Obsahy(1)
Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (184)
je těžké u Cimrmana říct slovo nejoblíbenější,ale tato hra se pohybuje rozhodně mezi čtyřmi,které si pouštím nejčastěji...seminář perfektní stejně jako druhá část,kde se to hláškami,vtipy a narážkami jen hemží...ovšem naprostou nutností je,aby pani správcovou hrál Jan Hraběta...absolutně jeho nejlepší výkon u Cimrmana vůbec....No jo,jen si ještě chvilku blbněte,ale v devět se zhasíná a jde se spát.. ()
Dobrá hra, ale přijde mi celkově taková pozapomenutá a přehlížená. je to asi tím, že má pro jednou kvalitnější seminář než hru a pro představení jsou rozlišována hlavně podle her. Zde je spíše průměrná, zato myšlenka semináře jako diskuze po představení před představením byla výtečná a velmi dobře zpracovaná. Tentokrát 80 %. ()
Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru saháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji Lijavce za vrchol jejich tvůrčích dovedností a na pomyslném piedestálu zastává tato hra stupínek nejvyšší. ()
Pumpa v zimě---Franta Pepa jednička--- Všechny hry (snad až na velmi slabou Afriku) jsou geniálním úkazem brilantního inteligentního humoru a na žádnou z nich nemohu použít nic jiného než superlativy. Pánové autoři (ať jste dosud mezi námi nebo již v českém nebi), smekám před Vaší inteligencí, všeobecným rozhledem, uměním pobavit, uměním hrát, předávat lidem radost a nenápadně šířit vědomosti o historii nejen naší země. ()
Vysoký cimrmanovský standard, hvězdičku srážím za trochu depresivní hru o tom, co některé, možná většinu z nás čeká - domov důchodců s neustálými spory se spolubydlícími a vedením, před kterými se bohužel dá uniknout už pouze smrtí, jiná cesta už není. Taktéž se mi nelíbil poněkud fekální vtip o porodu a Tůnovi. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (30)
- Hra se původně opravdu jmenovala Herberk. Autoři také uvažovali o názvu „Povyražení v herberku“. (Kulmon)
- Inspektor na konci hry říká: „A ti, co se zasloužili o pád monarchie, budou po zásluze potre... odměněni.“ Tato věta byla samozřejmě menší provokace, která naznačovala, že spousty lidí, co se opravdu zasloužili o pád monarchie (např. bojovali v 1. světový válce), byli po roce 1948 pronásledovanými lidmi. (mnaucz)
- Citát, že Anekdota je ve světě monarchie jako červotoč, Karel Havlíček Borovský nikdy neřekl. Byla to jen finta, jak se vyhnout cenzurním problémům s textem hry. (mnaucz)
Reklama