Krev zmizelého

Po dosti dlouhé době jsem opět viděla velmi kvalitní český film. Byla jsem překvapena, jak věrně (i když ještě šetrně) byla zde ukazána doba v Sudetech po 2.světové válce. Protože mi po válce bylo 13 let, chápala jsem už dialogy v rodině, jak se odsuzovalo chování některých horlivých Čechů po válce. Někteří, ačkoliv neměli důvod se mstít na bezbranném německém obyvatelstvu, se chovali hůře než dobytek jenom proto, aby si "vysloužili" zásluhy u formující se KSČ a dostali moc a výnosné posty, ale hlavně zabavený majetek po Němcích. Toto všechno film ukazuje na jedné dívce v období od let 1939 - 1965. I když byla česká zdravotní sestra, vytrpěla si jako pes, napřed od Němců potom od Čechů a ještě její dítě 16 let po válce nemělo pokoj. Nic tam není přehnané, film je ještě místy šetrný, protože se asi i režisér styděl, co by musel na svůj národ "prásknout". Úžasný film, obdivuji režiséra Milana CIESLARA, že se pustil na tak tenký led, tleskám mu za odvahu, tak to opravdu bylo. Fantastický výkon podala Vilma CIBULKOVÁ i Martin HUBA. ale i mnozí ostatní herci. Jedinou výtku mám pro techniku zvuku na tomto DVD, že to technici nezvládli. Zvuk je místy velmi nekvalitní a za tohle bych jim vzala prémie (nejen 10 % z platu). (10.11.2010)

"Kdo méně žije, má na sobě taky méně viny". Hodně depresivní příběh, v němž jako by nebylo prostoru pro nějaké aspoň trošku optimistické vyústění. Doba 50 let taková zajisté byla a třeba postava komunistického důstojníka v podání I. Bareše je velmi přesná. Ale proč pro Dorli utrpení nekončí ani poté, co se ji podaří se dostat do Rakouska? Závěr odehrávající v Kongu bych si osobně odpustil. Z filmařského hlediska se mi to poměrně líbilo. Asi jediná výtka je spojena s tím, že to bylo původně točeno jako seriál. Některé rychlé střihy, které děj filmu posouvají v čase, na mě někdy působily poněkud rušivě a vyvolávaly ve mě trošku chaos. A už jenom kvůli skvělým hereckým výkonům Martina Hubi s Vilmou Cibukovou musím dát čtyři hvězdičky. (05.05.2017)

Zoufalost, bezvýchodnost... Severský rozměr dává tomuto, jinak mnohokrát vyprávěnému příběhu, jakýsi "pohádkový" přesah. Bohužel málokterý film "od kolébky po rakev" dokáže být skutečně uvěřitelný a zpracovaný tak, aby měl tu správnou gradaci. Tady je hned jasné, že na konci bude smrt a otázka už jen je, jak... Rozhodně kladně hodnotím odvahu, takový film natočit, bohužel - ač herci stáli za to - se na něj už znovu dívat nepotřebuju. (22.12.2009)

Zdál se to být skvělý film se zajímavým námětem a pohledem z druhé strany - mimo zaběhlé dějinné výklady. Krev zmizelého má pozoruhodný příběh, jenž mne opravdu zaujal… a proč tak malé hodnocení? Nulový výkon postavy mladého vojáka (Václav Jiráček) naruší každou dobrou scénu, které se účastní, a odsoudí ji k vyhození do odpadkového koše, stejně tak nevýrazný výkon Ester Geislerové. Vše zachraňuje Vladimír Dlouhý, který exceluje a zastiňuje svým výkonem mladé hrdiny. Ještě že máme herce, jako jsou báječní Vilma Cibulková a Igor Bareš. Také několika sekundový Marek Vašut v roli Kongo Müllera je prostě moje nejlepší postava tohoto poutavého filmu. Oba mladí protagonisté zanikají, jejich postavy jsou nemastné, neslané a tím pro mne značně znehodnocují tento, jinak opravdu zajímavý a výpravný film. (05.11.2011)

Krev zmizelého je doslova beznadějný film, ve kterém nenajdu -ač jsem se snažila- nějaký zárodek optimismu či naděje. Jistě, taková válka a padesátá léta nepochybně byla, ale na mě je přesto tohle dílko až moc ubrečené a fatalistické. Takže vzato kol kolem předpoklad jisté invenčnosti tu je, tedy asi takový, že člověk zlostí skřípe zuby a svírá ruku v pěst, když se na scéně objeví pochybné lidské kreatury, tzv. paraziti režimu (jimž mimochodem s přehledem vévodí Igor Bareš coby komoušská bestie). Čímž se dostávám k problému číslo dvě ... film táhnou hlavně herci - Cibulková jako smutná sudetoněmecká žena, Huba coby holokaustem poznamenaný žid, Geislerová a její zasněná dcera komunikující s mrtvým otcem, hodný komunista Ondřeje Vetchého, vychlastaný poslouha Lábus, komouši Bareš a Stašová ... Figurky, které jsou perfektně odehrané, některé černobíle jasné, jiné mlhavě nejednoznačné. Tak trochu stranou u mě stojí Václav Jiráček, který mě se svojí hezkou tváří nepřesvědčil, že do téhle herecké suity právem patří, čímž ovšem nechci zpochybňovat jeho herectví. Režije se mi zdá formálně konvenční, to znamená žádné velké experimenty, stejně tak kamera a hudba. Pravdou je, že chtě nechtě cítím v tomto projektu televizní smrad ...Přesto se jedná o film hluboce lidský, dobře natočený a výborně zahraný. Tak proč sakra ne??? (04.08.2005)