Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
"Na samotě nedaleko Skotského města Glasgow se v chudé rodině srbského vystěhovalce narodil mladičký hrabě Nikolič. Rodiče se před svým bohatým synkem styděli za svou chudobu a tak hrabě Nikolič prožil těžké dětství. Naštěstí otec přišel o celé synkovo jmění tím, že je uložil do místního peněžního ústavu na heslo: Dobro je prisjetiti se da prividno prav put prema cilju predstavja u stvari pravodlivo krivudanje, které zapomněl." Takto začíná děj sedmihodinový Cimrmanovy operetní fresky Proso, jejíž nejlepší části rozkradli a ve svých dílech použili Franz Lehár, Johann Strauss, Imre Kálmán, Oskar Nedbal a Adolf Piskáček. Hanba jim. Naštěstí badatelská práce legendárních doktorů a docentů cimrmanologie z Divadla Járy Cimrmana dokázala odhalit pravdu. A jejich pěvecký i taneční kousky mě baví i děsí zároveň. Prostě kvalita z jiný dimenze. ()
Říká se, že o mrtvých jen dobře, ale Ladislav Smoljak zpívá opravdu strašně, byly to pro mě nejhorší pasáže hry. Hra je samozřejmě humorná a sem tam vám střelí facku povedený vtípek, ale připadala mi tak nějak celkově suchá, mnohdy byl humor jakoby nucený (ve stylu, teď by tam měl být nějaký vtip, musíme nějaký vymyslet). Vcelku to na mně působilo jako jakýsi recyklát již u cimrmanů viděného a použitého. Navíc je to asi poprvé, kdy mi připadalo, že jindy výborní Svěrák a Čepelka tady místy až neuvěřitelně přehrávají a snaží se (v konečném důsledku na úkor jeho samotného) ten vtip jakoby ještě popotlačit, aby byl zjevnější a důraznější. Ale dá se to a je to i zábavné. Naše staré hodiny, bijí čtyři hodiny. ()
Tak tady půjdu hodně proti proudu. Tematicky roztroušená a nezajímavá Hospoda na mýtince mě ani jednou nedonutila se pousmát, natož zasmát. Tam, kde v Aktu byla úžasná taneční vystoupení, je tady akorát otravná operetní koncepce. Hlášek hodně málo, přílišná repetetivnost, prostě hrozná zívačka a pro mě velmi nepříjemné zjevení ve tvorbě DJC. 40% ()
Tentokrát DJC zpracovalo géniovu operetu. Některé písničky jsou opravdu nezapomenutelné (To je směšné cha cha cha, tuze směšné cha cha cha). Ale i seminář stojí za to např. "Zatajili nám, že Karel Hynek Mácha byl sexuální maniak. Jako by na tom bylo něco špatného." Zdeněk Svěrák dokáže říct repliku takovým tónem a s takovou grimasou, že se prostě smát musíte. ()
Seminář mi pro změnu tentokrát nepřišel příliš vyvážený, na jednu stranu pár úseků bylo vskutku vynikajících, ovšem momenty se našly i slabší, holt nejde přednášet 45 minut vkuse a stále zábavně... Hra na tom byla podobně, na Svěráka je vždy radost pohledět a Miloň Čepelka se také nenechal zahambit, práve naopak ("Děvka!"), jenže zábava to nebyla vždy z třídy nejvyšší, po skončení jsem měl poněkud lhostejné pocity. 7/10 ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Postava studenta cimrmanologie byla napsána na tělo Petru Bruknerovi. Avšak později se stala rolí, kterou prošel každý začátečník. Kromě Petra Bruknera např. Josef Koudelka, Jan Kašpar, Václav Kotek, Bořivoj Penc a další. Zdeněk Svěrák to definuje tak, že: „V semináři má představitel většinou trému, ale k té roli se to hodí, protože je tak i napsána. A ve druhé části tam vlastně na konci chvíli sedí, pak se zvedne, a artikuluje ten záznam z pásku, aby to vypadlo, že to říká on, pak odvede Zeppelina a pak se ještě na závěr vrátí. Pro začátečníka ideální role.“ (mnaucz)
- Jedná se o první hru, kterou Ladislav Smoljak se Zdeňkem Svěrákem napsali společně. (Pierre)
- Miloň Čepelka v rozhovoru prozradil, že někdy v roce 1970, když řekl v semináři: „I letos to je 100 let, co se Jára Cimrman narodil,“ někdo oznámil, že si v hře v Hospoda na Mýtince utahují z Vladimíra Iljiče Lenina a soubor musel vysvětlovat, že tuto pasáž mají v textu už od premiéru. (mnaucz)
Reklama