O Schmidtovi

Musí muž s úspešnou kariériou so 42-ročným manželstvom a dcérou viesť šťastný a spokojný život? Nie! Tak asi o tomto je tento veľmi melancholicko-nostalgický film...Nicholson bol ako je zvykom úžasný avšak niekedy mi dej pripadal trošku rozvláčny a určite by som tým pádom skrátil stopáž...ale pekný film (12.03.2012)

Jack Nicholson a role mu ušitá přímo tak akorát. Příběh stárnoucího člověka, který je zničený realitou a nedokáže si nic připustit. Je to trochu taková variace Gran Torina, která otevírá osamnělému člověku srdce. Film má naprosto výbornou psychologii, která ukazuje jak to je. Mě je jedno, že to nebylo svižné. Svižnost by to spíše kazila. Zde ta pomalost snímku dává prostor k zamyšlení, co budeme dělat až budeme staří a jaké starostí nás čekají. Rozhodně až trochu zestárnu pustím si film znovu a budu si hlídat, abych nedopadl jako chudák Schmidt sám. (02.07.2012)

"Až umřu a všichni moji přátelé také, jako bych ani nebyl !!" Ne tak v případě jednoho velkého herce !! Díkybohu, že se kdysi John Joseph Nicholson rozhodl dát na hereckou dráhu, dnes už nespočítáte na prstech obou rukou, o kolik jím ztvárněných nezapomenutelných rolí bychom byli ošizeni.. Nerad bych zpochybňoval kvality Alexandera Paynea, nicméně About Schmidt nelze označit jinak, než jako dokonalou one man show geniálního Jacka Nicholsona, který si ho celý krade pro sebe a jemuž naprosto cíleně ostatní jen ostýchavě přicmrndávají, snad vyjma zde naprosto iritující postavy budoucího zetě Dermota Mulroneye a totálně přirozené Kathy Bates, tak by se dalo krátce vystihnout toto drama stárnoucího muže okolnostmi zahnaného do kouta.. Hned v úvodu příběhu se musí pan Schmidt rozloučit se svojí prací pojistného matematika, kterou ačkoliv vždy snil o svojí vlastní firmě, bezesporu zbožňoval, nato mu v čase nadcházející svatby jeho jediné dcery zemře milovaná manželka vytáčející ho do nejvyšších otáček už jen tím, že si dovolila zestárnout ve starou bábu, bez níž je však zprvu úplně bezmocný.. Schmidt tak inkasuje ránu za ranou, aby si nakonec ve svém karavanu, kdy nám drama zvolna přechází v road movie, uvědomil, že si jeho dcera Jeannie v podání krásné Hope Davis bere idiota, a rozhodne se jí svatbu vymluvit !! Jack Nicholson působí jako tradičně velmi přesvědčivě, zejména v jeho oblíbených cholerických návalech vzteku je okouzlující, ale dokáže prodat i tu bolest a neutěšitelnou prázdnotu nepotřebného muže.. Jako kontrast jeho neopakovatelnému působivému využití grimas a mimiky slouží jeho dojemné dopisování si s černošským chlapcem Nduguem, jemuž se stal na dálku pěstounem, kdy dělá prostřednictvím vnitřních monologů sám sobě vypravěče, čímž se tvůrcům podařilo velmi dojemně a inteligentně vykreslit právě ten souboj s jeho vnitřními běsy a nejniternějším smutkem, ale i jakýsi pomalý přerod v člověka, jež nakonec může dojít klidu a smíření.. Nevýrazné herecké obsazení vedlejších rolí, pomalejší tempo, jednotvárnost záběrů i jakási uniformita Schmidtova domu snímku, který se nedá nesrovnat s Americkou krásou, byť na její kvality hlavně díky Mendesově nedostižné režii ani zdaleka nedosahuje, dotváří bezezbytku obraz skutečně sychravého podzimu jednoho lidského života.. Big Jack však platí za jednoho z mála vyvolených, kteří dokáží na svých bedrech utáhnout prakticky jakýkoli film.. (30.05.2013)

Tedy nevím, co znamená to srovnávání s Americkou krásou. Oba jsou to dobré filmy, ale každý zcela jiný. Zatímco Krása je hořká satira a na zmenšeném prostoru si utahuje z životního stylu určité společenské vrstvy, Schmidt je komediálním dramatem stárnoucího muže, který se snaží na cestě za svou minulostí najít, co je pro něj důležité (uf, to to zní knižně). JIstě, oba filmy se dotýkají populárního "krachu amerického snu", ale to je jako byste chtěli srovnávat Vyšší princip a Ryana podle toho, že se oba odehrávají za války. Schmidt je nádherný citlivý film, ve kterém je správně odměřena legrace i vážná náplň. Chválení Nicholsonova výkonu je jako nošení ledu na Titanic, zvláště jeho komentáře ve formě dopisů africkému klučinovi byly super. Na konci jsem měl vlhké oči, což se mi stává opravdu výjimečně. Film bez kamerových jízd, filtrů a podobných odpoutávaček od náplně samé. (19.05.2006)

Film o tom, jak těžké je vyrovnat se se stářím a s věcmi dějící se okolo. Když jsem se na tento snímek díval, lecco už jsem někde viděl. K smíchu nebo spíš k pláči? Jednou to asi počká každého, jde o to, že tohle je o dědovi, který žije v Americe s velkým domem, autem a navíc ještě karavanem. Pro jistotu i v důchodu přispívá na život své dceři, která se podle toho zrovna nechová. Film bych doporučil, ale podruhé bych se na něj díval asi jen těžko. Za zhlédnutí ale určitě stojí. (29.03.2008)