Kamera:
Günter MarczinkowskyHudba:
Joachim WerzlauHrají:
Erwin Geschonneck, Armin Mueller-Stahl, Krystyn Wójcik, Herbert Köfer, Fred Delmare, Gerry Wolff, Zygmunt Malanowicz, Bolesław Płotnicki, Jan Pohan (více)Obsahy(1)
V marci 1945 bol do koncentračného tábora v Buchenwalde v kufri prepašovaný trojročný židovský chlapček. Boj o jeho záchranu sa stal medzi väzňami zároveň aj bojom o záchranu vlastnej viery v ľudskosť. Film, inšpirovaný skutočnými udalosťami, je adaptáciou rovnomenného klasického diela nemeckej povojnovej literatúry od Bruna Apitza, preloženého do viac ako 30 svetových jazykov. (STV)
(více)Recenze (36)
Vo východonemeckom snímku z koncentráku tesne pred koncom vojny mi nanajvýš nepravdepodobné pripadalo okázalé formovanie sa komunistického odboja, prinajmenšom miera filmárskej pozornosti bola kontraproduktívna. Inak bola miera reálnosti silná, čiernobiely obraz podtrhával dusnú atmosféru a herecké viacjazyčné obsadenie na úrovni. ()
Vedle samotného příběhu mě nadchla především jeho jazyková stránka. Nebylo to poprvé, kdy jsem si při sledování filmového ztvárnění dramatu (zní to směšně „drama“ - v čase, kdy každý okamžik vyvažuje věčnost) z koncentračního tábora uvědomil, jak se ty různé řeči, nejen indoevropské!, jednotí v jednu společnou. Němý ústřední hrdina, chlapec (anebo dívka, jak leckdo z „heftlinků“ připouští) v sobě soustředí vše, co se v jeho přítomnosti pronese - a jeho netotožnost (nejen jazyková) odkazuje právě tím nejnaléhavějším symbolem řeči, jíž se marně snažíme dorozumět, právě k této jednotě. Vzpomněl jsem si přitom na - snad ten nelepší - esej Vítězslava Nezvala o mateřštině, v němž uvažoval nad tím, jak oproti němčině, kterou například Milada Součková nebo Thomas Mann pokládali na přelomu třicátých a čtyřicátých let za neplodný jazyk, vzniká na konci civilizace - nová řeč, kterou mluví bojovníci ve španělské válce - tedy muži i ženy různých národů. Tento podivný film mě utvrdil v tom, že tato rajská, všem společná, řeč se rozeznívala i v koncentračních táborech, ba v nich především. ()
Velmi autentické, vícejazyčné, skvěle psychologicky podchyceno, jak ze strany nacistů, tak vězňů. Rozhodně inspirující pro mnohem mladší snímky. Malé nevinné dítě se ocitlo v prostředí, kde je člověk nucen rozhodovat, zda má malé nevinné a bezbranné dítě žít, nebo zemřít. Gratulujme si a zároveň se poblijme ze sebe samotných, milé lidstvo. I přes všechnu kvalitu u mě snímek na plný počet není. ()
Syrová, černobílým obrazem podtrhovaná atmosféra, uvěřitelné herectví, zajímavé postavy i děj, poslední cca půlhodina, nutící člověka dýchat poněkud přidušeně, očistný závěr - a přesto do plného hodnocení filmu "cosi" chybí...snad depresivnější atmosféra, snad ještě o něco zajímavější styl vyprávění - kdo ví. Snímek každopádně stojí za zhlédnutí. ()
Pár týdnů před koncem druhé světové války v koncentračním táboře Buchenwald: přicházejí stále noví vězňové, panuje tu čilý ruch. Jeden z nově příchozích , jistý Polák, si sebou přináší úzkostlivě střežený kufr, do nějž se skryl malý židovský sirotek, jehož rodiče byli zabiti v Osvětimi. Ponechat si dítě v táboře, znamená veliké nebezpečí nejen pro činnost ilegální skupiny. Avšak přece jen to zkusí... Pobyt v koncentračním táboře nepoznamenal pouze život spisovatele Bruna Apitze, nýbrž i jeho dílo. Deset let po osvobození tábora sepsal svůj nejslavnější román "Nackt unter Wölfen". S režisérem Beyerem se poté podílel i na scénáři jeho filmové podoby. ()
Galerie (30)
Photo © Progress Film-Verleih
Zajímavosti (1)
- Snímek se natáčel na autentických místech v Buchenwaldu. Koncentrační tábor Buchenwald se nachází ve středním Německu v blízkosti města Výmar ve spolkovém státě Durynsko. (Yardak)
Reklama