Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Seminář byl o něco slabší, než jsem zvyklý, ale i tak se tam najdou hezké věty: „Cimrman se nesmazatelně smazal“. Divadelní hra je průměrná, v podstatě trochu nudná, jako když jsem se díval na Cimrmana a ještě ho neměl rád-nechápal jsem ho. Ale konec dal všemu smysl a čím víc se blížil, tím víc jsem tam viděl parodii operety, o kterou se snažili už od začátku. ()
Cimrmanovský humor mi jednoduše nesedí. Párkrát jsem se pousmál, ale rozhodně jsem se neválel smíchy po zemi. Když si tady pročítám samé oslavné komentáře vychvalující naprosto vše nebo komentáře sdělující, že to bylo slabší, ale stejně dávají plný počet, tak jsem si zkrátka neodpustil napsat sem tenhle stručný ač výřečný blábol. ()
Velice vtipné polalu rozjíždějící se dílo od nesmrtelného tvůrce Járy Cimrmana, které jsem bohužel viděl až teď v opojení té velice smutné události bez které to už nikdy nebude takové jako před ní. Jára Cimrman je dokonalý český nápad a vtipy použité v tomto díle a dokonalý herecký výkon, který předvedl Miloň Čepelka, jsou k popukání. ()
Jeden z těch slabších cimrmanů, takže nemůžu dát bezmyšlenkovitě zase 4 hvězdy. Moje myšlenky totiž jsou: vím, že na začátku v semináři bylo upozorněno, že to jejich zpívání vlastně není o zpěvu, ale přesto mě to tam nebavilo (ani ty tance nějak zvlášť nepobavily). Samotná hra podle mě obsahuje tak polovinu dobrého humoru v porovnání s ostatními hrami, co znám. I samotný seminář je tentokrát docela suchý, až na velice vtipné vystoupení posluchače večerní školy cimrmanologie Václava Kotka, který ještě moc neumí přednášet, chch. Jinak jsem se ale bohužel moc nesmál, až na několik dobrých, např.: "Nejen pohlaví. Žije tu se mnou celá má vnučka." nebo "Zařídil si hospodu u silnice na Písek, ale chodili mu tam lidi.". Zajímavé je, že se zde poprvé objevuje postava policejního inspektora Trachty, kterou známe pak z legendárního Rozpuštěného a vypuštěného. Nízké hodnocení přičítám taky tomu, že nemám rád operety. ()
Tentokrát DJC zpracovalo géniovu operetu. Některé písničky jsou opravdu nezapomenutelné (To je směšné cha cha cha, tuze směšné cha cha cha). Ale i seminář stojí za to např. "Zatajili nám, že Karel Hynek Mácha byl sexuální maniak. Jako by na tom bylo něco špatného." Zdeněk Svěrák dokáže říct repliku takovým tónem a s takovou grimasou, že se prostě smát musíte. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Během hry ani jednou nezazní celé jméno vězně Kulhánka. Podle divadelních programů je jeho celé jméno Alois Kulhánek. (mnaucz)
- Árie „Bratří, mé srdce plá, mé srdce plá“, kterou zpívá Hrabě Zeppelin s Hostinským a Kulhánkem (v tomto případě Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak), má dnes jiná slova než dříve. Totiž v části, kde se zpívá: „Když máme, ženy takové,“ se dříve zpívalo: „Když národ, ženy také má.“ Původní verze je k poslechu k dispozici na neoficiálním zvukovém záznamu Hospody na Mýtince ze 70. let, který je dostupný na internetu. (mnaucz)
- Tento záznam hry Hospoda na Mýtince byl natočen v době, když už se doprovodná hudba z pásku zpomalila. Je to samozřejmě kvůli tomu, že aktérům již rychlý záznam hudby ujížděl a bylo nutné ho zpomalit. Porovnat to lze na 4. záznamech. Je dobré si všímat i roků, kdy záznam vznikl. V představení „Cimrman sobě“ (1991) je pásek z původní rychlostí. Na této verzi (1997) je pásek mírně zpomalen. V představení „Ze hry do hry“ (2007) je pásek celkem značně zpomalený. A v představení „Psaní do nebe“ (2017) je zpomalení asi nejznačnější. (mnaucz)
Reklama