Jeho veličenstvo Minor

Jeho veličenstvo Homo Sapiens. ___ V roce 2004 sedmasedmdesátiletý Gérard Brach, který již byl nemocný a postupně ztrácel schopnost mluvit, poslal Annaudovi svůj scénář. Jak píše na svém blogu Annaud, rozhodnutí natočit tento film k němu přišlo, když se procházel po zahradě a pozoroval starou jabloň, která již léta nekvetla, ale to jaro se najednou celá osypala květy, takže na podzim se sklidila nebývalá úroda. Annaudovi to připadlo jako poslední labutí píseň stromu – poslední výlev životních šťáv, poslední zbláznění a vzdor proti pravidlům přírody a smrti. „Labutí píseň“ ovšem nemusí být jen tklivá a krásná, ale může mít i pomyslnou podobu vztyčeného prostředníčku nebo jiného mužského orgánu. Jestli se někdo domnívá, že scenárista a režisér neměli již co říci nebo že jim došel rozum, ten si nejspíše ještě nedokáže představit, jak se takoví lidé dokáží vysmát smrti do tváře. Tento příběh odkazuje na mnohé známé antické myty, ale přitom je převrací naruby a bourá jejích velkolepost. Je to iracionální, originální, pohanský a naprosto volný film, který ukazuje člověka ještě nekultivovaného technickou a filosofickou civilizací – člověka žijícího mezi duchy, zvířaty a přírodními bohy, kterému jeho vlastní velikost ještě nestoupla do hlavy a který ještě neprohlásil, že Bůh je mrtev. A jak se ukazuje, tato přírodní necivilizovaná podoba vůbec nevoní divákům, kterým v ostatních případech vůbec nevadí lidská zvířeckost na plátnech kin a TV obrazovkách. Zřejmě proto, že tato zvířeckost je „kultivovaná“ na rozdíl od pohanské nespoutané sexuality a slušně řečeno nevychovanosti hrdinů Annaudova filmu. Navíc kdo očekával komediální zábavu, zjistil, že tento film jako komedie moc nefunguje. Film je podobenstvím zhuštěné evoluce člověka, jeho pocitů, citů a emocí – narození, pudy, poznání sebe sama, rodina, přátelé, láska, vášeň, majestátnost, opojení mocí, záludnost a lstivost, šílenství, pád, přiznání, smrt, osamělost, poznání světa, mýty. Agrese, nekontrolovatelnost, vypočítavý egoismus na jedné straně a mravní hodnoty, přání porozumět svému chování i citům jiných lidí na straně druhé – člověk mezi zvířetem a ideálem. Pod „hnusným“ primitivismem filmu se skrývá tragičnost a hloubka marnosti hodná antického dramatu. Král, který je nahý. Lidský červ, který je roven bohům. ___ V roce 2006 čtyři dny po začátku natáčení filmu scénárista Gérard Brach zemřel ve věku 79 let. Zřejmě v naprosté senilitě a úplném rozkladu civilizovaného lidství. Nebo jsou i jiné názory? (19.04.2011)

Můj oblíbený režisér mne tentokrát dost překvapil. Tenhle film je opravdu hodně náročný. Musí být hodně trnem v oku pro všechny, kdo si myslí, že dnešní člověk je vrcholem stvoření či konečným cílem evoluce... ale já si při sledování postav ve filmu položil otázku - v čem se vlastně liší od valné většiny těch, které potkávám denně na ulicích? Jak se lidé změnili? Jsou ti, které ve filmu vidíme, natolik odlišní a jsou horší než dnešní společnost? Annaud je na své diváky náročný. Rozhodně netočí filmy pro to, aby prvoplánově pobavil, spíše chce po svém divákovi, aby taky něco pro pochopení filmu udělal - aby nad ním přemýšlel... a to podle zdejších hodnocení očividně bolí. Po shlédnutí filmu jsem dal 4 hvězdičky. I já se rád nechávám filmem bavit a i když musím přemýšlet, chci být výsledkem přemýšlení potěšen... když jsem ale psal komentář, uvědomil jsem si, jak skvěle mistr Annaud svou hru rozehrál... a hodnocení jsem musel změnit. A rozhodl jsem se, že si film pustím ještě jednou. Za pár dní, až se trochu zklidní mé emoce a budu schopen snad lépe vnímat to, co chtěli autor i režisér vzkázat divákům. Zajímavé komentáře Aelita a VictorMartel. (30.06.2013)

Sa Majesté Minor (jak zní celý název) je zatím posledním filmem Jean-Jacquese Annauda. Ještě jsem sice neviděl všechna jeho díla, ale minimálně tři čtvrtiny určitě, takže můžu s klidným svědomím prohlásit, že tady dost přestřelil. V žádném ze svých filmů se nevyhýbal zobrazování sexu a nikdy mi to nevadilo, až tohohle. Vzhledem k tomu, že francouzsky rozumím asi tak deset slov a anglické titulky se mi dosud sehnat nepodařilo, většinu času jsem neměl vůbec tušení, o čem se ve filmu vlastně mluví. Ovšem příběh naprostého trdla, o kterého se z nějakého důvodu perou krásná dívka a prasnice, přičemž s oběma (!!!) něco má, navíc jej ojede nadržený satyr, který se jinak věnuje do podoby dámského pozadí tvarovanému stromu, všechny tyhle obrazy snad ani komentář nepotřebují. Nejdřív jsem se divil tak nízkému hodnocení na IMDB (cca4/10), ale po shlédnutí jsem pochopil - tahle komedie je spíš trapná než vtipná. Až budou titulky, tak se podívám znovu, ale pro tuto chvíli je to vážně šlápnutí vedle. Tohle mi můj oblíbený rejža neměl dělat... (09.03.2008)

Na to, že to je fantasy nebo pohádka nebo co, tak je tam moc sexu, ztopořenejch falů, odhalenejch koz, šukání do zadku, možná i zoofilie a honění, prasáren, vyměšování, potu a prdění. Znám lidi, kterejm by se to líbilo hlavně kvůli tomuhle, ale pro děti to teda není. Tak pro koho to je? Každopádně je to zajímavej počin a nevim, co si o něm mám myslet. Cassel, napůl kozel nebo osel, ošukal mu prdel, prachsprostě ho vojel. A nevim proč, ale mistama mi Minor připomínal Roberta Downeyho jra. A když se tam pak objeví vestálka jak z klipu Windowlicker od Aphexe Twina, tak už se musim jenom smát. Ae jinak to bylo trochu dobry... a hodně divny... A druhej českej název "Doba kamenná" je velmi, ale velmi idiotskej!!! Nevim, proč se Jean-Jacques Annaud snížil k takové fušeřině. Tim mě dost zklamal, protože ostatní jeho filmy mám docela rád. (05.12.2012)

Nepopsatelnej zážitek, po kterym jsem byl nucenej překopat svůj osobní žebříček největších filmovejch haluzí, přičemž se tato sračka posunula kamsi k předním místům, ne-li na samotný vrchol. A to i přesto že jsem viděl jen pár minut z různých částí filmu...myslím že těch pár minut bylo i tak pro moje psychický zdraví až moc. Děkuji české televizi za tuhle jedinečně odpornou zkušenost, kterou můžu doporučit snad jen největším filmovým masochistům, řádně našlehnutým dávkou halucinogenů. (29.03.2010)