Žoldnéř

Putování cynického Poláka po boku jednoho mírně jeblého Paca mexickou revolucí, kde spíš na tortilly dostanete chuť na talíř špaget. Špína, násilí, prachy, sex ... k tomu ještě kulomet Hotchkiss, notná dávka humoru a skvělá hudba. Vedle Nera zde válí mimořádně šeredný Jack Palace a mimořádně krásná Giovanna Ralli. Bavilo moc a finální song už jste určitě někde slyšeli ... (14.08.2022)

Franco Nero kropí mexikáncov guľometom a frajersky škrtá zápalky zloduchom o zuby a ženským o kozy. Proste bad-ass. Giovanna Ralli je kosť a magor Jack Palance sa furt prežehnáva a pokojne nacpe chlapíkovi granát do držky... Corbucciho westerny nie sú tak epické jak leoneovky, ale majú viac humoru a rýchlejší spád. (24.06.2012)

Nero jako namistrovaný polský gringo, co sdílí šatník i barvu na vlasy s Terencem Hillem a škrtnout zápalku by dokázal i o dno napuštěného plaveckého bazénu, je sice těžce na prachy, ale v podstatě je hodný. Uhlazený kudrnáč Palance, co si nerad špiní ruce, se sice často křižuje, ale jeho poslání je být zlý od morku kostí až po kvítko na klopě. A bandita Musante? Ten jen vztekle kope Eliho Wallacha do kotníku.. Sympaticky cynické špagety s Morriconeho parmezánem, které v lehce odlehčeném duchu ukazují, že při revolučních aktivitách jde o peníze až v první řadě a že od idealismu je to někdy jen kousek na hřbitov. Někteří si možná v té záplavě obskurních postaviček vzpomenou i na Westrayův vtip z Konzultanta, proč se Ježíš nemohl narodit v Mexiku (protože tam nemohli najít tři mudrce a pannu).. P.S.: Předpokládám, že těžký kulomet často lehával vedle Corbucciho v ložnici namísto manželky.. (11.11.2019)

SNI DÁL, PACO, ALE S OTEVŘENÝMA OČIMA! Žoldnéř není zrovna nejlepší western, ale po jeho skončení jsem se usmíval. Díky rozjuchané hudbě s mexickými motivy a prostředí jihozápadu, na mě dýchnul špageťácký smrádek, který ve mě vyvolal nostalgii. Ne snad, že bych tu dobu pamatoval, nebo ujížděl na westernech, ale ... ani nevím. Svůj velký podíl na tom, že jsem se převážně nenudil, mají Franco Nero a Tony Musante. Resp. jedny z nejsympatičtějších postav tohoto žánru, Paco a Polák. Interakce mezi jejich postavami fungovala skvěle. Uhlazený, za všech okolností racionální Kowalski, který nehne prstem dokud nedostane zaplaceno a vedle něj Paco, rozjívený srdcař, který chce dělat revoluci, ale vlastně ani neví co to obnáší. I díky tomu kontrastu byla radost sledovat, jak se snaží jeden druhého využít, ale současně se nenechají ve štychu. V komentářích zazní, že je ten humor cynický. Mě to ani nepřišlo. Snad malinko drsnější a škodolibější, ale jistě nevyčníval tak, abych o tom během filmu uvažoval. Vlastně ho bylo zvlášť v prostřední části málo. Žoldnéřovi tam dost silně docházel dech; byla tam několikatiminutová pasáž bez dynamiky. Zrovna tam mohly střihačské nůžky zaúřadovat a srazit zbytečně nataženou stopáž, na přijatelných 90 minut. Díky tomu jsem byl rozhodnutý, že to za víc než tři hvězdy není. Ale ten pozitivní závěr mě opravdu potěšil, takže všechny cípy té čtvrté hvězdy, jsou prachem zaváté, ale dám ji. (09.11.2023)

Jeden z vrcholů neleonovského spaghetti-westernu se spoustou akce i humoru (zajímavá "erotická" lekce revoluce). Dost suverénní Franco Nero jako polský machr, kterému jsou ideály té pravé revoluce spíše cizí. Tony Musante jako správný mexikánský balík a skutečně "ultrašeredný" Jack Palance, jehož křižování se si, co se týče stylovosti, nezadá s Nerovým škrtáním zápalkou o vše, co je nablízku. (05.10.2005)