Zimní válka

Finsko pro mě vždy byla vzdálená a nezajímavá severská země, se kterou jsem nechtěl mít nic společeného. Ted, když se mi do ruky dostala zimní válka, založená na skutečné události a během tří hodin vypilovaná takřka do detailu, můžu s klidem otočit list a pustit se do další kapitoly finské filmografie. Nezáživnost tu pro vojenské nadšence nehrozí a střeliva kolem lítá taky dost, tudíž mě nezbývá, než jim poslat dávku zpět. Moc dobrá rána!!!! (18.09.2010)

S těmi chvalozpěvy bych byl opravdu trochu opatrnější. Téměř hodinový rozjezd má seznámit s postavami, ale v těch nefinský divák ztratí orientaci, jakmile je zahlcen jednou bitevní scénou za druhou, které se na něj valí stejně jako hordy bolševiků na čím dál vyčerpanější obránce. Na dobu vzniku jde o řemeslný nadstandard, ale pokud v tom někdo neviděl patos, měl by si protřít (patrně unavené) oči. (17.09.2011)

Píše se bouřlivý podzim roku 1939 a nad Finskem se stahují temná válečná mračna, mobilizační rozkaz povolává do zbraně na obranu vlasti v úzkých i různorodou skupinu záložníků. První třetina filmu dalo by se říct široce pojatý úvod, nám dává možnost seznámit se s jednotlivými postavami. Vyprávění má poklidné tempo, ale přesto je cítit blížící se nebezpečí. Během přesunu vojáků na ohroženou hranici máme možnost sledovat, jak se v ne až tak přetechnizované době šířily zprávy. Všudypřítomná šeptanda a kusé informace z radia nám dávají možnost si udělat obrázek, jak se malý finský národ postavil sovětskému diplomatickému nátlaku. Dělostřelecký přepad pozice našich záložníků je jasným předělem a od té chvíle může sledovat výpravné válečné drama. Bojové scény jsou propracované a autenticitu zvyšuje použití dobové ruské tankové techniky. Jednotlivé bitevní výjevy jsou líčeny bez přehnaného patosu. Bojiště je místem nepředstavitelného chaosu, všudypřítomné špíny, a když přijde na boj muže proti muži v zákopech tak je neuvěřitelně brutální. Střet s protivníkem, který je v mnohonásobné početní přesile, si vybírá svou krutou daň. Zraněných a mrtvých kamarádů je čím dál víc. Únava, opotřebení a stres zanechává hluboké jizvy na duších vojáků. Režisér Pekka Parikka představuje pohnutou historii Finska v čase, kdy v heroickém boji vzdorovalo rudé bolševické přesile bez jakýchkoli příkras a kudrlinek, skrze pohled prostého vojína otce od rodiny Marttiho Hakalu (Taneli Mäkelä). Musím přiznat, že mě velmi mile překvapilo nadstandardní řemeslné zpracování, které se nemusí stydět za svou podobu ani po čtvrt století od premiéry. Tohle není žádná švejkovina a tenhle pozoruhodný film se Vám dostane pod kůži jako severský mráz. (03.08.2014)

Tříhodinový opus, který ukazuje válku spíš v její každodennosti. Každou chvíli zabijí kamaráda, únava, vyčerpanost, nekonečné noční hlídky a útoky nepřítele. Letecká převaha Rusů je psychický teror stejně jako bombardování. Hrdinský odpor malého národa proti veleříši. Velmi slušná výprava. Uteklo to jako voda. 80% (07.08.2017)

Velmi slušný válečák z Finska a hodně drsný. Vyčítám mu pouze délku. O bratrech Hakalových to vůbec není, je tam o nich zmínka. Je to o zimní válce, v které neuvidíte jediné finské letadlo a jediný finský tank. Pouze jediné finské dělo. Uvidíte pouze zoufalé bránící se finy a spoustu malčiků, kteří se na ně valí jako lavina. Kde vzal tento malý národ tak obrovskou odvahu bránit se Stalinovi je záhadou. Finsko je prakticky jediná země na světě, která musí být vděčná za 2. světovou. Jinak by totiž tato země nebyla. (24.04.2013)