Obsahy(1)
Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (184)
Asi z nejkomplexnějších her, bystrý divák pozná, že vlastně hra není o něčem, ale že herci hrají hru o někom a přímo děj vychází z dění ''reálných'' postav. Doufám, že jsem to vysvětlil aspoň trochu normálně... . Divácky asi ne úplně nejzajímavější hra, ale z pohledu člověka co má cimrmany opravdu rád a baví ho jen je poslouchat. Hra je stále geniální. ()
Trochu zvláštní a komplikovaná hra, jejíž původní název zněl Herberk, ten se však soudruhům nelíbil, protože prý vzbuzoval dojem celospolečenského nepořádku, a tak musel být změněn na Lijavec. V téhle hře je téměř nemožné vidět Ladislava Smoljaka, protože ji prý nerad hraje, ale to nevadí, jelikož Zdeněk Svěrák je jako inspektor všech starobinců (a zároveň Cimrman) výborný. Kvalitní je také seminář, v němž zazní slavný Elektrický valčík. Mimochodem, věděli jste, že Cimrman má na pravé noze srostlé prsty? Ne všechny samozřejmě, jenom dva. Prostě mezi palcem a malíkem má takovou blánu. :-) ()
1. Záverečná beseda - z technických príčin uvádzaná pred hrou, na otázky odpovedajú: expert na anekdoty, odborník na väznice, znalec časti života Cimrmana v starobinci. 2. Hra Lijavec - "Hra s opravdovým deštěm" - alegorická hra určená do ústavov pre starších, príbeh vandrovníkov (vrchný inšpektor starobincov, Formánek - porodný dědek, mlynár), ktorí si rozprávajú protimonarchistické vtipy, avšak za prítomnosti člena tajného policajného oddielu na odhalenie vzniku protihabsburgovských vtipov. ()
Nechci prozrazovat, ale ten dějový zvrat, co ke konci přijde, za to by se nemusel stydět ani některý z moderních seriálů. To propojení Cimrmanovy fiktivní hry s ústavem pro přestárlé, bylo naprosto geniální. "Křivý nožičky, na zádech číslo, oni vypadaj jako fotbalisti." Po zdařilém semináři nás soubor obohatí zpěvem Elektrického valčíku a pak to přijde. Jedno z nejlepších představení. "Ruce na deku. Obě!" ()
Škoda, že se nedá hodnocení rozdělit mezi nadprůměrný seminář a podprůměrnou hru (podprůměrnou v měřítku Divadla Járy Cimrmana). Vynikající „slepokolejní“ seminář, vedený jako vždy excelujícím Zdeňkem Svěrákem, bohužel markantně převyšuje hru samotnou, jenž ačkoliv vygradovaná nápaditou pointou, během svého trvání nepřináší mnoho humorných situací……….na druhou stranu, pořád je to Jára Cimrman. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (30)
- Věta: "někdo si pustí hubu na špacír a pak se klepe, že půjde za katr" musela být zcela odstraněna. (Kulmon)
- Inspektor na konci hry říká: „A ti, co se zasloužili o pád monarchie, budou po zásluze potre... odměněni.“ Tato věta byla samozřejmě menší provokace, která naznačovala, že spousty lidí, co se opravdu zasloužili o pád monarchie (např. bojovali v 1. světový válce), byli po roce 1948 pronásledovanými lidmi. (mnaucz)
- V „Elektrické valčíku“ se zpívá: „Budeme žít jako v Praze, všude samé vedení,“ což byla narážka v té době na současnou politickou situace. „Vedením“ je míněn tehdejší tamní režim a spojení „v Praze“ je zase míněno, že v Praze všichni výše postavení sídlí a je to tam tedy nejpřísnější. (mnaucz)
Reklama