Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Je zde několik velmi slibných a hodně vtipných scén a situací, ale celkově to na mě působí slabším dojmem než obvykle. V přednášce se dozvíme o významu Járy Cimrmana jako tvůrce monumentální sedmihodinové operety Proso, které ale bylo významnými osobnostmi hudebního odvětví té doby dokonale rozebráno a vydáváno za jejich vlastní. Dovídáme se o jeho snaze dosáhnout co největší melodičnosti ve svých operetách. A jako představení vidíme malý úsek z Prosa, což je poměrně zdařilá parodie na operety. Hostinský (dobrý Zdeněk Svěrák) má hospodu na samotě. A tak když do jeho hostince zavítají dva návštěvníci, neváhá udělat vše možné, aby si hosty udržel co nejdéle. Nejdříve přichází hrabě Zeppelin (skvělý Miloň Čepelka), nadrženc, ze kterého se vyklube pašerák zvonků na kola. Dalším je vězeň (Ladislav Smoljak), který se dostává k hospodě po nesmyslném útěku z vězení a je zde držen přeludem svého anděla. A pak je tu ještě inspektor Trachta (Václav Kotek), který konečně může chytit svého pašeráka. A zpívá se a tak nějak i tancuje. ()
Geniálnímu semináři nechybí vůbec nic z cimrmanovského vtipu, nejlepší příspěvky přednáší Miloň Čepelka. Erömü! Hra už je ale ve srovnání s jinými díly jednoho z řady nedoceněných českých géniů docela slabá a s místy dost hloupými vtipy, které by se spíše hodily do nějakého nováckého Kameňáku (hlavně Čepelka mi v této hře nějak nesedl). I mistři Svěrák a Smoljak se někdy utli. Rozhodně jedna z nejslabších her, ale zase ne tak slabá, jak to z mého popisu vypadá... sem tam je to taky hodně vtipné... No, no, to je spěchu. Mám jen dvě ruce a nejste tady sám! ()
Hra patří zajisté mezi Cimrmanovi skvosty.Výkony hostinského v podání Svěráka jsou supr,Hrabě Vonn Zeppelin alias Čepelka taktéž.Trošišku sem byl smutný z výkonu p.Smoljaka který mi připadal trošičku přiškrcený.Hra mě zas až tak uplně nevtáhla jako třeba Záskok a Švestka.Ale pro objektivitu musím říct že se jedná o dílo nadstandartní. ()
Tak tady půjdu hodně proti proudu. Tematicky roztroušená a nezajímavá Hospoda na mýtince mě ani jednou nedonutila se pousmát, natož zasmát. Tam, kde v Aktu byla úžasná taneční vystoupení, je tady akorát otravná operetní koncepce. Hlášek hodně málo, přílišná repetetivnost, prostě hrozná zívačka a pro mě velmi nepříjemné zjevení ve tvorbě DJC. 40% ()
"To je směšné cha, cha, cha, tuze směšné, cha, cha, cha...." Tahle "opereta" Járy Cimrmanna možná neskýtá tolik prostoru pro vtipné hlášky a místy jsem tak měl pocit, jakoby se její autoři (spolu s Růženkou) vydali "pro šafrán a troška toho zázvoru..." a zapomněli se včas vrátit. Ale o to vtipnější je ten nápad s využitím řady známých i méně známějších popěvků. "Kde pak na mě si nepřijdou..." 😃 ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Postava studenta cimrmanologie byla napsána na tělo Petru Bruknerovi. Avšak později se stala rolí, kterou prošel každý začátečník. Kromě Petra Bruknera např. Josef Koudelka, Jan Kašpar, Václav Kotek, Bořivoj Penc a další. Zdeněk Svěrák to definuje tak, že: „V semináři má představitel většinou trému, ale k té roli se to hodí, protože je tak i napsána. A ve druhé části tam vlastně na konci chvíli sedí, pak se zvedne, a artikuluje ten záznam z pásku, aby to vypadlo, že to říká on, pak odvede Zeppelina a pak se ještě na závěr vrátí. Pro začátečníka ideální role.“ (mnaucz)
- Kvůli představení Hospoda na Mýtince přibyl na pozvání režiséra Ladislava Smoljaka do divadla v roce 1969 Pavel Vondruška jako výpomoc k hudební stránce této hry. Ten do souboru na pomoc přizval Jana Klusáka. Jako odměnu dostali oba dva v představení Hospoda na Mýtince role. Pavel Vondruška roli Hraběte Ferdinanda von Zeppelina (hrál ji až do roku 2004) a Jan Klusák roli Hostinského (hrál ji až do roku 1976). Jan Klusák nakonec v divadle uvízl do roku 1975 a Pavel Vondruška hrál až do své smrti. Smoljaka to dost štvalo, protože Jan Klusák nebyl u režimu dobře zapsán, a tak mě strach o existenci souboru. (mnaucz)
- Podle Miloně Čepelky se v jeden čas smáli diváci více, když Kulhánek řekne: „...a najednou, kde se vzali, tu se vzali dva četnící,“ což se cenzorům nelíbilo, ale v textu to nakonec zůstalo. Miloň Čepelka ještě dodává „...nakonec to tam zůstalo, protože asi za 3 měsíce, co jim to začalo vadit, Svěrák se Smoljakem odevzdali „Posel z Liptákova“, takže je to už asi nezajímalo.“ (mnaucz)
Reklama