takové místo není, jedná se o narážku na báseň Jana Nerudy „Dědova mísa“, která je o bezmocnosti stáří. (sator)
- Miloň Čepelka, který v té hře hrát nechtěl, se do hry dostal kvůli tomu, že v roce 1977 opustil divadlo Oldřich Unger a rok nato emigroval do USA. A tak Miloň Čepelka hrál dvojroli otce a Hlavsy. Druhá změna rolí proběhla po smrti Jaroslava Vozába v roce 1988, kdy hrával Miloň Čepelka dvojroli po Ungerovi i Vozábovi. Až v roce 1994 nahradil Miloně Čepelku v této dvojroli Jan Hraběta a od té doby hraje Miloň Čepelka jen matku a uhlobarona Ptáčka. (mnaucz)
Související novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (více)
Reklama