Dívka a moře

Poslední dobou jsou nám předkládány příběhy, kdy se na sílu tlačí women power. Jen aby se ukázalo, že ženy dokáží být silnější, než muži. Takové příběhy se setkávají s nepochopením protože nejsou uvěřitelné. A pak tu máme příběh plavkyně Trudy Ederle, která jako první žena v historii přeplavala Kanál La Manche. Příběh, který ukazuje pravdu, že i ženy dokáží to co muži a možná i lépe. Není to jen film o tom, že jedna žena přeplavala jeden kanál. Oproti jiným příběhům, na tenhle jsem se dívala opravdu s obdivem. (26.07.2024)

4.5* Sportovní filmy mám moc ráda, tak jsem se na film těšila. Dostala jsem ještě víc, než jsem čekala. Nejenže jsem o Trudy a jejím příběhu nic nevěděla, ale netušila jsem ani jak moc velký problém byl s tím, aby ženy sportovaly. Jinak 2 hodinová stopáž utekla jako voda a herci byli fakt super. (31.07.2024)

Miluju tyhle filmy, sportovní a zároveň o překonávání "nepřekonatelných" překážek, a hlavně, když jsou podle skutečných událostí... Jen nechápu, proč tak geniální film nešel u nás do kin! Ale nevadí, alespoň jsem neprobulel půlku kina... Tneto film je asi to nejlepší co v daném žánru vzniklo, je úžasně natočený, má to spád, i když víme jak to dopadne, je to velmi napínavé - a Daisy Ridley tuto roli zvládla fantasticky a dokázala, že není jen ozdoba ve Star Wars.. Pro mě horký favorit na Oscarové nominace, ne-li přímo Oscara za nejlepší film a hlavní herečku (počkáme, co Gladiátor II).. Každopádně na filmu i neuvěřitelném příběhu je dokonalé v podstatě všechno.. Trudy rulez.. Viděno na Disney+ ... 100% (19.07.2024)

„Když to dokáže, zapíšete se do dějin. Jako muž, který to nepřeplaval. A ani neodtrénoval.“ Právě odpor mužské společnosti tady hraje podstatnou roli, protože s ženami se tehdy ve sportu zkrátka nepočítalo. Trudy Ederle tak nebojuje pouze se soupeřkami v plaveckém bazénu a následně s rozbouřenými vlnami mezi Calais a Doverem, ale i s hlavouny ze sportovního prostředí, zhrzenými trenéry a částečně i s členy vlastní rodiny. Každopádně se nám tu s těmi dálkovými plavkyněmi roztrhl (dobře, jen hodně malý) pytel, protože loni se coby první člověk na světě pokusila přeplavat z Kuby na Floridu bez přestávky a bez klece proti žralokům zabejčená Annette Bening, respektive kdysi dávno to nevyšlo, a tak se na stará kolena rozhodla nemožnou výzvu zopakovat. Nejenže si oproti Trudyinu „uzoučkému“ Lamanšskému průlivu ukousla 160 kilometrů neklidných vod, ale uchopení rekordu plavkyně a spisovatelky Diany Nyad mě jednoduše zaujalo víc. Možná proto, že… že Disney. Prostě to má tu všudypřítomnou medovou náladu, je to uchopené a natočené hrozně bezpečně, šablonovitě, opatrně, bez skutečného konfliktu, holt aby se to líbilo celé rodině. Ostatně Joachim Rønning je docela rutinér, ani jeho „podobné“ drama Kon-Tiki nepřineslo žádné ostré hrany, žádnou psychologii nebo skutečně zapamatovatelnou scénu. Navíc je tam pár „úprav“ v zájmu dramatizace, třeba druhý pokus rozhodně nenásledoval jen pár dní po prvním, ale na anglické pobřeží Trudy srdnatě plavala až po roce. Disney ždíme, ale proč ne, jen čtyři hvězdy prostě nedám… (18.08.2024)

Čeští distributoři by se měli poučit. Původně jsem podle názvu myslel, že se jedná o tento film. "Based on true story" mám vždycky rád, zvlášť když jde o příběh nějaké jedinečné osobnosti, která se nebála posunout hranice, i když jí v tom bránily konvence i závistivci. Ostatně to platí i o tom druhém filmu. Každopádně Gertrude „Trudy“ Ederle si už zatraceně dlouho o zfilmování říkala a divím se, že se takový film objevil až nyní, skoro 21 let od její smrti. Daisy Ridleyová ji zahrála skvěle, jak mimikou a odhodláním na všech etapách onoho legendárního výkonu, tak nebojácným duchem své doby. Pozvolná a sebejistá režie Joachima Rønninga dává prostor pro předání té správné emoce a zasloužené hrdosti vůči hlavní hrdince a produkující veterán Jerry Bruckheimer zase dovoluje divákovi zprostředkovat rozmáchlé mořské scény, které si tenhle příběh rozhodně zaslouží. Jen mi nějak chyběl trošku více osobní závěr, který by dal divákovi šanci vhlédnout do duše slavné plavkyně. Její sláva zůstane zaslouženě věčná, to každý asi víme, ale co se jí honilo hlavou, když se zrovna nepromenádovala hlavní třídou, jak na svůj životní výkon pohlížela v ústraní, jsem se nedozvěděl (knihu jsem nečetl). Chybělo prostě rozvinutí jejího vnitřního konfliktu (včetně toho zásadního, když jí Wolffe sabotoval její první pokus). Každopádně filmové překvapení roku a patrně nový přírůstek do top 10ky nejlepších sportovních filmů vedle Rivalů, La Mans '66 nebo skvěle odlehčených Náhradníků. (23.07.2024)