Dívka a moře

„Když to dokáže, zapíšete se do dějin. Jako muž, který to nepřeplaval. A ani neodtrénoval.“ Právě odpor mužské společnosti tady hraje podstatnou roli, protože s ženami se tehdy ve sportu zkrátka nepočítalo. Trudy Ederle tak nebojuje pouze se soupeřkami v plaveckém bazénu a následně s rozbouřenými vlnami mezi Calais a Doverem, ale i s hlavouny ze sportovního prostředí, zhrzenými trenéry a částečně i s členy vlastní rodiny. Každopádně se nám tu s těmi dálkovými plavkyněmi roztrhl (dobře, jen hodně malý) pytel, protože loni se coby první člověk na světě pokusila přeplavat z Kuby na Floridu bez přestávky a bez klece proti žralokům zabejčená Annette Bening, respektive kdysi dávno to nevyšlo, a tak se na stará kolena rozhodla nemožnou výzvu zopakovat. Nejenže si oproti Trudyinu „uzoučkému“ Lamanšskému průlivu ukousla 160 kilometrů neklidných vod, ale uchopení rekordu plavkyně a spisovatelky Diany Nyad mě jednoduše zaujalo víc. Možná proto, že… že Disney. Prostě to má tu všudypřítomnou medovou náladu, je to uchopené a natočené hrozně bezpečně, šablonovitě, opatrně, bez skutečného konfliktu, holt aby se to líbilo celé rodině. Ostatně Joachim Rønning je docela rutinér, ani jeho „podobné“ drama Kon-Tiki nepřineslo žádné ostré hrany, žádnou psychologii nebo skutečně zapamatovatelnou scénu. Navíc je tam pár „úprav“ v zájmu dramatizace, třeba druhý pokus rozhodně nenásledoval jen pár dní po prvním, ale na anglické pobřeží Trudy srdnatě plavala až po roce. Disney ždíme, ale proč ne, jen čtyři hvězdy prostě nedám… (18.08.2024)

Naozaj krásny športový životopisný film o prvej žene, ktorá sa pokúsila preplávať La Manche. Pozreli sme to aj s deťmi a starými rodičmi a výborná voľba aj pre nich. Žiadne násilie, vulgarity, len príjemný príbeh, ktorý je podľa klasickej šablóny s klasickými klišé športových a životopisných filmov. Hoci mal film 2h ušlo to rýchlo a bavilo nás to. Občas mi to prišlo prehnané s tým správaním trénera, alebo záver ako ju všetci vítali, no archívne zábery na konci ma fakt dojali. Bravó Daisy a tentokrát bravó Disney. (12.08.2024)

Silný príbeh, sympatická Daisy Ridley v hlavnej úlohe, ale z každého záberu Young Woman and the Sea jednoducho až príliš sála, že to je od Disneyho. Rozumej, je to natočené tak bezpečne, aby sa to páčilo vašej babke, mamke, mladšej sestre, aj staršiemu bratovi. Bez reálneho konfliktu, podľa šablóny životopisných drám pre celú rodinu a so síce znesiteľnou, ale predsa len neustálou dávkou pátosu. Príbeh Trudy by si zaslúžil aj o niečo surovejšie zobrazenie, kde by divák cítil to jej utrpenie, strach, chlad keď plávala skrz La Manche. Príjemný film, ale to je tak všetko. CELKOVO: 6/10 (28.07.2024)

Nádherný příběh o Trudy, která jako první žena přeplavala Lamanšský průliv. Ne, nečekal jsem, že to bude tak strhující, a že ty více jak 2 hodiny utečou jako voda. To odhodlání bylo ve filmu tak perfektně ztvárněno, že nemám slov. Ano, nevyhneme se opravdu velké dávce patosu, ale na mě to samozřejmě maximálně fungovalo. Důležité je také si stále připomínat, že lidská práva nepadají z nebe, konkrétně tady ta ženská. Šílený, když to člověk takhle vidí. O to víc je příběh Trudy fascinující a hrdinský. Já sázím plný počet! (22.07.2024)

Čeští distributoři by se měli poučit. Původně jsem podle názvu myslel, že se jedná o tento film. "Based on true story" mám vždycky rád, zvlášť když jde o příběh nějaké jedinečné osobnosti, která se nebála posunout hranice, i když jí v tom bránily konvence i závistivci. Ostatně to platí i o tom druhém filmu. Každopádně Gertrude „Trudy“ Ederle si už zatraceně dlouho o zfilmování říkala a divím se, že se takový film objevil až nyní, skoro 21 let od její smrti. Daisy Ridleyová ji zahrála skvěle, jak mimikou a odhodláním na všech etapách onoho legendárního výkonu, tak nebojácným duchem své doby. Pozvolná a sebejistá režie Joachima Rønninga dává prostor pro předání té správné emoce a zasloužené hrdosti vůči hlavní hrdince a produkující veterán Jerry Bruckheimer zase dovoluje divákovi zprostředkovat rozmáchlé mořské scény, které si tenhle příběh rozhodně zaslouží. Jen mi nějak chyběl trošku více osobní závěr, který by dal divákovi šanci vhlédnout do duše slavné plavkyně. Její sláva zůstane zaslouženě věčná, to každý asi víme, ale co se jí honilo hlavou, když se zrovna nepromenádovala hlavní třídou, jak na svůj životní výkon pohlížela v ústraní, jsem se nedozvěděl (knihu jsem nečetl). Chybělo prostě rozvinutí jejího vnitřního konfliktu (včetně toho zásadního, když jí Wolffe sabotoval její první pokus). Každopádně filmové překvapení roku a patrně nový přírůstek do top 10ky nejlepších sportovních filmů vedle Rivalů, La Mans '66 nebo skvěle odlehčených Náhradníků. (23.07.2024)