Pan Verdoux

Chaplin nás v tomto díle donutí soucítit s masovým vrahem, dokonce mu snad fandit. Dobré a zlé se proplétá a převrací (skvělá scéna s tulačkou, kterou pan V. vezme domů, aby na ní vyzkoušel jed) a já nestíhám kroutit hlavou, že něco takto černého a cynického vytvořil milý veselý chlapík Chaplin. Zaujalo mě i to, že má Charlie velmi dobrý mluvní herecký projev, nástup zvukového filmu mu myslím vůbec neuškodil.. (20.01.2011)

První Chaplinův film,ve kterém se neovjevuje ve své typické masce tuláka.K natočení filmu inspiroval Chaplina Orson Welles, když ho upozornil na případ francouzského "modrovouse" Landruho,vraždícího své manželky.Pan Verdoux jeopravdu,jak stojí v podtitulu filmu komedie o vraždách,k tomu patří černý lehce morbidní humor,který již člověka nechytne tak,že by mu tekly slzy nebo se nemohl nadechnout,spíš když si uvědomím,že se třeba zrovna Verdoux chystá vraždit.Chaplin měl tehdy velké problémy protlačit svůj film do kinpřes tehdejší cenzuru,ale i pak bojkotovali různé náboženské spolky promítání filmu,nebo odrazovali diváky,aby šli na promítání přímo před kinem.Od Chaplina to byl odvážný krok natočit tento film a prakticky si si v Americe zatloukl hřebík do rakve. (30.07.2006)

Chaplin si zaslouží obdiv za to, jak dokázal přejít z němého filmu k mluvenému, přičemž v obou případech dokázal natočit vrcholná díla. Přeci jen němý film má totálně jiná pravidla, než film ozvučený. A tak zde pochopitelně nevidím Chaplina dělat jeh klasické gagy a obličeje, humor tohoto filmu spočívá ve scénáři. Některé scény, zejména ty, kde Verdoux svádí ženy, tím že s vysokou kadenci sází jednu kýčovitou romantickou repliku za druhou, se určitě řadí k tomu nejlepšímu co kdy Chaplin natočil. Také tento film se honosí pro pozdějšího Chaplina typickým poselstvím. Zde je chladnokrevný a cynický vrah Verdoux popsán v jádru jako dobrácká osobnost, jež je spíše sama obětí běhu dějin. Paralel by se našlo více, ale od toho jsou tu jiní. (06.12.2010)

Charlie Chaplin opět dokazuje, jak moc je tenká hranice mezi komedií a dramatem, v tomhle případě skutečně krutým dramatem. Co je ještě zajímavější, to je skutečnost, že on vytvořil postavu vraha a přitom je to on, kdo je celou dobu neodolatelný, a to i v naprostém závěru, nebo vlastně v něm především. Ta slova, která pronáší, mu prostě věříte. Není proč nevěřit, on má pravdu. (06.10.2014)

Označení komedie je zde mírně matoucí. Co se ze začátku zdá jako zábavná a dosti černá podívaná, se s přibývajícími minutami mění v něco mnohem vážnějšího, plného pesimismu a rezignace. Trpká příchuť dodává výslednému vyznění na důležitosti a výjimečnosti (život přece není jen o zábavě), nehledě k tomu, že tento snímek evidentně předběhl svou dobu. 9/10 (22.09.2009)