Královská hra

Dánská politická scéna krátce před volbami. A novinář Torp, který dostal příležitost, je překvapivě přidělen do parlamentu. Předseda strany, která má šanci volby vyhrát, měl autonehodu a je v kritickém stavu.A v jeho straně začíná boj o jeho post. Vytahuje se špína. Torp má hned článek na první straně, převzala ho i televize a dostává další informace „Někdo si myslí, že si zasloužíš všechny nejlepší reportáže, co?“ Jenže přihrávek je moc, je to příliš snadné. Výborný thriller z prostředí, kde se neštítí ničeho .... pokud jde o moc „Problém je, že reportéři a politici jsou stejní.“ P.S. doporučuji pečlivě dočíst závěrečné titulky!!! (11.06.2006)

Po shlédnutí tohoto filmu nevím, co si mám myslet o novinářích, kteří mají pravidelně politické články na první straně nejčtenějších novin ... Zadarmo to asi nebude, jak ukazuje dánská Královská hra. Spolupráce politiků a novinářů na těch nejšpinavějších hrách a společná manipulace veřejnosti, aby získali moc. Kdo se zajímá o politiku a je ochoten ztratit poslední zbytky iluzí, určitě by si měl na tento skvělý dánský thriller najít čas. (23.03.2013)

Tři týdny před volbami do parlamentu havaruje vůdce politické strany, která má největší šance na vítězství ve volbách. Ve straně se rozpoutá boj o následnictví, do které se zaplete i mladý, ambiciózní novinář Torp. Spekulace v tisku a lži zasahují i do osobního života politiků. Torp se dostane na stopu cynického spiknutí, do kterého je namočen i možný budoucí předseda vlády. Snaží se ho odhalit bez ohledu na následky. (25.04.2006)

"Mluvíš jako moje babička. Pořád se ptá: Tak kdy položíš vládu?" Homo politicus, neboli člověk bezpáteřní, se vyskytuje nejen u nás, ale i ve Skandinávii? Tak to je dobře, alespoň to bude napínavá zábava. Jenže Královská hra zaťala drápy jen do jednoho skandálu, který bezpáteřní homo sice naštve, ale nezabrání jeho zvolení. Když ne dnes, tak zítra určitě. Mě to tedy celkem bavilo, ale toho napětí tam moc nebylo a do politické stoky se taky nebušilo tak, jak by si to zasloužila. (26.01.2018)

Zmrdi vpravo, zmrdi vlevo, zmrdi uprostřed a pak si má volič někoho vybrat. Arcel opět dokazuje, že s tužkou a papírem mu to jde náramně a i když politické prostředí nemám ve filmu rád, tak musím ocenit očernění celého toho zkurveného systému. Asi to byla trošku utopie, ale přesto se člověk nenudí a trošku se u toho i nasere. 80% (03.09.2017)