Hra o jablko

Hodinu a pol sa riešia interpohlavné problémy, kto s kým spáva, kto s kým skončí, kto s kým bude mať dieťa. Do toho občas vidno nejaké kozy, odvážne zobrazené pôrody a všade sa zakotúľa symbolické jablko. Kto by to nepochopil, tak pre toho je spomenuté aj v názve. Pomerne neznáma Chytilovej ambiciózna sonda do moderných duší, ktorá by si zaslúžila častejšie opakovanie v televízii, aby sme sa mohli utešovať tým, že nie všetky nešváry modernej doby sú iba záležitosťou súčasnej vzťahovej povrchnosti, ale skôr ľudskej prirodzenosti. Len ten jej štýl mi nie vždy sadne... (03.02.2014)

Nejživější z "dívčích" filmů V.Chytilové s výbornou improvizovanou stylizací obou hlavních rolí, úžasným scénáristickým konceptem, originální kamerou a skvělou ♫ jazzově hudební náladou M.Kořínka. Excelence filmu vynikne především v kontextu dobové posrpnově normalizační a výročně osvobozenecké produkce. Přímé a hravé odkazy najdeme u generace Věřiných žáků: Steindlera, Svěráka, ad. Navíc film tematicky těsně navazuje na historický populační boom. Dodnes spousta infantilně-dospělé zábavy i námět na vážné zamyšlení. "Vidim, že se vyznáš !" - "Dyť jsem taky z Kardašovy Řečice .... ty kandidáte !" 4-5* (13.06.2012)

Vzpomínám si, že když měl tento film premiéru, vzbudil velkou pozornost, často však zejména díky odvážným záběrům. I ty, domnívám se, jsou součástí moralizujícího konceptu režisérky. --- Věra Chytilová moralizovala často, ne výlučně svými filmy, vyjadřovala se i jako významná kulturní osobnost. Někdo se mnou souhlasit bude, mnozí určitě ne, ale můj názor je takový, že její postoje jsou skoro vždycky populární a skoro vždycky falešné. --- Tento film budiž příkladem. Jak zde uvedený oficiální text distributora, tak komentáře uživatelů potvrzují zřetelně, že film je obecně vnímaný jako moralistní. A v tomto ohledu se stále opakuje právě to, co nám - jsem o tom přesvědčen - Chytilová chtěla naočkovat: Doktor John je neodpovědný proutník, sestra Šímová „vzdor svému na pohled ztřeštěnému chování má k životu mnohem odpovědnější přístup“. --- Takový závěr může přijmout jen ten, kdo nekriticky přijímá morální kontext doby, která (i přičiněním Chytilové) v sedmesátých letech nastupovala a dnes přináší bohaté plody. Ten lze shrnout takto: Za žití či nežití dítěte nese výlučnou odpovědnost žena (která rodí, však se podívejte!), ale žena nenese žádnou odpovědnost za své sexuální chování. --- Šímová není žádná naivní pionýrka, velmi rychle se zorientovala v novém prostředí a do postele nebyla Johnem vlákána, nýbrž si ho tam opilého přinesla. Johnův vlažný a lehkovážný poměr k ní jí byl jasný, a právě proto s ním hrála manipulativní hry. Ženy jejího druhu je s muži Johnova druhu hrají odjakživa a vědomě nesou riziko, že to nevyjde. Tak dlouho Johnovi lhala, až v okamžiku, kdy zjistila své těhotenství, jí John pochopitelně nevěřil už ani slovo. --- A teď, prosím, pozor, teď přijde na řadu ta její údajná odpovědnost: Když John se zpožděním pochopil, že tentokrát Šímová nelže a že končí legrace, Šímová už vyloučila jakoukoli komunikaci a rozhodla se být svobodnou matkou. Chytilové poselství je jasné: muži jsou sobečtí trubci, ženy jsou hrdinky sedmibolestné a poradí si nejlépe bez mužů. --- Navrhuji v této morální při následující rozsudek: Neodpovědná byla matka, neodpovědný byl otec, a neodpovědná byla režisérka. --- Kromě toho, film mi připadá nepodařený i umělecky. Scénář je nedbale načrtnutý a postavy nemají žádnou skutečnou hloubku. I to signalizuje prvoplánovou agitku. Podezřelá výprava a produkce mohly být postiženy „půvaby“ tehdejší doby, ale ani taková omluva filmu na hodnotě nepřidá. --- Celkem vzato Chytilové její záměr vyšel. Umělecky je to zmetek, ale propagandisticky uspěla „na věčné časy a nikdy jinak“. (24.08.2010)

Porody dětí jako ve fabrice, ztřeštěná zdravotní sestra v práci, doktor zapleten do milostných intrik včetně sexu s kolegovou manželkou, po ulici výkřiky prodavačů novin o dívce, která už v 19ti má za sebou kriminál... Tohleto že je socialismus? Jo, je to především život po všech stránkách dějící se klidně za jakékoliv doby. Navíc v hodně originální optice Věry Chytilové, která se s těmi soudruhy prostě nepáře a tady jim to zase krásně naservírovala! :o) Navíc nemá ani v téhle době problém nechat producírovat obě hlavní herečky ve výrazných erotických scénách či na značném prostoru na plátno angažovat výstředně zpívající Jitku Novákovou s avantgardními skladbami Miroslava Kořínka. Po prvém zhlédnutí mi kdysi z filmu utkvěly v paměti hlavně nepříjemné záběry z porodu v přímém přenosu, po reprízach s jistým odstupem si začínám Hru o jablko spájet hlavně s nadčasovým tématem, z dnešního pohledu již roztomile provokativním nádechem a skvělými výkony hereček Dagmar Bláhové a Evelyny Steimarové. Jeden z těch filmů svérázné paní Věry, který nabídne srozumitelný příběh, i po letech funguje jako skvělá komedie i drama k zamyšlení zároveň. K případnému plnému hodnocení mám ale malinko problém s Jiřím Menzelem, kterého si vážím jako režiséra skvělých filmů, ale jako herec v roli záletného milovníka mi moc nesedí, nevím... a také Kalamitu z roku 1980 mám o něco raději. 85% (07.11.2019)