Ai ni ranbou
Rude to Love
Obsahy(1)
Znepokojivé drama o manželství, které plíživě ztrácí jiskru. Momoko (Noriko Eguči) vede život řádné hospodyně. Elegantně se obléká a detailně promýšlí uspořádání bytu; usilovně se stará o manžela a neúnavně mu vyváří domácí japonská jídla. Jde o projevy lásky, nebo spíše paranoii z citové propasti, která se mezi nimi rozevírá? A kdy se usilovná péče stává obsesí? Psychologicky přesná anamnéza jednoho vychladlého vztahu, v němž se vyplavily dlouho potlačované bolesti. Film ohledávající temná zákoutí lidské frustrace a hysterie, v nichž se touha budovat proměňuje v potřebu ničit. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (4)
Potenciál zde byl - z prvotního dojmu že manžel opouští svou ženu za jinou, se postupně vyklubává na povrch pozadí událostí a vše není tak, jak to vypadá. Bohužel film tak nějak plyne po povrchu, opouštějící manžel se furt omlouvá a uklání, a opuštěná žena vrtá díru do podlahy ve svém domě. Ony jsou to všechno super myšlenky - v kontextu s japonskou kulturou - ale vše je vyhnáno do extrému a nic z toho není uvěřitelné. Na druhou stranu mě ten film zajímal - respektive si držel mou pozornost. Fakt mě mrzí, že je to místy too much, hrozně bych se chtěl podívat na nějakou “klidnější” verzi. [KVIFF 2024] ()
(KVIFF 2024) Tento japonský film je dost zvláštní. Potom, co se na ten film valila taková kvalita a pozitivní názory ze všech stran a zákoutí, řekl jsem si, že na to vyrazím. A tak se taky stalo. Bylo štěstí, že na projekci ještě nějaký lístky byly, jelikož to byl poslední promítací den festivalu. No, a tak jsem vyrazil do Lázní III, kde jsem byl i na hrůze s názvem Grand tour. Tohle je japonský film, takže jsem toho moc neočekával. No, je to velice komorní snímek, velice pomalý, melancholický a napjatý, takže bylo co sledovat. Děj je pomalej, prakticky o ničem, protože se tu vlastně nic nestane. Jak děj plyne je to zvláštnější a zvláštnější. Od koupi motorovky se z toho stal bizár. Postavy jsou nezajímavý. Scénář je zvláštní. Herci jsou O.K. No, jedna z posledních scén je dost podivná, herci jsou taky prazvláštní. Atmosféra je v tomto filmu nijaká, není tu cítit ani malinký nádech. No, jako je to zvláštní, ale dalo se. 8/10 Dosti komorní snímek. (Lázně III - 6.7.2024) ()
58. KVIFF - Pre mňa najpríjemnejšie prekvapenie festivalu, nie preto, že to bol najlepší film, ale preto, že som čakal odpad a do Veľkého sálu som sa primárne šiel skryť pred zlým počasím. Ale nakoniec to bolo viac ako fajn. Ďalší z filmov s výraznou ženskou hrdinkou, pozorujeme celý film z jej pohľadu a všetko je to zasadené do prostredia bežného japonského života na okraji mesta. Pre mňa osobne veľmi zaujímavé z kultúrneho hľadiska a dozvedel som sa pár nových japonských špecifík. Keď na mňa na úvod vybafol 4:3 formát, mal som veľký strach čo za artovku ma čaká, ale film bol natočený docela divácky a odsýpal dosť rýchlo. Zanechalo to vo mne príjemné dojmy. ()
Film z pohledu japonské manželky. Pokud cestujete, nebo vás zajímá jiná kultura, tak je to fajn. Dozvíte se tady spoustu zajímavostí, ale jinak je příběh plochý a herci nejsou uvěřitelní. [KVIFF, 2024] ()
Reklama