Faunovo velmi pozdní odpoledne

Věra Chytilová bola slávnou režisérkou, ktorej filmy si ku mne nenašli cestu. Veď z celej filmografie som vzal na milosť iba Hru o jablko a Sedmokrásky, aj to až po dlhej dobe váhania. Faunovo velmi pozdní odpoledne spoločne s  filmom Ovoce stromů rajských jíme patria u mňa k tomu najodmietanejšiemu z jej tvorby. Pravdepodobne sú v nich nejaké podobenstvá, inotaje a ďalšie filmové kúzla, ktorým nerozumiem, ale nemám najmenší problém sa k tomu priznať. Takže dve hviezdičky a už nechcem o tom počuť. (27.11.2021)

Užasný Leoš Suchařípa ve své životní roli. Však mu také postava lva salónů pohybujícího se v bludném kruhu svého stereotypního života poskytla opravdu hodně možností. Před nějakou dobou jsem viděl Truffautova muže, který miloval ženy, v němž také vystupuje milovník nepříliš zapadající do společenských norem. Truffout byl ke svému hrdinovi schovívavější, neboť ho nechal hned na začátku zemřít, zato Chytilová nechá fauna upadnout do jeho nejhorší noční můry. (11.11.2009)

Chytilová netočila obyčajné filmy a tento Faun nie je výnimkou. Často ma jej filmy nebavia, ale tentokrát som sa do tej slizkej postavičky zostarnutého zvodcu zahľadel. Zvláštna stavba filmu a scenára je postavná na monológoch hlavnej postavy, ktorý sa rozpráva sám so sebou, aj keď má partnera. Vstupujú mu do života rôzne postavy, okrem jemu podobného kamaráta samé ženy mladšieho veku, väčšinou až príliš mladého, ako prostoreká Vendulka, Poľka na moste so zmrzlinou, dievča s melónom. Ziadna sa už nikdy nevráti a ako divák len hádam, čo mala byť vo filme len predstava a či okrem starej baby je vo filme aj niečo iné skutočné. –––– Zase je dole ta baba. Ta je snad nesmrtelná! –––– O dobré prokrvení, o to jde především! –––– Všude samej sex a nikde žádná láska. (08.06.2015)

Jedno z mála funkčních využití extrémní Suchařípovy herecké stylizace v ženské hříčce o upoceně fešáckém věku babího léta. "Vona bude stará jako já, baba jedna nechutná.". Co všechno ty holky scénáristický v manželství neodkoukaly ! Hudba: M.Kořínek, improvizace J.Stivín. 3-4* (05.06.2012)

"...jak ten čas letí. Jo to on už je zase podzim..." Touhle větou, vyřčenou záhy po faunově probuzení se vpodstatě sumarizuje celé jeho devadesátiminutové odpoledne vyplněné absurdními nehodami a náhodami a starými a novými kůžemi a tatrmany a Vivaldim a "ženská v domě není pro mě". Absurdními, ale na rozdíl od jiných českých komedií (čímž rozhodně nechci tvrdit, že Faunovo velmi pozdní opoledne lze jen tak jednoduše a čistě zařadit do kategorie komedie) je zde nadsázka pořád stejně nadsazující, resp. je jedním z hlavních vyjadřovacích prostředků a není použita pouze jako příležitostný nástroj pro příležitostné vytváření příležitostně rádoby třeskutě vtipných situací (bez nadsázky by se "divák" popadal za břicho, takhle to vyženem ad absurdum, ať se popadá i za koule). Ale tohle všechno je naprosto evidentní a nejspíš to píšu jenom jako reakci na nějaký komentář, kde uživatel vytýká faunovi trapné chování - no ano, jsou to manýry napřesdržku, ale nelze je nebrat s humorem stejně jako s vědomím, že tímhle karikováním není Chytilová zas až tak daleko od pravdy - samozřejmě víc obecné než konkrétní, jakkoliv se to tváří naopak. Shrnuto podtrženo - Faunovo odpoledne stihla ještě Chytilová, zdá se, natočit ve své umělečtější éře. A rozhodně nelze na závěr nevyzdvihnout, že celý film je zabalen v krabici krášlené flétnou páně Stivínovou, která míchá Debussyho s místy barevným a místy zetlelým listím asi trochu okatě symbolickým, leč esteticky ne nepříjemným způsobem. (23.03.2010)