Sametová extáze

Setřesu si z vlasů třpytky, nasadím holiny na vysoké platformě a skopnu z postele tu holku, co se mně tam v noci ubytovala.... a pak se probudím.... ano, jako bláznivý, živý a barevný sen je tento film, vše, co si přejete, v něm můžete mít, nejsou žádná omezení, žádná tabu, jen splynutí s dobou, hudbou a sexem, s kým si jen vzpomenete. Krom hmatatelné atmosféry zde fascinují především herci - androgynní Rhys Meyers ve svém dekadentním pozérství, dynamický rocker Ewan McGregor s holým zadkem a kdoví, čím ještě :-), Christian Bale s mladicky okouzleným ruměncem ve tváři a vše dohromady spojující, neustále se měnící Toni Collette. Opulentní pódiové hody s Jonathanovým a Ewanovým zpěvem jsou festivalem smyslů i oslavou abstraktního vnímání a soundtrack mě bude činit šťastnou ještě hodně dlouhou dobu. (28.04.2012)

Sakra nádherná atmosféra britský scény a glamrockový hudební odnože. ____ Sametová extáze, ač se to nezdá, disponuje nesmírně rafinovanou strukturou: 1, Vypravěčský model pátrajícího reportéra vychází z Občana Kanea. 2, Film provází flashbacky, v nichž se objevují nové postavy, které nejenže posléze nasedají na hlavní linii příběhu, ale taktéž vzpomínají a pomáhají odhalovat zase další postavy. 3, Vypravěč neustále zostřuje vidění různých postav, poté je zas opouští a zanechává v optice jiných postav. Kupříkladu hodně věcí je braných z pohledu Balea a stejně tak i Bale je pro spoustu postav zkoumaným objektem. Což vychází z tematizace skutečnosti, že umělec sám o sobě, stejně jako jeho dílo, nic neznamená. Tvar mu dává až úsudek ostatních lidí. 4, Začátek se obejde bez dialogu a vypráví přes montáž nechronologických sekvencí a přes nespolehlivého vypravěče (podveden je divák, zatímco autor se směje – ohledně postav, některé „ví“ a některé „neví“). 5, Vypravěč někdy jen pozoruje, jindy je aktivní a hroutícím se postavám pomáhá. Ale katarze stále nepřichází. 6, Všechny songy jsou dokonale (ve smyslu neviditelně) všité do příběhu. 7, Plus celý příběh provázejí intertextové (odkazy samotné), hypetextové (proplétání odkazů) a metatextové (dávající odkazům nový smysl) narážky. Tyhle kulturní reference (najít si je můžete na wiki) jen podtrhují konceptuálnost filmu. 8, Taktéž herci vycítili příležitost a ještě předtím, než je pohltil Hollywood, odvedli nadstandardní kus práce. (10.09.2008)

sametový film nejen pro pamětníky, ale pro všechny fanoušky glam-rocku .. výborně obsazený, výborně zahraný .. skvělá hudba, zajímavý námět, excelentní zobrazení doby, na kterou už jen můžeme nostalgicky vzpomínat .. kde jsou ty časy, kdy mladí muži sháněli pánské boty na vysokém podpatku .. kdo to nezažil, může alespoň nahlédnout – taková opravdu byla sedmdesátá léta minulého století … většinou se moc neztotožňuji se zkomolenými překlady našich distributorů a jejich upoutávkami, ale tady se trefili : Sametová extáze, to je sex, drogy, rock´n´roll & Ewan McGregor (24.04.2010)

Už od prvních minut, plných křiklavě barevných písmenek, mně bylo jasný, že tenhle film bude patřit k velmi bizarním počinům. Glam-rockovou érou 70. let jsem byla totiž až doposud takřka netknutá. O to více mě ovšem film ve výsledku nadchnul. Blyštivé třpytky, zářivý make-up, šílené barevné kostýmy a boty na vysokých podpatcích u mužů i žen - šílenost, která mě ovšem zároveň hrozně bavila. Provokativní pózy, androgynní stylizace a bisexuální orientace hlavních hrdinů - extra-ordinérní výstřednost, která je možná pro řadu konzervativně založených jedinců nestravitelná, pro mě je ovšem skutečnou oslavou života a hédonismu. Pokud jde o hlavní herecké duo - Jonathan Rhys Meyers i Ewan McGregor jsou vynikající (a to dokonce i po hudební stránce), ovšem ani Toni Collette nebo Christian Bale nejsou špatní (k Baleovi bych chtěla jenom dodat, že mu v podstatě nebylo dáno zase tolik prostoru - ono, když máte hrát obdivujícího fanouška, který vzhlíží ke svým 2 zpěvákům - idolům, tak se asi s ohromujícím hereckým výkonem moc počítat nedá). Nicméně si myslím, že postava, kterou zde Bale ztvárňuje (fanoušek a později novinář), je v podstatě dost důležitá - je totiž jediný, kdo vlastně posouvá celý příběh dopředu a pomáhá jej rozplétat. No a nakonec k hudbě - podle mého názoru dokázal Carter Burwell velmi chytře poskládat hudbu plnou chytlavých melodií od známých interpretů (Roxy Music, Iggy Pop and The Stooges, Lou Reed atd.). Soundtrack vybrousil k dokonalosti i tím, že zde můžete slyšet v několika písních nadpozemský hlas Thoma Yorka z Radiohead. Mě osobně taky potěšila účast Briana Molka z Placebo, škoda jen, že se ve filmu objeví jen párkrát. (06.07.2010)

Občan Slade. Novinář tentokrát nepátrá po významu slova Rosebud, ale snaží se zjistit, co nejvíce o bývalé hvězdě glamrocku. Do toho mimozemšťani, Oscar Wilde a spousta dalších bizarních věcích. No, nemilujte to... Viděla jsem poprvé a nekonečně se bavila barvami, kostýmy a zpracováním. Viděla jsem podruhé a zamilovala se do jednotlivých písní. Viděla jsem potřetí a nechala se unášet dobou sedmdesátých let. Viděla jsem počtvrté a pochopila, že stále mohu nacházet něco nového. Film mého srdce. „Sometimes I wonder if I’m still alive, I’m six feet down at age of 25, maxwell’s led the demon rock hand jive“ (01.08.2007)