Plukovník Redl

Životopisné snímky jsou buď historicky věrné, ale z dramatického hlediska nezáživné, nebo se jedná o zajímavě napsané a natočené fikce, které si ovšem jen vypůjčily jméno hlavní postavy ze skutečné historie. Plukovník Redl Istvána Szabó ve skutečnosti není v pravém smyslu slova životopisný snímek, protože vychází z divadelní hry britského dramatika Johna Osborna, který se osudy tohoto důstojníka odsouzeného kdysi za špionáž nechal inspirovat jen volně. Na druhou stranu se nijak zvlášť od Redlovy životní cesty neodchyluje a atmosféru doby dokáže Szabó zachytit dokonale. Pod jeho rukama vznikl ne snad efektní, ale silný poutavý snímek o ambiciózním muži, který v touze po kariéře dokázal odhodit mnohé zábrany, ale kvůli svému neurozenému původu a relativní chudobě narazil na mnohem silnější a bezohlednější protivníky a soukolí dějin ho semlelo. Filmový příběh vypovídá mnohé o pochybné morálce tehdejších mocných, o tom, jak to chodí ve vysoké politice, kde platí známý aforismus českého klasika Havlíčka "nechoď, Vašku, s pány na led..." Pro mě jde o vrchol režisérovy tvorby. Celkový dojem: 95 %. (03.08.2008)

S napätím som očakával poslednú, nevidenú, časť z trilógie Istvána Szabóa. Radím ju na úroveň Mefista, pretože bola dejovo zovretá, historické pozadie bolo v rovnováhe so životným príbehom plukovníka Redla a Klaus Maria Brandauer vytvoril vierohodný obraz ambiciózneho dôstojníka c. a k. monarchie snažiaceho sa prekonať svoje predurčenie dané nízkym pôvodom. Ostatné prednosti (casting, reálie, herci a pod.) boli tak, ako nedostatky (dĺžka, zbytočné dejové odbočky) spoločné pre všetky časti voľného triptychu. (02.12.2012)

"Každý si musí uvědomit, že je důstojník armády jejího veličenstva." Místy trošku zdlouhavé, přesto jinak velmi kvalitní historické drama (s výbornou výpravou) na pozadí neúprosně končící doby valčíků. Životní příběh Alfreda Redla je velmi zajímavý v tom, jak se z oddaného a loajálního důstojníka, pro něž byl císař otcem a armáda matkou, stal nakonec totální kariérista a cynik. Přesto jsem nečekal, že to s ním skončí tak zle, jak to ve finále skončilo a tento Szabóův film mi na otázku, co dotyčného přivedlo k přechodu na druhou stranu barikády, moc neodpověděl. Ale možná to bylo i proto, že sami historici připouští, že dotyčný mohl být nevinný a že to celé na něj někdo ušil. Takže kdo ví... (19.09.2022)

Rovnako, ako zvyšným častiam voľnej Szabovej trilógie, ani Plukovníkovi Redlovi nemám čo vyčítať. Znova fantastický Brandauer, znova žiadna scéna navyše, všetko má svoj význam. U týchto filmov sa nevyskytujú žiadne chyby, alebo lacné triky v podobe sentimentu, melodramatickosti, ani výplň stopáže v podobe bojových scén. Plukovník je film tak nadčasový, že platí nielen pre našu dobu, ale bude aktuálny aj v ďalekej budúcnosti. Politika je svinstvo a ľudia, ktorí v nej pôsobia, sú tu zobrazení tak nesympaticky, že si film veľmi ľahko spojíte so súčasnosťou. Dejiny ľudstva sú definované vojnami a sú to politici, ktorí ich vyvolávajú. Práve pre tú morálnu odpornosť postáv nedávam plný počet (týka sa to aj Redla), aj keď chápem, že divácky diskomfort bol Szabovým zámerom. Film vyžaduje určitú znalosť histórie, aby si ho divák patrične užil, režisér nič doslovne nevysvetľuje, u diváka s ňou ráta. (01.12.2012)

Druhé setkání s tímto panem režisérem bude tentokrát pouze za 4*, v mnoha ohledech podobný Mefisto mě bavil přece jenom o něco více, v tomto filmu mi při délce cca 140 minut chyběl větší počet vypjatých momentů, zvratů a i Brandauer jakoby trochu ubral ze svého strhujícího výkonu. Přesto jde ale znovu o velmi kvalitní snímek o zvláště ambiciózním jedinci stoupajícím strmě vzhůru až… Dobové reálie jsou fajn (perfektní byla třeba hypotéza, proč příslušník toho či jiného národa monarchie nemůže být použit pro "onu věc") a dobře vykreslenou tehdejší atmosféru vhodně doplňuje opravdu výborně sestavený soundtrack v čele s Radeckého pochodem (a samozřejmě mým milovaným valčíkem Na krásném modrém Dunaji). (24.02.2013)