Krev zmizelého

Již od začátku do Vás scénárista Körner a režisér Ciesler hustí jeden bezútěšný obraz za druhým. Při tom všem ale zapomínají na to, že se divák musí citově ztotožnit s postavami, aby se mohl dojímat jejich osudy a to se alespoň mne nepodařilo. Velký podíl má na tom má snaha o široký záběr,film se odehrává během 30 let, a to nutně vede k tomu, že jednotlivé charaktery jsou jen lehce načrtnuté a tím pádem chybí hlubší prožití příběhu, tedy spíše shluku epizodních výseků, které se nám snaží ukázat jak ta doba byla strašná... Což zajisté byla, ale podle mého názoru by bylo mnohem zajímavější a působivější, kdyby se autoři rozhodli soustředit na jeden konkrétní časový úsek.. Přesto se jedná o poměrně zajímavou podívanou, tu a tam s působivými scénami a kvalitními hereckými výkony. (14.09.2005)

Patetický obludný kýč!!! Nemůžu uvěřit, že scénář napsal můj velký oblíbenec Vladimír Korner, ale to zpracování je tak nechutně kýčovitě srdcervoucí, že se mi obracel žaludek. Cieslar jako režisér mě nikdy nepřesvědčil a jeho filmy jsou pro mě nezáživné a prostě špatně zpracované. Jako režijní řemeslník je bídný. Příběh, odehrávající se v rozmezí let 1939 -1965 vyznívá jako blábol, který nemá daleko k nějaké telenovele. Hudba vykradená z jiných filmů jen zvyšuje utrpení film dokoukat a všemu dává korunu Vilma Cibulková a její otřesná srdcervoucí mimika, která je furt stejná a mě už tak neuvěřitelně vytáčela, že jsem film kolikrát málem vypnul, A třešnička na pomyslném dortu z hovna byla Cibulková namaskovaná jako stará bába, která přečkala pár let v lágru. Fuj, hnus, tohle už nikdy vidět nechci. Taky Ester Geislerová byla jako její dcera strašlivá, po herecké stránce celkově úplná bída, snad s vyjímkou Lábuse, Huby a Bareše. Mám moc rád příběhy z poválečných let a prostředí Sudet, ale napsané a natočené důvěryhodně, bez přehnaných patosů a otřepaných kýčů. Tohle byl ulta kýč jak bič. (05.04.2018)

Dyť ten děj je úplně jakejsi rozcupovanej. Nevím, kdo je kdo. Můžou za to dvě věci. Za prvé: všichni tam mluvijou hrozně potichu nebo jim není rozumnět (třeba mě nasralo, když se jí jeden polák zeptal: rozumňjete? a ona řekla: rozumim. ale já jsem teda nerozumněl). A za druhé, že vůbec nevím, kdo je Němec, kdo Čech, kdo nácek, gestapo, std a koho hraje Baroš nebo Vetchej a zlá Stašová - prostě mi úplně unikly historické souvislosti, které tam vůbec nebyly vysvětleny. Nejsu žádnej hňup, ale tvůrci si asi mysleli, že všichni o předválečné a poválečné situaci mají jasno. (07.01.2007)

Čekal jsem film o hrůzách války a dočkal jsem se filmu o potkávání se matky a dcery vždy za jiného režimu. Film se místy neuvěřitelně táhne a jediné co mě u něj udrželo je vynikající výkon Igora Bareše. Takovou svini by měli ukazovat všem kdo volej komunisty, aby si lidi uvědomyli, co to bylo za svině. (02.11.2010)

O tom, že spravedlnost bývá opravdu slepá, jinak by náš svět nemohl být takový, jaký je … Zbytečně moc schematické a poněkud překombinované. Pokud chce někdo tajně přejít státní hranici a vykládá přitom do "opuštěného" sluchátka jejím strážcům veselé nesmysly, musí být nutně po lobotomii - nebo se mu přihodilo náhlé pominutí smyslů. A naprostý idiot je ten, kdo takové zoufale naivní stvoření zcela bez jakékoli přípravy a navíc bez vědomí jeho matky na tu velice riskantní a nebezpečnou cestu pošle - jen tak, jakoby se jednalo o školní výlet, který zpravidla nemívá žádné dramatické následky ... Ubohý řecký hoch, narychlo a nezodpovědně pasovaný do role ochránce, měl co dělat sám se sebou … 2,5* (10.05.2010)