Faunovo velmi pozdní odpoledne

Tohle je hodně originální, fraškovitá, psychologická sonda do duše jednoho archetypálního muže. Věra Chytilová zachytila určité fluidum. To vyvěrá nejen v experimentálních záběrech. Vysmívá se můžům i ženám. Mě osobně uhranula šéfová. Ta stará semetrika, i přes to všechno chtěla (Fauna, lásku, cit?). I Faun chtěl být milován a chtěl milovat, jenže když pořád někdo utíká před stárnutím tím, že ukájí své libido... . Paní režisérka nabídla své skutečné nitro = 82%. (30.06.2010)

O čem to vlastně je? Můj problém s tímto filmem je, že ukazuje postavy a vztahy tak vzdálené od čehokoli přirozeného, že cítím jen trapné rozpaky. Stárnoucí seladon je, pravda, typem s komediálním potenciálem, a herec Suchařípa by ho mohl dobře zahrát. Jenže charakter, který Chytilová Faunovi vnutila, by pro ženy byl přitažlivý asi jako suchá řepa, takže by žádné problémy se zástupy „zajíčků“ nikdy nemohl mít. A naopak, „zajíčky“ se chovají tak hrozně, že skutečný Faun by si o ně ani neopřel kolo. --- Cokoli má být směšné, musí být v nějaké relaci ke známému a normálnímu. Nadsázka například je srozumitelná jen tehdy, můžeme-li rozpoznat, o kolik je „nad“ realitou. Zde se namísto „nad“ hodí „mimo“. Mimosázka. Nesmysl. (16.09.2010)

S kamarádkou jsme se na LFŠ 2007 jednohlasně shodli, že toto je nejhorší film na který jsme se dostali. Nebo možná snad nejhorší český film co jsem za poslední dobu viděli. Připomnělo nám to film z loňské filmové školy - Mezi námi přáteli. Při sledování Fauna mi bylo špatně z jeho postavy, z jeho herce, z ostatních herců, kteří nesmyslně přehrávali a nakonec snad úplně nejvíc špatně z šíléné kamery. Jednu hvězdičku dávám jen za scény, kdy byl Faun donucen jednat s důchodci, kteří ho brali za svého maskota a kde se díkybohu kamera na chvíli "zastavila". NEVER MORE! (02.08.2007)

"Vždyť já vás znám jenom z tý postele." Jelikož nikdy nezestárnu a žádné čerstvé maso mi manželka do postele evidentně pustit nehodlá, tak se mě Faunovo velmi pozdní odpoledne vlastně vůbec netýká. Přesto mi Faunovo ujíždění vlaku přišlo tak nějak vzdáleně povědomé a jeho harašící filozofování mi vždycky bylo vyloženě sympatické. (03.11.2016)

"...jak ten čas letí. Jo to on už je zase podzim..." Touhle větou, vyřčenou záhy po faunově probuzení se vpodstatě sumarizuje celé jeho devadesátiminutové odpoledne vyplněné absurdními nehodami a náhodami a starými a novými kůžemi a tatrmany a Vivaldim a "ženská v domě není pro mě". Absurdními, ale na rozdíl od jiných českých komedií (čímž rozhodně nechci tvrdit, že Faunovo velmi pozdní opoledne lze jen tak jednoduše a čistě zařadit do kategorie komedie) je zde nadsázka pořád stejně nadsazující, resp. je jedním z hlavních vyjadřovacích prostředků a není použita pouze jako příležitostný nástroj pro příležitostné vytváření příležitostně rádoby třeskutě vtipných situací (bez nadsázky by se "divák" popadal za břicho, takhle to vyženem ad absurdum, ať se popadá i za koule). Ale tohle všechno je naprosto evidentní a nejspíš to píšu jenom jako reakci na nějaký komentář, kde uživatel vytýká faunovi trapné chování - no ano, jsou to manýry napřesdržku, ale nelze je nebrat s humorem stejně jako s vědomím, že tímhle karikováním není Chytilová zas až tak daleko od pravdy - samozřejmě víc obecné než konkrétní, jakkoliv se to tváří naopak. Shrnuto podtrženo - Faunovo odpoledne stihla ještě Chytilová, zdá se, natočit ve své umělečtější éře. A rozhodně nelze na závěr nevyzdvihnout, že celý film je zabalen v krabici krášlené flétnou páně Stivínovou, která míchá Debussyho s místy barevným a místy zetlelým listím asi trochu okatě symbolickým, leč esteticky ne nepříjemným způsobem. (23.03.2010)