Šašek a královna

...je to už dlouho, co si mně osud vybral, abych dělal šaška na tomhle dvoře... Bolek Polívka a Chantal Poullain zde vizuálně dramatizují divadelní hru Šašek a Královna. Myslím si však, že Bolek ( Šašek ) zde má více tvůrčího prostoru a Chantal ( Královna ) se jen " veze " ...hrrrrej!!!! Miluji citáty, ale citovat z tohoto snímku, třeba jen Bolka Polívku by zabralo spoustu prostoru a tak se budu krotit. CITÁT : Ferry, do hospody !! Ožralej hajnej je taky borec : a to slunce, pere a pere a všichni se perou... Zajímavě vypadá i to prolínání minulosti ze současností podpořené krásnými dialogy a dramatickou hudbou. Jeden dialog musím zmínit. A to konkrétně ten, kdy na scénu přichází paní Maňasová. KRÁLOVNA ( Chantal ) - zabít !! JÁRIN - No to snad ne, to je paní Maňasová. Dobrý den, to nebylo na vás, to bylo na střevlíka. MAŇASOVÁ - On vás Járin ochrání, to von umí, on je šikovnej, jó to jó. JÁRIN ( Šašek alias Bolek ) - Ona vám nerozumí, paní Maňasová, ona je Francouzka. MAŇASOVÁ - To sis vybral pěknou fiflenu, Járine. Ta tě přivede do hrobu. Přebíral, přebíral až sis vybral. KRÁLOVNA - Formy ( mravenec ) Mám rád humor Bolka Polívky a viděl jsem i divadelní představení. Nedá se to srovnávat, ale oba počiny jsou podařený. Hudbu k filmu dělal Jiří Bulis. CITÁT : Tis unaven, tis unaven !!!! (23.10.2010)

S Věrou Chytilovou jsem nějakou chvíli měla trochu problém, její filmy nejsou pro každého, člověk se v nich musí najít, musí jim přijít na chuť. Jednou padla moje volba právě na Šaška a královnu a musím říct - nelituji. Nejvíce se mi líbil Bolek Polívka, jeho některé kreace byly až artistické, předvedl svoje herecké umění, předvedl i svoje šaškovství, a přesto to byla úplně jiná role a herecké poloha. S Chantal se dobře doplňovali, Chytilová dodala osobitý styl, záplavu červené barvy, satiru, komiku (ale ne tu, kdy se za břicho popadáte). Šašek a královna se mi jako film líbil. (03.04.2012)

Chytilka na začátku sešupu od předrevoluční anarchistické fantasmagoričnosti, kterou jsem na ní miloval, k porevolučním zapšklým upachtěně provokujícím agitkám – zde naštěstí pořád ještě výrazně převažuje to první. Ve své době mě to dostalo naprosto do kolen, dnes mi už vadí jednak ty názvuky pozdějších levných (oč ironičtějších, o to víc herecky, režijně a střihově odbytých) satir na tzv. českou malost, jednak fakt, že to vonnegutovské pendlování v čase (nápad to byl hezkej) je roubováno se střídavými úspěchy – tu krásně halucinogenně, onde vysloveně rozpačitě – a místo aby směřovalo k nějakému celek obohacujícímu vyústění, skončí tou nejbanálnější možnou vysvětlovací figurou. Další problém je vyvanutí dobového politického podtextu – je neuvěřitelné, jak posunuté vnímání jsme tenkrát měli a jaké jinotaje dokázali nacházet; tuhle citlivost už dnes nemáme ani my, co pamatujeme, natož divák narozený později. Ale kamera, muzika a hlavně Bolek s Chantalkou a původní divadelní linie poetického zobrazení SM vztahu, to všechno je pořád výtečné. (24.02.2013)

Československý film inspirovaný divadelním představením napsaným B. Polívkou. Autor divadelní předlohy se ve snímku V. Chytilové objevil v hlavní roli kastelána Slacha, podivína a abstinenta, jenž mívá fantasmagorické představy laděné do červené barvy, jimiž je film bohatě prostoupen a na jejichž kontrastu s realitou je v podstatě snímek založen. Do místa, kde Slach bydlí, zavítají náruživý nimrod Herr König a jeho exotická francouzská partnerka Regina, do níž se kastelán zamiluje, stává se ve svých divokých představách jejím poníženým šaškem a ona královnou s dominantními sklony. Herecké výkony především B. Polívky a jeho tehdejší manželky Ch. Poullain jsou sice působivé, avšak právě díky jejich přehrávání je příliš znatelný divadelní původ a styl filmu. V každém případě se ve filmu paní Chytilové, plném jejích typických bizarností a netradiční práce s kamerou, odehrává jakési psychologické podobenství podpořené výbornými hereckými výkony. Kromě zmíněné manželské dvojice se představil v roli Němce Königa výborný J. Kodet v překvapivé, pro něho netradiční poloze a také V. Brodský v menší roli Vlachova nemluvného přítele. V. Chytilová natočila opět výstřední film, v němž mohu doporučit extravagantní výkon B. Polívky a Ch. Poullain, avšak obávám se, že to na vyšší hodnocení stačit nebude, zejména v porovnání s jejím předchozím počinem Vlčí boudou, jenž mě, ač plný neherců, jednoduše bavil více. (05.04.2017)

Hrůza hrůzoucí. Tak skvělá divadelní hra a tak příšerný film, nezáživný a v mnoha ohledech neúmyslně pitomý. Co naplat, že je rozšířen o dějovou linku odehrávající se v současnosti (či snad v realitě?), když neřekne vůbec nic víc než to, co milionkrát působivěji a důrazněji říká zmíněná hra. Jedna hvězdička pouze za výkon Bolka Polívky. (03.04.2014)