Vzpomínka na Titány

Tohle je přímo učebnicový patos, který z filmu stříká snad v každé scéně. A i když je to natočeno podle skutečných událostí, zároveň snímek naplňuje všechna scenáristická klišé tohoto typu filmu (černo-bílé objetí, prozření a odmítnutí dosavadních zpátečnických názorů, přátelství černé a bílé holčičky...). Už jenom tyhle symptomy státotvorného edukativního snímku mi ho zprotivily k nesnesení. A přisadil si i hlavní nesympatický hrdina, který se vyznačuje takovou dávkou arogance a agresivity, že chodit do téhle školy já a mít ho za trenéra, tak si do okna vyvěsím vlajku Konfederace. (05.10.2017)

Motivační sportovní pohádka především stmeluje mančaft kamarádskou pospolitostí v době zjitřené nedůvěry, až nenávisti při černošské integraci na školách. Aneb rasová nesnášenlivost jde stranou, když se vítězí – resp. obráceně: aby se vítězilo. Ve Vzpomínce na Titány tato klasika zaklapne nadmíru hladce, lépe než jinde, a pod dozorem férového kouče Denzela Washingtona a týmového Willa Pattona nabízející se patos nehrotí. [Původně 2003 ale za 3 *] (16.04.2024)

Vůbec jsem nevěděl, co čekat od filmu, který režíroval člověk s jménem Boaz Yakin a o to víc jsem byl překvapen, co se z toho vyklubalo za perfektní spotovní drama se silným příběhem. Dovolím si tento film srovnat s novějším filmem Gang v útoku. Opět nějaký trenér amerického fotbalu se snaží ztmelit nějaké lidi mezi kterými panuje těžká rivalita. V tomto filmu jde o rasismus a o to, jak na barvě pleti nezáleží, aby společně běloši a černoši drželi při sobě a podali výborné výkony. Jde i o hrdost! Příběh je opravdu silný a při jistých momentech nezůstane oko suché a nebo se objeví i slza na krajíčku, protože konec byl dojemný. Navíc k té dojemné atmosféře příspívá hudba od Trevora Rabina. Je sice trošku podobná té z Gang v útoku, ale tady je lepší, protože je to první film se sportovním tématem ke kterému dělal hudbu. Hudba je jak jinak skvělá a hlavně působivá .Trénink černoškého trénera vypadá spíš jako vojenský tábor, ale při sportu je to podle mně důležité. A parádní herecké výkony. Denzel Washignton v této roli exceluje a výborně mu sekunduje i jeho poradce sympaťák Will Patton. Herci, kteří hráli sportovce byli také dobří. A nezapomenutelná Hayden Panettiere, byla v roli trénerovy temperamentní dcery úžasná. Aby to také nebyl dobrý film když to má nálepku " Produced by Jerry Bruckheimer "! (31.08.2008)

Ač jsem přiznivcem sportovních snímků, tak v tomto případě jsem moc nadšen nebyl. I když je to vina spíše protirasistické složky filmu. Nevím nakolik odpovídá děj pravdě, ale moc se mi nezdá, že by v době hutné segregace černého a bílého obyvatelstva došlo k tomu, že se parta bílých fotbalistů dá dohromady s partou černých fotbalistů, všichni se navzájem nenávidí, pak jedou na sportovní soustředění a o týden později při návratu si už v autobuse všichni spolu zpívají veselé písničky jako jedna velká rodina. Nemluvě o dalších věcech v příběhu, které jsou poměrně směšné v čele s tím faktem, že postavou, která vlastně nejvíce rozumí americkému fotbalu, je pětiletá holčička.. Zkrátka mám dojem, že většina mainstream filmů o rasismu vyznívá docela nereálně a má nakonec spíše opačný, než původně zamýšlený efekt. No a pokud je navíc ještě z produkce dílny pohádkotvůrců jménem Disney, tak to asi ani nemohlo dopadnout jinak. (01.06.2009)

! Ak ste film ešte nevideli, nasledujúce riadky radšej preskočte ! :-) Milá rodinná podívaná, ktorá si zaslúži pozornosť. Už len kvôli presvedčivému výkonu Denzela, roztomilej malej neurotičke Hayden a celkovému zobrazeniu a atmosfére, kde politická situácia určite nepriala vzniku a prežitiu čierno-bieleho mužstva. (23.09.2011)