Krev zmizelého

Patetický obludný kýč!!! Nemůžu uvěřit, že scénář napsal můj velký oblíbenec Vladimír Korner, ale to zpracování je tak nechutně kýčovitě srdcervoucí, že se mi obracel žaludek. Cieslar jako režisér mě nikdy nepřesvědčil a jeho filmy jsou pro mě nezáživné a prostě špatně zpracované. Jako režijní řemeslník je bídný. Příběh, odehrávající se v rozmezí let 1939 -1965 vyznívá jako blábol, který nemá daleko k nějaké telenovele. Hudba vykradená z jiných filmů jen zvyšuje utrpení film dokoukat a všemu dává korunu Vilma Cibulková a její otřesná srdcervoucí mimika, která je furt stejná a mě už tak neuvěřitelně vytáčela, že jsem film kolikrát málem vypnul, A třešnička na pomyslném dortu z hovna byla Cibulková namaskovaná jako stará bába, která přečkala pár let v lágru. Fuj, hnus, tohle už nikdy vidět nechci. Taky Ester Geislerová byla jako její dcera strašlivá, po herecké stránce celkově úplná bída, snad s vyjímkou Lábuse, Huby a Bareše. Mám moc rád příběhy z poválečných let a prostředí Sudet, ale napsané a natočené důvěryhodně, bez přehnaných patosů a otřepaných kýčů. Tohle byl ulta kýč jak bič. (05.04.2018)

Vzhledem k tomu, že znám seriálovou epopej, tak jsem byl zvědavý na sestříhání. Myslím, že tvůrci zachovali nejpodstatnější děj a zkrácení o polovinu film nijak zásadně nenarušuje. Celkem je postřehnutelný i přelom jednotlivých ročních období, do kterých je zasazena čtyřdílná série. Körner dokáže navodit dobovou atmosféru, psychologicky prokresluje řadu postav - vedle Helgy (V. Cibulková), upoutají dr. Blau (M. Huba) a "kamvítrtamplášť" Čevora (I. Bareš). Na rozdíl od seriálu je mírně upozaděna legendistika spojená s rytířským řádem, ze kterého pochází Arno von Lieven (V. Jiráček). (10.05.2010)

"Kdo méně žije, má na sobě taky méně viny". Hodně depresivní příběh, v němž jako by nebylo prostoru pro nějaké aspoň trošku optimistické vyústění. Doba 50 let taková zajisté byla a třeba postava komunistického důstojníka v podání I. Bareše je velmi přesná. Ale proč pro Dorli utrpení nekončí ani poté, co se ji podaří se dostat do Rakouska? Závěr odehrávající v Kongu bych si osobně odpustil. Z filmařského hlediska se mi to poměrně líbilo. Asi jediná výtka je spojena s tím, že to bylo původně točeno jako seriál. Některé rychlé střihy, které děj filmu posouvají v čase, na mě někdy působily poněkud rušivě a vyvolávaly ve mě trošku chaos. A už jenom kvůli skvělým hereckým výkonům Martina Hubi s Vilmou Cibukovou musím dát čtyři hvězdičky. (05.05.2017)

Nepřehledné jako účetnictví v podání paní inženýrky Beranové. Rychlý spád dělá z filmu frašku. Ani svižně plynoucí Přešlapy nemají takové nesmyslně rychlé tempo. Cieslar by měl vzpomenout na klišé, které by ho naučilo, že někdy je méně více. Ze seriálu film neuděláš. Každý si přeci rád dopřeje 10 žvýkaček, které si vychutná, ale nikdy si nenarve celý balíček do huby naráz...Téma druhá světová však obecně vzato, ať už jakkoli trapně zfilmováno, nikdy nemůže být hodnoceno jako nezajímavé. (06.06.2010)

Když se psaly velké dějiny, odehrávaly se i drobné soukromé bitvy tisíců lidí, kteří si chtěli zachovat alespoň nějakou důstojnost. Na krutosti 20. století nahlíží po svém Milan Cieslar podle neoptimistického scénáře Vladimíra Körnera. Výpravně, řemeslně poctivě, s hereckými hvězdami. Tuším, že všichni zúčastnění se museli pro látku „obětovat“ a slevit z lecčeho, na co byli zvyklí. Tvůrce zajímají konkrétní osudy, z nich se dostávají k výpovědi o krutých etapách dějin, nabízejí mnoho postav, mnoho situací. Někdy je to emotivně silné, jindy úderné, symbolické, mnohdy však útržkovité i docela přímočaré, ba jalové. Herci občas zbytečně tlačí na pilu, ale vesměs spokojenost. U Igora Bareše asi největší. Žádná rodinná podívaná. (05.10.2017)