Moderní doba

Přelomový film v celé Chaplinově filmografii znamená jeho definitivní loučení s němou érou a otevření dveří k té druhé, řekněme zralé. Hrůzy hospodářské krize třicátých let dnes, sedmdesát let poté, mohou působit krajně nepravděpodobně. Je však jisté, že tato krize, první paralelní krize modrých i bílých pracovních plášťů, znamenala mimořádný hodnotový i sociální otřes, který byl nadto zvětšován postupným prosazováním mechanického taylorismu i do mimoautomobilových a vněindustriálních odvětví (poslední srovnatelný otřes byl zaznamenán o 80-100 let dříve nástupem prvních moderních strojů). U nás asi nejlépe tyto skutečnosti vyjadřují dva filmy osvobozených: PUDR a BENZÍN a zejména SVĚT PATŘÍ NÁM. Mechanizace-zvěcnění a odcizení člověka, které s tím souviselo, nemohlo nevyvolat adekvátní rezistenci, živenou desetimilionovými zástupy nezaměstnaných a současně i stejuně vehementní protest lidské tvořivosti. Humor i satira, které se v MODERNÍ DOBĚ prolínají, nejsou tedy levné a anachronické, ale současně dobové i nadčasové (s určitým posunem se tato doba dnes může vrátit rychleji, než jsme s to si sami připustit). Toto dílo rovněž nesporně patří k absolutním životním vrcholům nejen Chaplinovým, ale i filmového umění vůbec. (01.03.2008)

Nadčasové, nápadité, vtipné a zároveň romanticky laděné. Chaplinovi se tam povedlo dostat v podstatě všechno. Práce s hudbou a zvukem obecně (přičemž mluvená stopa je pouze na nutných místech a nezasahuje zbytečně do groteskních gagů) byla z mého pohledu taky zajímavá. Udělalo to na mě ještě o dost lepší dojem, než když jsem kdysi viděla Zlaté opojení. ~(4,0★)~ (08.01.2017)

Fakt som si myslel, ze po tolkych rokoch, co som videl naposledy Chaplinove filmy, ze sa budem len tisko a znudene usmievat, avsak velmi som sa mylil. Chaplin je aj dnes tak skvely, ze som sa s chutou a nahlas zasmial na mnohych scenach. Jakmile sa tam objavila nejaka scena, kde nebol Chaplin, uz mi tam chybal a nemohol som sa dockat, kedy konecne pride na scenu. Tie jeho gagy proste nemaju chybu a preto patri na tu dobu ku kralom komedii. Napriklad sceny vo väzeni, kde sa citil ako prasa v zite a zrazu mu riaditel väznice oznami, ze moze ist na slobodu a Chaplin sa ho pyta, ci by tu nemohol zostat, ze vsak tu mu je dobre, ma jednoducho rozosmiala a je tam toho viac, nez dost. Nikdy nezabudnem na jeho srobovanie v extremnej rychlosti akychsi vyrobkov v tovarni :-)... 12.12.2009 ______ Charles Chaplin - (Robotník v továrni) +++ Paulette Goddard - (Uličníčka) +++ Henry Bergman - (Majitel kavárny) +++ Tiny Sandford - (Big Bill) +++ Chester Conklin - (Mechanik) +++ Hudba a produkcia: Charles Chaplin +++ (12.12.2009)

POZOR, malý spoiler! Chaplinovo mistrovské dílo i přes nějaké ty drobné nedodělky (proč se ta dívka už potom absolutně nezajímá o své malé sestry?) je i dnes velmi koukatelným filmem, výborně se vypořádávajícím s obdobím krize. Jak už to tak bývá, spousta poznámek by byla uplatnitelná i na dnešní dobu. Maximální hodnocení ale dávám především za skutečně překrásnou Paulette Goddard, protože každou její minutu na plátně jsem si užíval. Těžko říct, jestli jsem kdy ve filmu viděl hezčí herečku. Takový už dneska nejsou... Suma sumárum, krásný film. (21.03.2011)

Hodne prijemny prekvapeni, prozatim nejlepsi Chaplinovo film, co jsem videl a zaroven jedna z nejvtipnejsich grotesek. Je sice fakt, ze 85 minut uz je trochu moc, ale dej nastesti neni na jednom miste a Chaplin tak dela bordel na ruznejch zajimavejch mistech, jednou ve vezeni, podruhy v obchodaku, pak zas v rozpadajicim se dome atd. takze gagy se stridaj a Chaplin ma k dispozici ruzny veci, z kterejch tezi maximum. Trosku me zarazil zvuk, obcas nekdo mluvi nebo Chaplin zazpiva a pak tu jsou zas klasicky titulky, trosku divny. I tentokrat ma Chaplin k dispozici zenskou, ale tentokrat to nehraje na zadnej desnej dojak s smutnym koncem, ale je to proste od zacatku do konce skvela komedie s hromadou nezapomenutelnejch scen. (20.02.2010)