Wolf's Rain

Hlavní problém: Mytologie a zákonitosti světa Wolf's Rain, jak jsou mi předkládány, nedávají smysl. Jsou zde základní pojmy (ráj – lidé – vlci – konec světa...), ale přesvědčivých souvislostí jsem se nedobral. Jsou zde „vlci“ beroucí na sebe lidskou podobu; někdy jsou zobrazeni jako lidé, jindy jako vlci. V lidské podobě skáčí desítky metrů vysoko a jako stroje likvidují desítky vycvičených vojáků, na jejich tělech však zanechávají zranění způsobená vlkem. Vojáci o nich ovšem podávají hlášení jako o lidech; pokud je šálilo mámení a byla to jen iluze (které ale nutně podlehl i divák, protože ten je v tu chvíli vidí jako lidi), čím byla způsobena, když jindy je jako vlky vidět mohou? Vztahy mezi dvěma formami, které ústřední postavy na první pohled střídají, zde nejsou vůbec vysvětleny. Stejně tak vazby mezi lidským a vlčím pokolením; ke konci jsou poskytnuty alespoň nějaké informace, ale pořád zoufale málo, aby se dalo s jistou pravděpodobností usuzovat na to, proč a jak někteří ráje dosáhnout mohou a jiní ne a jak tato dichotomie vznikla. Po celou dobu seriálu se mi hlavou honily stále další otázky, ale odpovědi nepřicházely. Jistě, mohu si to všechno domyslet, prázdných oken je zde spousta, a dokonce mě i napadá několik silně metaforických významů, ale ty nemají v seriálových událostech dostatečnou oporu a nelze je považovat než za výplody mé fantasie. Pokud bych totiž WR očesal o tyhle ozdoby, zůstane pouze cesta několika individuí z bodu A do neurčitého bodu B, lemována řadou neuvěřitelně chatrných scénáristických odboček (neustálé znovushledávání postav). Všechny ty řeči o „nobles“, Ráji, vlcích, lidech (…) se mi jeví jen jako strašně-rádoby-cool smetí. No není úžasné mít ve filmu lidi, co se proměňují na vlky a naopak, směřující napříč zanikajícím světem do ráje, do nějž se mohou dostat jen vlci? Možná, ale jaký to má smysl, když to postrádá sebemenší špetku logiky? Epizodu 26 jsem zakončil se silným úšklebkem, ale co přišlo pak, nemá obdoby. Závěrečné 4 díly jsou tak šílené, že se zdráhám uvěřit, že vznikly s vážnou tváří a jasnou myslí scénáristovou. Každá z postav v nich alespoň 6x zemře, aby se pro někoho obětovala, 6x zase zázračně obživne, aby se obětovala znova, ztratí několik hektolitrů krve a vybrečí řeku slz. Wolf's Rain se mě snažil co nejsilněji přesvědčit, ať mu ten odpad dám, ale já jsem přece odolal. Je tomu tak pro grafické ztvárnění celého světa, především jeho architekturu. Závěrečné město, jeho pravidelné ulice, vysoké hladké zdi, sterilní čistota a nezaujatě procházející lidé ztrativší zájem o vše okolo... to je prostě nádhera. Za nejlepší považuji epizody z úvodu druhé desítky, v nichž postavy cestují napříč dekadentně vyhlížejícím světem, nic zásadního se neděje a já jen nasávám atmosféru a poslouchám občasné záblesky jejich hovoru. Bohužel takových chvil je málo a přijdou další slzoproudá setkání, KATASTROFÁLNÍ akční scény a papírem šustící řeči o konci světa. Už jen kvůli tomu dobrému (dalšími pozitivy jsou hudba a „Kibův barevný ráj“) by si seriál jako celek zasloužil vyšší hodnocení, bohužel nejasností je příliš a poslední 4 epizody překročily hranice mé tolerance už moc výrazně. (29.05.2008) (méně) (více)