Panika v Needle Parku

Patrně jsem poněkud zpanikařila, když jsem myslela, že je nezbytně nutné toto feťácké drama vidět... možná sedět v kině sedmdesátých let, vyjdu s popelavou tváří, ale tady, teď a po bezpočtu romantických sond do stojatých smažkovských vod, jsem daleka zděšení. Spíš než cokoli jiného mě pobavilo, co se fetka Bobby naběhá a nashání - jako nějaká viktoriánská hospodyňka :-) a taky se mi líbily skřípavé zvuky New Yorku, žádné vztahové překvapení se však nekonalo - když se jeden veze, druhý nemůže jít pěšky, leda opačným směrem... zkrátka, nastavené zrcadlo časem osleplo a tuto skutečnost nemůže zvrátit ani Al Pacino, i přesto, že mu v očích ještě nesídlila ta nadherecká namachrovanost. (28.07.2014)

Panika v Needle parku patří mezi ty snímky, které ukazují devastující účinky drog na jedince. Ale přeci se jen liší od svých známějších ,,kolegů"- Trainspottingu a Requiemu za sen. U nich je problematické především označení realistické. Oba filmy totiž využívají realistické motivy k prezentaci nerealistických vizuálních postupů a prvků. Panika ničím takovým nedisponuje. Zůstává v realistických mantinelech. Účinky drog znázorňuje velkými detaily na jehlu a na tvář se zdůrazněním očí narkomanů. Příběh má spíše epizodních charakter, každodenní život feťáků, kteří se stále setkávají s nejrůznějšími jim podobnými lidmi. Vyprávění je zkratkovité a eliptické. Najdeme zde mnoho vynechávek. Divák ani neví v jakém časovém rozmezí se děj odehrává. Neradostný pohled mezi drogově závislé, který se nevyžívá v obrazových či střihových experimentech, ale i tak je velice působivý. (12.06.2014)

Jeden z vôbec prvých zásadných filmov zaoberajúcich sa drogovou problematikou... no a taktiež bez pochýb jeden z najlepších, ak nie ten úplne najlepší (alebo Trainspotting), no a to myslím skutočne vážne! Prikláňam sa dokonca k názoru, že je ešte o triedu vyššie ako napríklad Requiem for a Dream, pretože (ako už spomínal aj gudaulin) vďaka absencii efektov a rôznych zbytočných trikov pôsobí omnoho autentickejšie, servíruje nám drsnú realitu tou najjednoduchšou cestou bez akýchkoľvek škrupúľ. Proste natvrdo. Dokonale zobrazená premena hlavných postáv v priebehu necelých dvoch hodín, počas ktorých som sa od filmu jednoducho nemohol nijakým spôsobom odtrhnúť, nešlo to - skvelý príklad toho, že sa zaobísť aj bez hudby atď... Paniku v Needle Parku by skutočne mali mať preštudovanú všetci tí, ktorí majú v pláne vrhnúť sa do natáčania snímku na drogovú tématiku, niečo ako povinnú literatúru :-) A mimochodom, najmä vďaka tomuto vynikajúcemu hereckému výkonu (prvá hlavná rola v kariére) pravdepodobne Al Pacino vďačí za neskoršie stvárnenie dnes už kultovej postavy vo všetkým dobre známej klasike z mafiánskeho prostredia, kde zažiaril o rok neskôr. Neviem, čo viac ešte napísať, všetko podstatné tu v komentároch bolo už omieľané veľakrát, každopádne môžem tento film s čistým svedomím odporučiť, ak ste ešte nevideli. 5/5 (01.07.2014)

Drogy jsou špatné, áno? Fajn, tak tohle není ani zdaleka taková sláva, jak by se mohlo zdát podle zdejších nadšených reakcí. Ano, Al Pacino dokazuje, že byl vždycky skvělý herec, a příběh skutečně je depresivní, ale nemá žádný spád, žádný tah na branku. Dokumentární styl se spíš podsouvá, když se to zrovna režisérovi hodí. Naopak se spíš vyžívá v jakémsi zvláštním postupu - Zničehonic posunout děj o hodně dopředu. Příklad: Bobby se vydá na svůj první kšeft - střih - sprchuje se ve vězení. Poprvé mě tohle trochu zaskočilo, ale spíš mile překvapilo, později už mě to otravovalo. Návštěva věznice totiž pak vypadá ve stylu, že člověk na pár dní odejde a pak se vrátí. Hotovo. Vypadají a chovají se úplně stejně a silně závislí si tam ty drogy asi nějak ošéfovali, tohle se neřeší. Řeší se spíš hlavní pár, který je už ale od začátku na slušném dně, takže žádný velký dramatický sešup se taky nekoná. Upřímně řečeno mám z filmu pocit, že se snaží být jen za každou cenu hrozně autentický a šokovat... to ale zůstává někde na půl cesty. Špatné pocity budete mít spíš ze samotného tématu, zpracování v jejich vyvolávání nijak extra nepomáhá. (6/10) (17.09.2009)

Druhá role Al Pacina, první hlavní a hned absolutní uznání. Mám rád filmy a narkomanech, ale tento vybočuje. Je syrový, realistický a dost depresivní jako většina jemu podobných, to co ho dělá zvláštím je to, že v něm není hudba a kličkování. Jen skvělé herectví Ala a Kitty. Přesto třeba Rekviem se mi líbí více. Nicméně není pochyb, že mladá generace v čele s Pacinem, De Nirem či Nicholsonem vzala na začátku 70.let Hollywood rázně útokem. (07.08.2011)