Sametová extáze

Nádherný hudební kousek. Všudepřítomná atmosféra, že si budete připadat jako zpátky v 70. letech. K tomu navíc dokonalý výběr hudby. Všechno doplňuje úžasná barevnost a kostýmy. No a herci, zvlášť neuvěřitelně přesvědčivý Jonathan Rhys Meyers a Ewan McGregor a Toni Collette. Všechno postavy, které se vám dostanou pod kůži. Opravdu strhující film, který mě představil jedné úžasné hudební éře. (21.01.2008)

sametový film nejen pro pamětníky, ale pro všechny fanoušky glam-rocku .. výborně obsazený, výborně zahraný .. skvělá hudba, zajímavý námět, excelentní zobrazení doby, na kterou už jen můžeme nostalgicky vzpomínat .. kde jsou ty časy, kdy mladí muži sháněli pánské boty na vysokém podpatku .. kdo to nezažil, může alespoň nahlédnout – taková opravdu byla sedmdesátá léta minulého století … většinou se moc neztotožňuji se zkomolenými překlady našich distributorů a jejich upoutávkami, ale tady se trefili : Sametová extáze, to je sex, drogy, rock´n´roll & Ewan McGregor (24.04.2010)

"Občan Kane" glamrocku, ale právě tím také zásadně odlišný od kanonického veledíla. Orson Welles nás nutil dojímat se nad odhalením, že i zbohatlický magnát má také srdce a teskní po ztracené nevinnosti. Jeho film se celý točil kolem titulní postavy, přičemž všechny ostatní figury tu slouží jen coby vehikly k přidávání dalších vrstev jejího portrétu (do čehož také zapadá, že reportér tu zůstává zcela anonymní, protože nemá ke Kaneovi vůbec žádný vztah). Todd Haynes za užití podobné vyprávěcí struktury flashbacků motivovaných reportážním zadáním a rámované ozvěnami klíčového okamžiku (byť ne nutně totožného v čase a místě, ale rozhodně významem) vypráví mnohem opojnější, fantastičtější, rozmáchlejší a především osobnější a hlubší příběh. Příznačně svému vzoru v Davidovi Bowiem a jeho Ziggy Stardust personě vypráví "Sametová extáze" o všech ostatních a o vlivu hvězdy na svou dobu, své okolí a hlavně na konkrétní lidi, kteří ji milovali a jejím prostřednictvím objevili sami sebe. Nakonec se ukazuje, že tím nejlepším, co Haynese potkalo, bylo odmítnutí Bowieho licencovat produkci své písně a personu Ziggyho. Namísto životopisu svázaného schvalováním vnějších autorit mohl dát absolutní průchod tvůrčí licenci a otisknout na plátno nikoli konkrétní osobnost, ale dojem z ní.  Těžiště se tak z biografických údajů a pečlivě střežené image přenáší na významy, nálady, emoce a vjemy. Impresivní koláž pak vypráví nejen ústy postav ale především jejich těly, kostýmy i výpravou, z nichž se stávají vrcholně expresivní a ohromně uhrančivé nástroje diváckého okouzlení. A když se to ještě spojí s hudbou, ať už jako podkresem, koncertní performancí nebo videoklipem, přichází ona titulní extáze (obzvláště u Ballad of Maxwell Demon, ale zdaleka ne jen u ní). Haynes vytvořil dokonalou filmovou fantazii jedné hudební dekády (ale i s ozvěnami dvou dekád kolem ní) a její klíčové hvězdy, ale i hudebního průmyslu, společnosti a queernes, respektive jejího předvádění a performování. Ale při tom vypráví také velkolepý příběh hledání sebe sama, které je jako v každé jiné době nelehké, byť tehdy díky jednomu mimozemšťanovi bylo o něco zjevnější a snáze pomáhalo najít spřízněné duše. Vedle těchto velkých i malých příběhů "Sametová extáze" zůstává také velkolepou ódou na jednu jedinou noc, kdy prší třpytky a která je kulminací všeho kolem ní. Haynesovo rozkošně uhrančivé i krásně intimní veledílo se nakonec samo stává ekvivalentem staré brože Oscara Wilda - otiskem něčeho velkého i osobního, spřízněným dotykem, a darem, který spojuje všechny, kteří si jej předávají. (15.09.2023)

Z Glam rocku a módy sedemdesiatok sa mi robia... ani neviem čo na tele, preto som prekvapený, nakoľko ma chytili takmer všetky piesne, ktoré odzneli v Haynesovom filme. Spoločne so scenáristickým kolegom ho vystaval ako Občana Kanea a myslím, že to bol dobrý nápad a dramaturgia funguje. Slade je tajomná postava, o ktorej sa nedozvieme úplne všetko, ale asi väčšine divákov bude aspoň do určitej miery sympatická. Je to ale aj tak najmä o hudbe a kostýmoch a samozrejme o mladých hviezdach a príjemným bonusom je Brian Molko v menšej úlohe. Trochu to môže pripomenúť Singles, z poslednej doby zase Rocketmana. (07.12.2023)

Alternativní historie pro nic za nic. Náhled do poutavého a dekadentního prostředí glam rocku 70. let o Davidu Bowiem, který není Bowiem, natočený zcela rutinní režií a utopený v povrchním scénáři. Bouřlivý vztah, divoké kostýmy, progresivní muzika a lidský zklamání, ale nejde to pod povrch, a tak jedinou upřímnou scénou zůstává rozvod Sladea s jeho ženou a její vyprávění u kouře cigaret. McGregor i kouzelný Rhys Meyers hrajou dokonale, ale krom hudebních scén nemají co. Muzika je tam fantastická, glam rock mě baví a byl jsem cílovka, ale rychle tomu došel dech a absence jakékoli osobnější scény z filmu dělá pomíjivý zážitek. (17.08.2015)