Zimní válka

Neokázalý, civilní film o vstupu Finska do druhé světové války doopravdy zaujme zřejmě jen úzkou skupinu lidí soustředící se na válečná období a historii obecně. Většinovému divákovi se bude zdát bezpochyby dlouhý a často nudný (189 minutová verze). Parikka natočil film o období, kdy Finové proti své vůli vstoupily do druhé světové války. Vstoupili tam ovšem bez zbytečných diskusí, v jejich čele nestál Beneš, ale válečný hrdina z první světové války Mannerheim, který bral obranu vlasti při napadení jako samozřejmost, a to i v situaci, kdy počty vojáků v boji byly neporovnatelné. Ve filmu nejsou k vidění patetické scény, hrdinné, dobře vypadající vojenské akce, vidíme "jen" normální finské chlapy, umírající při potyčkách v zákopech na rusko-finské hranici. Scény jsou syrové (boje na bodáky), atmosféra tíživá. Churchill ve svých pamětech popisuje Zimní válku takto: "Byla velká zima. Finové byli velmi dobře vybaveni lyžemi a teplými oděvy, které Rusům zcela chyběli. Rusové marně spoléhali na převahu v počtu a těžších zbraních...Severně od Ladožského jezera potkal útok proti Mannerhemově linii na Karelské šíji stejný osud jako operace na severu. Počátkem prosince byl proti linii samé zahájen útok vedený téměř dvanácti divizemi. Ruské dělostřelecké ostřelování nebylo dostatečné, tanky byly většinou lehké a řada po sobě následujícíh frontálních útoků byla odražena s těžkými ztrátami a bez jakýchkoliv zisků.." Finové se ovšem bránili bez jakékoliv pomoci zvenčí (Švédové s dobrou armádou zvolili neutralitu a Británie s Francii tak dlouho diskutovaly o možnosti dodávat vojesnký mmateriál přes Norsko a Švédsko, až bylo na cokoliv pozdě) a drtivé přesile nemohly dlouho vzdorovat. Přesto způsobily Rusům ohromné ztráty (126 tisíc mrtvých a přes 250 tisíc raněných Rusů vs 22 tisíc mrtvých a 43 tisíc raněných Finů), obrana země jim navíc do velké míry pomohla uchovat si nezávislost i po roce 1948, kdy se Stalin se obával iniciovat převrat v zemi, kde má každý doma zbran a nebojí se jí použít. I tak ale Finové nepatří k vítězným stranám. Jejich pozdější spolupráce s Němci ve snaze zbavit se Rusů je stála desetinu území na severum země a přístup k Severnímu ledovému oceánu. (05.05.2011)

Na "malou" evropskou produkci je to výtečně natočený válečný velkofilm. Nepřichází sice s ničím formálně neobvyklým, ale už samotný fakt, že se tahle opomíjená kapitola 2.světové války dočkala důstojného a důvěryhodného filmového zpracování, mě těší. Nijak se netajím obdivem k tomu, jak tenkrát Finové dokázali mnohonásobně početnějším Rusům tak dlouho a tak úspěšně odolávat. Aspoň část z toho, jakou strašnou cenu za to platili, dokáže snímek Talvisota zprostředkovat. Nemá bůhvíjak vypiplanou dramatickou strukturu, v podstatě jsme po delším prologu svědky jen dalších a dalších zoufalých bojových střetů, zimy, strádání a mrtvých, takže to někomu může připadat zdlouhavé. Pro ty kluky v zákopech to ale bylo jistojistě mnohem delší. Kdyby někoho tahle tématika zaujala natolik, že by se chtěl dozvědět i víc, doporučuju výbornou knihu Karla Richtera Hranice placená krví. (26.02.2012)

Jeden z těch finských filmů, na které se nezapomíná. Vypráví totiž rusko-finskou válku zatím nejlépe, jak jsem jen mohl vidět. Poutavě, fakticky a naprosto poctivě. 195 minut je vlastně naprosto vypovídající čas. Také přesně vystihuje morálku jak Finů, tak Rusů. Stejně tak i odhodlanost v boji a fakta, kvůli kterým se na tento spor během druhé světové války rozhodně nesmí zapomínat. Pro mě to sice není na plný počet, ale pořád je to film, na který nikdy nezapomenu. (17.11.2014)

Velmi realisticky natočená válečná řež, jež probíhala na začátku druhé světové války na dalekém severu mezi Ruskem a Finskem. Zimní válka je historický milník, který pro každého Fina znamená vítězství nad vetřelci, kteří chtěli všem vzít jejich domovy. Oni se ale nevzdali a krutě se bili za svou zem. Dle mne jeden z nejrealističtějších filmů o válce a to i vzhledem k roku natočení. Jeden z nejnákladnějších filmů ve finské historii. I když je délka filmu malinko přetažená a na frontě se toho mnoho neděje (rozuměj, děje se tam stále to samé - útok x protiútok = spousta mrtvých), tak každý nadšenec a fanoušek válečných filmů musí plesat. Ano, je to skutečně masakr a jeden z prvních skutečně realistických válečných dramat, ve kterém na vás kulky létají přímo z obrazovky. 85% (18.01.2013)

Málo známy fínsky vojnový klenot, neskutočne pôsobivé, desivé a dokonalé, bez amerického pátosu a zbytočných komerčných kudrliniek. Kto bol očarený snímkom Zachráňte vojaka Ryana (1998) alebo Čatou (1986) odporúčam do pozornosti tento film, určite nebude sklamaný, spomenuté snímky sú iba tieňom tohto veľkolepého diela. Ponúka totiž aj niečo navyše. Majstrovskú, hlbokú psychologickú sondu do duše mužov, ktorých nečaká nič, iba smrť, prežitie a víťazstvo sa zdajú byť len vzdialeným snom, pričom všetky ľudské túžby sa scvrknú iba na tento cieľ. Teda niežeby som niečo podobné nenašiel aj v americkej produkcii, ale určite nie do takej hĺbky a takou surovou, naturálnou a realistickou formou. Môžem povedať iba jedno. Nevidel som lepší vojnový film, nezostáva nič iné iba vstať a zatlieskať, bravooooooo!!! (31.05.2014)