Große Fallen, kleine Fallen
Traps
Režie:
Věra ChytilováScénář:
Věra ChytilováKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Tomáš Hanák, Miroslav Donutil, Zuzana Stivínová, Eva Holubová, Dagmar Bláhová, Milan Lasica, Karel Roden, Lucie Vačkářová, David Vávra, Jiří Macháček (více)Obsahy(1)
Petr je architekt a má přítelkyni, kterou ale u sebe moc nechce. Ona s ním naopak hodlá počít dítě. Pepa Dohnal je poslanec, je už roky ženatý a jeho život ovládá stereotyp. Oba se znají ze školy a jsou v obchodním kontaktu s mafiánem jménem Bach. A oba dorazí na večírek, který pořádá. Když druhý den společně odjíždějí, naberou stopařku Lenku, které došel benzin. V lese ji znásilní a Lenka upadne do bezvědomí... Když se probere, tvrdí, že si nic nepamatuje, a nechá se odvézt domů. Pozve muže dál a uspí je. Lenka je veterinářka – násilníky vykastruje, nechá je jejich osudu a odjíždí ke kamarádce Anně, která o Dohnalovi a Bachovi píše článek. Petr a Pepa najdou svoje varlata v misce na stole... (TV Prima)
(více)Recenze (285)
Scéna jak se Hanák s Donutilem probudí a zjistí, že jim "něco chybí" je dokonalá a kdyby se hodnotila jen tato pasáž, tak bych dal možná i 5 hvězdiček, zbytek filmu však podle mě sklouzává do naprostého průměru a místy ani to ne. Tudíž když to tak dám dohromady, tak hodnocení 3 hvězdičky to vystihne nejlíp. Z takového obsazení by se dalo vymáčknout mnohem víc, škoda. ()
Drsnému humoru paní Chytilové rozumím, proto také patří mezi mé nejoblíbenější režiséry. Do pastí a pastiček se ve filmu chytili všichni, ne všichni z nich však vyšli beze ztrát. Na začátku zvítězila hrubá síla, na konci intriky vykastrovaných i nevykastrovaných jedinců. A jak se říká - pro dobrotu na žebrotu :-). ()
Posledny ako- tak pozeratelny film od Pani Very Chytilovej. Za zmienku stoji fakt, ze si tu zahral Miroslav Donutil /Dedictvi aneb Kurvahosigutntag/ a Tomas Hanak /Bony a Klid/. Film zacina dost silnou a nasilnou scenou s osipanymi v akomsi druzstve. Potom sa vsak rozjede kvalitna filmarska jazda, akej bola pani Chytilova pred svojou 70 -kou stale schopna. Jej rezisersky rukopis je sice svojsky, ale naprosto vyborny - to ako mylovnik ceskoslovenskej kinematografie dokazem vysoko ocenit. Skoda, ze po svojej 70 -ke natocila uz len hnoj /Hezke chvilky bez zaruky/. 69 % ()
Ze všech známých osobností se Chytilová nejvíc podobá Karlu Marxovi. Cokoli lidského je jim cizí. Na kladné lidské rysy, lásku, přátelství a soucit, s pohrdáním plivou a nevěří na ně. Snad je ze svých životů ani neznají. Vnímají jen podlost a cítí nenávist, jejich světy jsou prosty lidí a plné kreatur a skřetů, postavené ne na lásce, nýbrž věčné nenávisti a nesmiřitelném boji. Marx i Chytilová shodně věří, že jejich úkolem není svět popsat, nýbrž změnit. Ostatně, celý feminismus není nic jiného než derivát marxismu. --- Odtud pochází naprostá absence slušných a charakterních postav ve všech filmech Chytilové. Tak jako autorka, i její hrdinové se chovají přepjatě a hystericky, vpravdě ne-lidsky. Samí magoři. Jakýkoli lidsky silný, ba jen uvěřitelný příběh je vyloučen. --- Chytilová dopadá nejlépe, je-li její autorský vklad zředěn na minimum. Dědictví vytáhl Polívka z bahna alespoň na srandu. Podobně i zde skrze Chytilové pitvornosti probleskuje příběh s velkým potenciálem, tragickým i komediálním. Předlohu neznám, a lituji toho. Nicméně toto není čistá Chytilová a proto to není jen odporné. Je možné se u toho občas zasmát, dokonce i zamyslet. ()
Černá komedie od Věry Chytilové, nebo její další dramatická výpověď o naší společnosti řízlá její specifickou režisérskou optikou? Těžko říct, co jsou Pasti, pasti, pastičky vlastně zač. Samotné téma znásilnění a následné kastrovací pomsty, může spoustu lidí odradit. Rozhodně to není přívětivá nenáročná komedie a to ani technickým zpracováním. Kamera a zvuk k podobnému typu příběhu sice sedí, ale obojí je spíše odrazující. Je pravda, že když jsem odhodil všechny zábrany, několikrát jsem se pořádně zasmál. Navíc musím pochválit i herecké osazenstvo za perfektní zvládnutí převážně nesympatických postav. Nakonec nechám tři hvězdy bez doporučení a nedostižným filmem Věry Chytilové nadále zůstane Dědictví. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Herec Bohdan Tůma v televizní talk show vzpomínal na natáčení: „Jsem hrál bodyguarda. Panu Donutilovi. Oni ho vykastrovali a on ležel v nemocnici (na voperování náhrady). A já ho tam hlídal! A já jsem tenkrát měl údajně na nějakýho toho pachatele (Tomáš Hanák), který ho obtěžoval na tom pokoji, vystřelit z pistole. Jenomže oni měli strašně vypiglovanou chodbu, v tý nemocnici. A paní režisérka Chytilová říkala: ‚Vy, prosím, půjdete tudy a tady odsaď vystřelíte!‘ Já říkám, no tak dobře, no. Tak jo, šel jsem, vybíhá pachatel, vytáhnu pistoli, zakřičím stůj! Jenomže to bylo trošku jinak. Já jsem se rozeběhl, jak byla vypiglovaná ta chodba, tak jsem hodil takový záda! Ale takový! Asi primář řekl, bude se tady filmovat, z tý chodby se bude moct dát žrát! Já jsem si tak strašně namlátil! Vodrazil jsem si kostrč, lokty a ještě jsem měl slabej otřes mozku. A Chytilová: ‚To bylo bravurní!‘ Ta se mohla zbláznit! A když se podíváte na ten film, ono to tam opravdu je! Běžím tou chodbou, takhle je ta kamera, najednou, jsou vidět jen podrážky a zmizím ze záběru. To je autentický, to není nahraný. A pak říkala: ‚Tady odsaď, ze země budeš střílet!‘ Tak jsem vyndal pistoli, pak se natočil záběr, jak jsem vystřelil. Ona byla proslavená tímhletím, že brala tyhlety záběry, který nebyly nazkoušený, připravený!“ (Ganglion)
- Milroslav Donutil získal v r.1998 Českého lva za Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. (M.B)
- Natočeno podle skutečné události. (M.B)
Reklama