Vzpomínka na Titány

Nemůžu se ubránit té pachuti klasické Disneyovky. Je nám předložen tragikomický příběh, který je tedy po většinu času komický, ke konci se stane něco škaredého, abychom si poplakali a nakonec všechno dobře dopadne. Konec. Na plakátě se vyjímá obličej Denzela Washingtona, mě ovšem jeho postava přišla ve filmu jako nejnesympatičtější (asi jen tah na známého herce, co do kin přitáhne lidi). Jeho krutý trenér, co zakazuje požitek ze hry a dovoluje jen dřinu a dokonalost, co nenechá hráče ani po celém dni tréninku napít - to mi nepřišlo moc fér. Ovšem zbytek filmu - vztahy mezi hráči, legrace v šatně a nějaké to moralizování - už bylo fakt fajn. (01.02.2011)

Po vynikajícím "Hokejovém zázraku" další skvělý sportovní film, tentokrát z prostředí amerického fotbalu v produkci Walta Disneye a s podporou Jerryho Bruckheimera. Vzniklo silné drama pro celou rodinu, které se zaměřuje stejnou měrou na samotné zápasy i na problematiku rasismu. Vynikající herci v čele s Washingtonem, sympaťákem Pattonem a partou talentovaných mladých herců to vše zabalené v takřka bezchybné režii a ozvučené vynikajícím soundtrackem skrývajícím jak dobové pecky tak i hrdinskou hudbu Trevora Rabina. (13.06.2010)

Tak tohle je parádní paráda! Po měsíci zase jasně 5 ti hvězdičkovej zážitek. Už je mi jasný, že v minulým životě jsem byl niga, páč se u podobnejch filmů dokážu pokáždý naprosto vžít do kůže černochů, který to na jihu ameriky neměli a nikdy nebudou mít jednoduchý. V tomhle filmu je rasizmus krásně ukázanej. Tady je ale rasizmus a předsudky postupně vytlačen a i z těch nejvíc ortodoxních lidí se díky fotbalu stanou lidé bez předsudků. Film je hnedka od prvních chvil zajímavej a nejde z něj spustit oči. To všecko je doprovázeno fakt kvalitní dobovou hudbou. Ke konci filmu ukápla u slzička, což oceňuju. Strašná škoda, že se tenhle rejža nepustil do víc podobných témat, páč jemu by to určo šlo. Všem hercům sem to žral, nejvíc samozřejmě hlavnímu coachovi, kterýho si dokonale střihnul Denzel! Díky! (28.07.2016)

milujem tento film. každé jedno jeho políčko. každú jednu postavu. každého jedného herca. nie som fanúšikom behania po tráve za šišatou loptou, ale tento film je o niečom inom. o niečom dôležitejšom. o niečom o mnoho krajšom. o niečom, čo by malo byť samozrejmé a nie je. bol to priamy ťah na bránku, to nepopieram, ale výsledkom bol excelentný gól. nie touchdown, lebo we all should remember the Titans! (14.03.2006)

Smíšený sportovní tým kontra burani z bigotního Jihu? Hádejte třikrát, kdo nakonec oslaví bratrstvím scelený triumf a kdo utře nařvanou hubu. Sportovní dramata jsou mou neutajovanou slabostí a chápu, že vyčítat jim předvídatelnost a nadbytek klišé je asi jako vytýkat cukrárně, že nenabízí odtučňovací dietu (nebo jistým americkým vysokým, že přijmou každého, kdo rozezná fotbalový míč od ústředního topení nebo umí rychle zdrhat, viď Forreste), takže to přejdu taktním mlčením. Taktním mlčením už nejde přejít patetické žvásty, protivnou přemoudřelou prepubescentku a rádobytvrďáckost uječeného Denzela, po kterém bych tu cihlu chvílemi s chutí mrskla sama, nicméně se vzpomínkou na prosluněné dny pobíhání po školním hřišti a tak mladého a už tak titánského Ryana Goslinga ty smířlivé tři utrousím. Ale pokud jde o film o americkém fotbalu, mám jasno v tom, kdo je můj Vítěz a kdo Poražený. (09.08.2012)