Faunovo velmi pozdní odpoledne

Leoše Suchařípu si navždy budu pamatovat ve dvou rolích: jako Fauna a jako advokáta v Dědictví. Naprosto bravurní sonda Chytilové do života starého mládence, který sám sebe považuje za neodolatelného muže, jenž má úspěch u žen. Ve skutečnosti je pikareskní figurou, z něhož si jeho kolegyně tropí žerty a jemuž "podléhají" poněkud prostoduché dívky. Slovo podléhají uvádím v uvozovkách, neboť starý seladón vlastně úspěch u žen nemá. Pro svou samolibost a ješitnost si neuvědomuje, že žena, se kterou by skutečně mohl být šťastný a jež by mu mohla skýtat nekonečné rozkoše, sedí naproti u stolu v kanceláři. Chytilová však nenatočila film s happyendem, naopak zachovává realitu života - muž, žijící v domnění, jak ženy ovládá, je ve skutečnosti ovládán jimi. Humorná připomínka, kdo je na světě skutečným silným pohlavím. (08.02.2007)

Faunovo velmi pozdní odpoledne je trochu jiný film Věry Chytilové. Jiný v tom, že tady není tak feministické ladění, ale přesto tam nějaká jízlivost proti chlapům zůstala. Leoš Suchařípa byl skvělý. Nejprve jsem nechápala, co na něm holky vidí, ale pak jsem taky uviděla nějaké kouzlo. Ideální typ pro roli - ne krasavec na první pohled, ale něco v něm bylo. Líbilo se mi zachycení Prahy, taky pointa na konec. Opět to mělo myšlenku, ač to byly jenom takové epizodky, příjemně to utíkalo. A větu "Člověka nejlépe zničíme, když mu vsugerujeme, že ho milujeme" si budu ještě dlouho pamatovat. (03.04.2012)

„Ty ženský sou ale zákeřný!“ Uznávám, že tak dobrou zábavu jsem opravdu nečekal. Začal jsem se „tlemit“ vlastně od první Faunovy promluvy a smích mě neopouštěl ani s přibývajícími časem. Je v něm toho tolik! Vtipných i filozofických replik, které by se daly tesat, Suchařípova brilantního herectví, šílených ženských postav, hrátek s kamerou…a naopak překvapivě minimum nepovedených narážek na muže. Protože jestli točit feministické filmy dělající si srandu z pánů tvorstva (a částečně i jejich „něžných“ protějšků), tak přesně takto! Způsob dostávání „návštěvnic“ z bytu, balení studentky sociologie, „Vivaldiho“ problém, atd.…všechno scény k popukání. Což už se ale bohužel nedá úplně říct o poslední „opilecké“ čtvrthodince, kdy humor postupně vyprchává a dostavuje se nuda. A to je strašná škoda, protože dlouho to bylo na plný počet, takhle „jen“ za silné 4*. „Já tě naučím, jak se rozdělává ohýnek, jak se peče kůžička, jak se ožižlávaj lokýtky, jak se špikuje masíčko, jak se se vycucávaj očička, jak se olizují ouška!“ - „Chtěl jste něco?“ (13.07.2016)

Věra Chytilová bola slávnou režisérkou, ktorej filmy si ku mne nenašli cestu. Veď z celej filmografie som vzal na milosť iba Hru o jablko a Sedmokrásky, aj to až po dlhej dobe váhania. Faunovo velmi pozdní odpoledne spoločne s  filmom Ovoce stromů rajských jíme patria u mňa k tomu najodmietanejšiemu z jej tvorby. Pravdepodobne sú v nich nejaké podobenstvá, inotaje a ďalšie filmové kúzla, ktorým nerozumiem, ale nemám najmenší problém sa k tomu priznať. Takže dve hviezdičky a už nechcem o tom počuť. (27.11.2021)

Spousta skvělých herců vedlejších rolí se nikdy nedočkala velké, neřkuli titulní role. Namátkou Karel Augusta, Ferdinand Krůta, Oldřich Vlach a mnoho dalších. Leoši Suchařípovi se to podařilo hned u velké Věry Chytilové a zhostil se své šance náramně. A ruku na srdce přítomní pánové! Tohle blbnutí, když chlapovi ujíždí poslední vlak může potkat většinu z nás, stejně jako zánět prostaty. :) (04.05.2008)