Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prosťáček Minor (José Garcia) si žil spokojeně na svém ostrově, dokud se nesetkal se satyrem, který jej přivedl na úplně jinou cestu... Minor se dostane do vesnice, kde je shodou okolností považován za bohem vyvoleného vládce... Náhle jej čekají nepředvítalné situace, v nichž si bude muset poradit. Jeho počínání vás rozhodně nudit nebude! (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (66)

Agamo 

všechny recenze uživatele

Tenhle film určitě není vhodný pro děti, u jeho sledování jsem ale přemýšlel nad tím, proč je jako druh trestu u nás velice rozšířený zákaz televize. Myslím, že kdyby rodičové svým ratolestem místo zákazu sledování TV, dali příkazem nucené vejrání na nějaký podobný výtvor, tak děti sekají latinu. Jen nevím, v jaké šíři by je to odrovnalo po psychické stránce.Trošku nechápu, jak se ve filmografii Jean-Jacques Annauda tohle vzalo, očividně se na něm podepsalo 7 let v Tibetu a období války s Nepřítelem před branami. Ale tak každý máme nějaký ten sen a jestli Annaudovým snem bylo natočit film o týpkovi s obřím falusem, který měl poměr se sviní, do které se patrně převtělila duše jeho matky, a který se nechá přefiknout od kozla, tak mu fandím. Prvních asi 30minut nebylo překvapivě tak hrozných, docela jsem se i bavil a to nejen kvůli scéně, kde Melánie Bernier předvádí své rétorické umění, zbylá část šla bohužel na úkor bezva houbičkový párty, kterou si filmový štáb musel uspořádat.. ()

Aelita 

všechny recenze uživatele

Jeho veličenstvo Homo Sapiens. ___ V roce 2004 sedmasedmdesátiletý Gérard Brach, který již byl nemocný a postupně ztrácel schopnost mluvit, poslal Annaudovi svůj scénář. Jak píše na svém blogu Annaud, rozhodnutí natočit tento film k němu přišlo, když se procházel po zahradě a pozoroval starou jabloň, která již léta nekvetla, ale to jaro se najednou celá osypala květy, takže na podzim se sklidila nebývalá úroda. Annaudovi to připadlo jako poslední labutí píseň stromu – poslední výlev životních šťáv, poslední zbláznění a vzdor proti pravidlům přírody a smrti. „Labutí píseň“ ovšem nemusí být jen tklivá a krásná, ale může mít i pomyslnou podobu vztyčeného prostředníčku nebo jiného mužského orgánu. Jestli se někdo domnívá, že scenárista a režisér neměli již co říci nebo že jim došel rozum, ten si nejspíše ještě nedokáže představit, jak se takoví lidé dokáží vysmát smrti do tváře. Tento příběh odkazuje na mnohé známé antické myty, ale přitom je převrací naruby a bourá jejích velkolepost. Je to iracionální, originální, pohanský a naprosto volný film, který ukazuje člověka ještě nekultivovaného technickou a filosofickou civilizací – člověka žijícího mezi duchy, zvířaty a přírodními bohy, kterému jeho vlastní velikost ještě nestoupla do hlavy a který ještě neprohlásil, že Bůh je mrtev. A jak se ukazuje, tato přírodní necivilizovaná podoba vůbec nevoní divákům, kterým v ostatních případech vůbec nevadí lidská zvířeckost na plátnech kin a TV obrazovkách. Zřejmě proto, že tato zvířeckost je „kultivovaná“ na rozdíl od pohanské nespoutané sexuality a slušně řečeno nevychovanosti hrdinů Annaudova filmu. Navíc kdo očekával komediální zábavu, zjistil, že tento film jako komedie moc nefunguje. Film je podobenstvím zhuštěné evoluce člověka, jeho pocitů, citů a emocí – narození, pudy, poznání sebe sama, rodina, přátelé, láska, vášeň, majestátnost, opojení mocí, záludnost a lstivost, šílenství, pád, přiznání, smrt, osamělost, poznání světa, mýty. Agrese, nekontrolovatelnost, vypočítavý egoismus na jedné straně a mravní hodnoty, přání porozumět svému chování i citům jiných lidí na straně druhé – člověk mezi zvířetem a ideálem. Pod „hnusným“ primitivismem filmu se skrývá tragičnost a hloubka marnosti hodná antického dramatu. Král, který je nahý. Lidský červ, který je roven bohům. ___ V roce 2006 čtyři dny po začátku natáčení filmu scénárista Gérard Brach zemřel ve věku 79 let. Zřejmě v naprosté senilitě a úplném rozkladu civilizovaného lidství. Nebo jsou i jiné názory? ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Uznávaný režisér Jean - Jacques Annaud asi začal trpět stařeckou demencí, neboť znásilnil mytologii a zjevně počítal s tím, že mu s tímhle uměleckým konceptem bude divák konvenovat. Jeho veličenstvo Minor je jedno z největších filmových zklamání, které jsem za poslední dekádu zažil. Nejsem sto pochopit, jak tenhle renomovaný a výjimečný režisér může natočit takovouhle slátaninu. Zřejmě mu na stará kolena zatemnil mysl nevybitý pohlavní pud, neboť celé merediánské mýtično degradoval na pouhý eros, který nutí Fauna (alias Satyra či Pana...) mimochodem análně znásilnit titulní postavu Minora a svůdnou rétorku na zasedání soudu synkreticky zaujímat pozice vytržené z kontextu modelingu a soft erotiky konce 20. století. Kněz tu má jméno Rektus, dívka Klítie, humor je tu tak oplzle pokleslý, že v komparaci s leckterým německým pornofilmem 70. a 80. let minulého století je Jeho veličenstvo Minor umělecky na stejné úrovni. I tady dívka močí do připravené nádoby napodobujíc piss praktiky a obcuje tu každý s každým (včetně zvířat, zoofilních vztahů i kentaurů a koní...). Tohle skutečně nelze srovnávat s Bojem o oheň, Jménem Růže, Medvědem, Sedmi lety v Tibetu atd., dokonce ale ani s komiksově-činoherním Asterixem, Manituovou botou či tou poslední polozapomenutou italskou prděcí komedií. Tohle je komediálně laděné pseudoumělecké soft-porno, které zřejmě mělo vyšší ambice, Annaudovu pověst a kredit vizionářského tvůrce ale značně pošramotilo. Jean - Jacques Annaud není Pier Paolo Pasolini začátku nového milénia, byť se jeho ,,Trilogii života" chce podobat asi nejvíce, Jeho veličenstvo Minor není provokace, ale paskvil... ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Sa Majesté Minor (jak zní celý název) je zatím posledním filmem Jean-Jacquese Annauda. Ještě jsem sice neviděl všechna jeho díla, ale minimálně tři čtvrtiny určitě, takže můžu s klidným svědomím prohlásit, že tady dost přestřelil. V žádném ze svých filmů se nevyhýbal zobrazování sexu a nikdy mi to nevadilo, až tohohle. Vzhledem k tomu, že francouzsky rozumím asi tak deset slov a anglické titulky se mi dosud sehnat nepodařilo, většinu času jsem neměl vůbec tušení, o čem se ve filmu vlastně mluví. Ovšem příběh naprostého trdla, o kterého se z nějakého důvodu perou krásná dívka a prasnice, přičemž s oběma (!!!) něco má, navíc jej ojede nadržený satyr, který se jinak věnuje do podoby dámského pozadí tvarovanému stromu, všechny tyhle obrazy snad ani komentář nepotřebují. Nejdřív jsem se divil tak nízkému hodnocení na IMDB (cca4/10), ale po shlédnutí jsem pochopil - tahle komedie je spíš trapná než vtipná. Až budou titulky, tak se podívám znovu, ale pro tuto chvíli je to vážně šlápnutí vedle. Tohle mi můj oblíbený rejža neměl dělat... ()

drankeryth 

všechny recenze uživatele

To bolo teda psycho, kde na taketo filmy ludia chodia? Velmi by ma zaujimalo, ci reziser nebol pod nejakym vplyvom drog, pretoze normalny clovek by taketo nieco do sveta nevypustil. Vsetky postavy vo filme boli uletene a hlavne ten Satyr bol pekny perverzak, ked si to rozdaval zo stromom:))) A o tom chlapikovi, ktory vyrastal medzi prascami ani nehovorim. To bol pekny magor, ako aj ostatne postavy vo filme. ()

Galerie (25)

Související novinky

Annaud našel černé zlato

Annaud našel černé zlato

20.12.2010

V 80. letech platil Jean-Jacques Annaud za jednoho z nejlepších evropských tvůrců (ne-li nejlepšího). Pak jeho kariéra nabrala charakter sinusoidy. Po bizarnosti Jeho veličenstvo Minor je nejvyšší… (více)

Reklama

Reklama