Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Chudí a hladovějící rolníci se bouří proti tvrdé vládě místního správce, sepsali proto petici s dalšími rolníky z okolních vesnic a snaží se správce pomocí únosu jeho dcery (Miyuki Kuwano) přesvědčit, aby vyhověl jejich požadavkům. Správce Matsushita (Tacuja Išiguro) nehodlá vyjednávat a proti rolníkům bez váhání vyšle své vojáky, ti ale narazí na nečekaný odpor a nedokáží rebelii potlačit. Za těchto okolností dochází k setkání tří samurajů a vynikajících šermířů. Einosuke Kikyô (Mikijirô Hira) věrně slouží na dvoře krutého správce, Kyôjûrô Sakura (Isamu Nagato) odpykává trest v místním žaláři a je správcem najat na potlačení vzpoury, potulný ronin Sakon Shiba (Tetsurô Tanba) zrovna prochází okolo starého mlýna, když v něm nespokojení rolníci drží v zajetí dceru správce. (Dont)

(více)

Recenze (26)

Foma 

všechny recenze uživatele

Chachá, to byl teda film podle mýho gusta (nebo aspoň jednoho z mých gust). Dost připomíná Yojimbo, Sandžuro nebo i Sedm samurajů, ale je svébytnej, skvělej, magnetickej. Dokonce bych řek´, že jeden z nejlepších samurajských filmů, tedy z těch, co jsem viděl. Správná porce tragiky, humoru, akce, napětí, fakt dobrý. Zajímavý jsou taky vztahy tří hlavních hrdinů se ženama. Každej má jednu milou a všichni víme, že samuraj a trvalej vztah, to nejde moc dohromady, že?! ()

Cedr 

všechny recenze uživatele

Vcelku prostý, ale parádně zvládnutý příběh. Velkým plusem je mainstreamová délka, která žene děj neustále dopředu a film se díky tomu vyhýbá zbytečnému patosu. Zahráno skvěle, postavy sympatické, nejvíc potěší Mikijiro Hira a jeho vyčůraný samuraj. Příjemný i samotný závěr, který tady místo velmi tradičně polarizujících dobrých či vyloženě špatných filmových konců jde tak nějak středem. ()

Reklama

stilgar1 

všechny recenze uživatele

Sanbiki no samurai je v mnoha aspektech jedinečným filmem. Prvním z nich je skutečnost, že lze jen stěží nalézt tvůrce, který by vytvořil svůj první filmový počin tak dobře, že je možné nazvat jej téměř dokonalým. Tím druhým je fakt, že navzdory své dokonalosti lze film nazvat v podstatě zapadlým, což se může člověku po shlédnutí filmu zdát jako zcela nepochopitelné. Goshův debut lze v jistém smyslu brát jako experimentální počin, a to hlavně pokud jde o práci s kamerou. Navíc, tento experiment se mu povedl na výbornou, a tak lze říci, že s kamerou téměř až kouzlí. Je zvláštní, že zde několik uživatelů tvrdí, že film připomíná Kurosawova Yojimba. Pokud bych měl zvolit film, kterému se Sanbiki no samurai podobá, byl by to nepochybně jiný, mnohem známější Kurosawův film - Sedm samurajů. Tomuto filmu se Goshovo dílo podobá nejen svým názvem (Sanbiki no samurai - Shichinin no samurai), ale i ústředním tématem. I to by ovšem bylo zcestné - film Sedm samurajů lze totiž chápat jako poctu samurajské etice a způsobu života. Sanbiki no samuraj se však k samurajům staví nikoliv typicky "kurasowovsky", ale spíše tak, jak to činí ve svých filmech jiný tvůrce, Masaki Kobayashi. Samurajové zde nejsou stavěni nad rolníky, o čemž svědčí i výkřik jedné z hlavních postav z konce filmu - že i rolníci jsou lidské bytosti, stejně jako samurajové, resp. konkrétní rozhovor mezi samuraji - kdy jeden tvrdí, že není špatné zabíjet rolníky, neboť jde o pouhou havěť, načež se mu dostane odpovědi, že i on sám je havěť, s tím rozdílem, že je havětí ozbrojenou. Hideo Gosha tak dokázal vytvořit dílo, které, ačkoliv jsou v něm zjevné známky mnoha vlivů, oplývá neskutečně silnou originalitou... ()

Artran 

všechny recenze uživatele

Člověk se často dočká překvapení, když to nejméně čeká. Gošova prvotina je totiž skvěle sebejistý film, který hravě strčil do kapsy slavnou Inagakiho trilogii o Mijamotovi Musašim, kterou jsem před několika dny zhlédnul a byl jsem z ní dost rozpačitý. Sanbiko no samurai mě dokázal strhnout daleko více a svou kvalitou krásně odhalil tuctovou podstatu Inagakiho adaptace. Hudba Tošiakiho Cušimy se vyrovná kompozicím Takemicovým a fantasticky dramatizuje deziluzivní příběh idealistického samuraje Šiby, který se rozhodne přidat na stranu hladovějících farmářů a jejich zoufalé vzpoury. Ne nepodobné Kurosawovu veledílu Sedm samurajů, ale hutnější a ve svém vyznění možná i pravdivější. (Jistou pouťovost a roztahanost Jódžimba navíc Goša překonává drsně realistickými pasážemi). ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Bushido bylo... A již není. Což ronin Šiba sice dobře ví, ale odmítá to přijmout za své. Je totiž tak trochu naivní idealista. Tak trochu víc. Gošova prvotina dokáže, že zdaleka nejen u nás platí, že vyrážet klín klínem není dvakrát dobrý nápad. A především, že za dobrotu na žebrotu bylo, je i bude věčná pravda. Dějově sice přímočaré, ale rozhodně ani na okamžik hloupé či bez myšlenky, jelikož režisér do této výstavní přehlídky nádherně nasnímaných soubojů a zavilých pohledů vkládá rozdílné náhledy hned několika samurajů i padlých roninů na otázky cti, povinnosti, osobní odpovědnosti, útlaku slabých či zbytečnosti veškerého počínání. Tak trochu cyničtější variace Sedmi samurajů. Tak trochu. PS: Výsostně by mě zajímal Gošův stejnojmenný seriál, na kterém tento svůj celovečerní prequel založil... ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama