Kid

Keď porovnám kraviny, ktoré každú chvíľu reprízujú na všetkých kanáloch, i keď boli nezaujímavé už v dobe vzniku, s hodnotnými filmami, ktoré sa reprízujú dva - tri krát za život, mám pocit, že programoví pracovníci by sa mali hanbiť za to, čo spôsobujú mladej generácii. Spomenul som si na Francoisa Truffauta, ktorý starnúceho Chaplina prehováral, aby uvoľnil premietacie práva na jeho filmy, lebo medzičasom vyrástla generácia, ktorá jeho filmy vôbec nepozná. Neviem, či nejaký nasledovník Truffauta vnukol programovým pracovníkom Dvojky, aby pripravili prehliadku toho najlepšieho z Chaplinových stredometrážnych filmov. V každom prípade je päť filmov, ktoré začali dnešným Kidom dobre vybraných. Ku Kidovi sa prakticky nedá napísať komentár, lebo všetko už bolo napísané. Pri dnešnom sledovaní (po mnohých rokoch, možno desaťročiach) ma prekvapilo nielen to, že som sa bavil rovnako ako pred rokmi, ale aj to, že film mi pripadal kratší, ako som si ho uchoval v pamäti. U množstva filmov mávam opačný pocit, že sú dlhšie, ako by mali byť. (31.08.2015)

Filmem Kid překročil jeho tvůrce svůj stín. Oproti jiným filmům, které Chaplin v té době točil, je Kid méně veselý, na druhou stranu je ale napínavý, drsný, dramatický a dojemný tím správným způsobem, čímž nehrozí, že by se z něj mohl stát kýč. Film totiž popisuje nehostinné až kruté prostředí ve kterém žila chudina, ale také propastné rozdíly v životním stylu mezi chudými a bohatými. Z krále komiků se díky Kidovi stal Chaplin králem filmu. Zde totiž dokázal, že umí s přehledem ovládat celou paletu emotivních nástrojů, které filmařina nabízí a vytvořil šablonu, podle které se podobné dětské filmy točí dodnes. Obdivuhodné je že si nastavil laťku velice vysoko, ale stejně ji poté ještě mnohokrát přeskočil. (10.12.2010)

Pustil jsem si grotesku, dostalo se mi rodinného filmu. Možná proto jsem první půlku prozíval a nevypnul jsem to jen kvůli tomu malému klukovi, jehož cukrkandlového, až možná panenkovského, potenciálu Chaplin využil na maximum. Jenže pak jsem se dojal. Nehodnotím staré filmy podle dobového kontextu (maximálně dokážu přimhouřit oko a přidat hvězdičku), ale jak zvládnou obstát před moderním divákem jako komplexní dílo. A věřte tomu nebo ne, i film z raných dvacátých let tyhle podmínky dokáže splnit. Co se týče dojetí, nejsilnější z emocí v Kidovi zastoupených, to umí i díky něžnému hudebnímu doprovodu navodit tak krásně bezelstně, že mu v tom nemůže konkurovat ani většina moderních snímků. (25.01.2015)

Film vám prinesie smiech a možno aj slzy - to bolo spomenuté hneď v úvode. A bolo to tak. Myslím, že toto bol prvý film Ch. Chaplina, kde bol tento zámer tak očividný, pretože podľa tohto filmového velikána, účelom jeho filmov nie je diváka iba pobaviť, ale dať mu aj silný príbeh a smutné veci. Nuž taký je život a presne taký je aj tento snímok. Smiech cez slzy, no nádhera. Jedna scéna pri konci ma síce bavila menej (Mesto snov), ale celkovo som veľmi spokojný. Silný nadpriemer. 85/100 (08.03.2019)

Klobouk dolů, před jednou z největších osobností, jíž bezesporu Charlie Chaplin byl. V dalším jeho slavném filmu nám trošku brnká na city, ale vůbec ne nuceně a hned upozorňuji, že přesto že je film němý, tak slova zde nejsou potřeba. Ani dlouhé vychvalování zde není potřeba, stačí si uvědomit tu veleznámost po celém světě a hned každému dojde, že se jedná o klasiku. Takovou, která i dnes má co říct. (02.09.2005)