Kameňák 2

U JAK UKRÁST DAGMARU jsem Vám poradil, jak zvládat náhlé návaly agrese. Nyní vám poradím, co dělat, když se Vám při sledování nějakého filmu udělá silně nevolno, či budete mít nezvladatelné nutkání zvracet. Nuže, při zvracení je dobré zkusit nějaké byliny, jako např. mátu peprnou či fenykl. Účinná je prý také šalvěj, která zmírňuje křeče a zázvor, který usnadňuje trávení a podporuje chuť k jídlu. Rozhodně je při zvracení důležité pojídat pouze suchary a popíjet hořký čaj. Pokud by Vám léčebné postupy nepomáhaly, nabízí se dvě možnosti. Buďto je vzhledem k otřesnému zážitku silně narušená Vaše psychika, nebo Vás zaklel zlý duch sledovaného filmu. V tom případě okamžitě vypněte sledovaný film, udělejte si voodoo panenku s podobiznou režiséra filmu, který Vám způsobil problémy a bodejte do ní tak dlouho, až se Vám uleví. Přeji Vám mnoho zdaru. (18.08.2004)

Už jen ta samotná myšlenka, udělat film (prakticky) bez děje, sestávající pouze z řady povětšinou vousatých rádobyvtipných "kameňáků", je na palici. A nic s tím nenadělá ani celkem slušná přehlídka oblíbených českých herců. Symbolických deset procent a jednu upatlanou hvězdičku dávám za to, že jsem se sem tam u nějakého fóru skutečně lehce uchechtl... 10% (14.03.2010)

"Panebože, chlape, vy jste tak blbej, že mi na vás nestačej ani ty tabulky tady.." ;) Byl kdysi jeden velmi talentovaný režisér.. Jmenoval se Zdeněk Troška.. Jednoho dne však podlehl zcestné myšlence o vlastní velikosti, důležitosti a nezbytnosti, když se pasoval na tuzemského boha zábavy chudých.. Ztratil navíc schopnost sebereflexe, což je cesta do pekel v každé profesi, a tak se těm, co ho kritizují, jen směje.. I dnes však Zdeněk umí, byť už jen legraci a film mimo tabulky i mé vlastní hranice chápání.. (21.09.2015)

Dadel díval se s dědečkem na Kameňák 2. Ani jeden z žertů nepřišel Dadelovi natolik žertovný, aby se mohl zasmáti. Dědeček, vzpomenuv si, že Dadel se i u Kameňáku 1 ani jedinkráte nezasmál, využil toho k následujícímu žertíku: "Dadeli", pravil sivý taškář se šelmovským úsměvem, "spočítal jsem, že ses u Kameňáku 2 smál desetkrát více nežli u Kameňáku 1". "Toho nemožno, dědečku", nedůvěřoval Dadel, "ani jedinkráte jsem se u Kameňáku 2 nezasmál, jak jste mohl takovéhoto výsledku dosíci?". Teprve když Dadel nalistoval v učebnici malou násobilku pro 1. stupeň měšť. školy, pochopil. (03.01.2005)

Podobně jako u jedničky jsem byl při prvním shlédnutí zděšen či znechucen. Od té doby už nějaká ta voda uplynula a já s překvapením zjišťuji, že v Kameňáku 2 možná zábavnější scény převažují nad těmi trapnějšími. Párkrát jsem se dokonce i zasmál a to se mi u českých filmů z poslední doby moc nestává. Samozřejmě, že neherci hrají přímo hrůzostrašně, místy je zbytečně uřvané či nechutné. Přesto nakonec převažují spíše pozitivní pocity. (30.07.2007)