Nahý mezi vlky

Vo východonemeckom snímku z koncentráku tesne pred koncom vojny mi nanajvýš nepravdepodobné pripadalo okázalé formovanie sa komunistického odboja, prinajmenšom miera filmárskej pozornosti bola kontraproduktívna. Inak bola miera reálnosti silná, čiernobiely obraz podtrhával dusnú atmosféru a herecké viacjazyčné obsadenie na úrovni. (30.01.2017)

Velmi autentické, vícejazyčné, skvěle psychologicky podchyceno, jak ze strany nacistů, tak vězňů. Rozhodně inspirující pro mnohem mladší snímky. Malé nevinné dítě se ocitlo v prostředí, kde je člověk nucen rozhodovat, zda má malé nevinné a bezbranné dítě žít, nebo zemřít. Gratulujme si a zároveň se poblijme ze sebe samotných, milé lidstvo. I přes všechnu kvalitu u mě snímek na plný počet není. (23.01.2017)

Velmi dobrá kamera, výprava, masky a můj oblíbený herec Armin. :-) Jinak ale je to zbytečně zdlouhavé, dvě hodiny jsou na tento příběh moc, těch komunistů a vnitřního odboje je na mne rovněž hodně (tvl, kde a jak sehnali tajně tolik zbraní?), a popravdě, o takhle benevolentním koncentráku, kde si vězni sami velí a rozhodují, by v jiných koncentrácích mohli jen snít. A nakonec mi přijde, že to děcko je tu tak nějak navíc, pokud tedy neznamená to nové, lepší příští, to komunistické. Navíc všichni jsou tu buď jen stateční muži, nebo práskači, nic mezi tím, a ostatně ani ti tři vedoucí lágru nejsou nijak dobře psychologicky prokresleni. Chvílemi jsem se i ztrácel v motivacích, proč kdo dělá co. A protože mi to přišlo takové vychcaně vypočítavé, žel mne to ani emotivně nějak nevzalo. (28.06.2023)

Pár týdnů před koncem druhé světové války v koncentračním táboře Buchenwald: přicházejí stále noví vězňové, panuje tu čilý ruch. Jeden z nově příchozích , jistý Polák, si sebou přináší úzkostlivě střežený kufr, do nějž se skryl malý židovský sirotek, jehož rodiče byli zabiti v Osvětimi. Ponechat si dítě v táboře, znamená veliké nebezpečí nejen pro činnost ilegální skupiny. Avšak přece jen to zkusí... Pobyt v koncentračním táboře nepoznamenal pouze život spisovatele Bruna Apitze, nýbrž i jeho dílo. Deset let po osvobození tábora sepsal svůj nejslavnější román "Nackt unter Wölfen". S režisérem Beyerem se poté podílel i na scénáři jeho filmové podoby. (07.04.2005)

Myslím si, že toto je celkom slušná adaptácia literárnej predlohy a cítiť, že na jej vzniku sa podieľal aj samotný Bruno. Chýbalo mi tu ale lepšie zobrazenie neľudských táborových podmienok a otrasného zaobchádzania s väzňami. Tieto časti v predlohe boli naozaj silné. Naopak tých komunistických žvástov tu bolo ďaleko menej, čo mňa veľmi potešilo. No a film bol, čo sa postav týka, ďaleko prehľadnejší. Mal od začiatku tempo a kvalitu, ktorú nestratil do záverečného finále. A chlapec? O tom primárne film nebol, jeho príchod spustil len určité udalosti .. bol pre osadenstvo nádejou a zmyslom žiť... (30.05.2023)