Sametová extáze

Tak toto téma prochází okolo mého zájmu velkým obloukem. Tento styl hudby mi je cizí a vypravěčské (uspávací) tempo Todda Haynese na zážitku nepřidává. Jestli něco stojí za zmínku, tak pouze výkon Ewana McGregora. Ale přesto ho radši vídávám v zajímavějších rolích než-li jako bizardního homosexuála, kterého zde ztvárňuje. (22.07.2005)

Pocta hudebnímu stylu, který mě neoslovuje. Výborná kamera a příběh, který lehce ironizuje životopisné snímky o muzikantech od jejich vzestupu přes excesy s drogami a sexem až po téměř nezbytný pád. V tomhle případě to sice neznamená konec kariéry, ale takové popření mladických přání a postojů, až zamrazí. Anebo nakopak odhalí, kolik v té mladistvé póze bylo ve skutečnosti konformity? ____ Příběh mě nezaujal, zbytečně se tříštil na několik hlavních hrdinů, přičemž třeba Christian Bale sloužil jen jako průvodce divákovi. Jeho vlastní osudy ani charater nejsou důležité nebo zajímavé. J. Rhys Meyers a vlastně ani ostatní neodhalili nic ze svého osobního života, jen klouzali po povrchu, snímek se soustředí jen na jejich vnější pózy_____ Ewan McGregor už na to bohužel nemá věk, ale měl hrát v nějakém životopisném filmu o Curtovi Cobainovi. Je mu přímo neuvěřitelně podobný! /4. 11. 13./ (04.11.2013)

V podstatě matný příběh a ploché charaktery schované za bizardnost, spoustu třpytek, blýskavé oblečení, nevkus a svět, ve kterém nezáleží na pohlaví. Popravdě nechápu, proč je dnes tak populární tvrdit, že muži nikdy nebyli zženštilí tolik jako právě dnes - asi tihle chytráci neslyšeli o glam rocku... Je pravda, že navzdory tomu, že jsou zde naprosto nedostatečně vykreslené charaktery, je to takové podivně líbivé a zábavné. Přesto takové nepochopitelné. Asi jako celý glam rock (nebo minimálně jeho vyobrazení ve filmu). A linky, nedbalé blond vlasy a černé nehty? Ewan McGregor nikdy nevypadal líp! A jeho herecký výkon byl téměř hypnotický. Škoda té záležitosti s Balem, oproti zbylému ději působila neskutečně směšně a zbytečně. V čele s jeho debilním zíráním (a to, jak u všeho byl..). Fasáda sedmdesátek je ale nadměrně povedená, příběh zaujme. Jenže jsem tomu nedokázala kompletně propadnout, protože mi celá ta éra a styl nic moc neříkají. Být zarytým fandou, určitě jdu na plný počet. Takhle hodně slabé 4 hvězdičky (za McGregora). (A jen tak na okraj;připadá mi docela smutné, že se k takovému filmu nedají sehnat rozumné titulky. Není nad google překladač, že, titulkáři..Aneb All right, lads? - Všechno jasné, kluci?) (21.05.2013)

V době, kdy lidé tíhli ke spánku ne k životu, přišla křehká bytost, která bujarou náladou oslovila mladé, rozpoutala revoluci a přeměnila anglické domky v tepající doupě androgynů. Rodičovským zákazům navzdory. Ten rozpolcený anděl měl tvář J.R. Meyerse a tenhle herec měl zase talent Boha. Nadšeně jsem pobíhal naskytnuvším světem světel a jeho úderností, avšak občasná ztráta pozornosti (reportér a jeho pátrání), rozpoutala v mojí hlavě takovej binec, že jsem nerozeznal real od unreal, což - jak určitě sami znáte - je dost na pytel. Velvet Goldmine je dost svéhlavej film, což je předzvěst palce nahoru, nicméně o tři roky mladší Hedwig and The Angry Inch má, podle mě, větší tepovou frekvenci. Ale zaextázuju si ještě jednou. (18.07.2010)

Celou dobu, co jsem film sledoval, mi bylo jasné, že jde o dobrý film. Ale něco přece mne dovedlo k nízkému hodnocení. Nějak to nedrží pohromadě. Je to videoklip, který se pořád snaží nám něco sdělit, ale zůstává jen ta písnička. A písničky, co se mi ve filmu líbily, byly asi tři, tak tedy nic moc. Toni Colette i všichni teplí boys hráli dobře, my kdož jsme to neprožili to nemůžeme tak dobře uchopit. Ale vzpomínka na mládí je vždycky taková sladkokyselá, tak jako i Velvet goldmine...65% (27.08.2012)